Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411463/bmid_maly-princ-BoV-411463.jpg
4
16243
2194
Když opuštěný letec potká v africké poušti malého prince, netuší, co všechno mu setkání přinese. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí i o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme… Nesmrtelný příběh, který svým půvabem okouzlil již mnohé generace, se vrací v naprosto originálním zpracování.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince , 1943
více info...
Přidat komentář
Malý princi ( i Antoine), děkuji ti za to, že jsi otevřel mé malé citlivé srdíčko, které začalo plakat nad posledními stránky...
Malý princ, co dodat, autor měl natolik dokonalou představivost a um na psaní, že při skloubení těchto vlastností stvořil v nás čtenářích při čtení tohoto díla nový svět a nové já, které je ochotné se alespoň při četbě změnit, vcítit, zapomenout na okolní svět a nechat se unášet dobrodružstvími a ponaučeními Malého Prince.
Netušila jsem, že nějaký člověk dokáže vytvořit něco tak dojemného, krásného, roztomilého a nesmírně smutného zároveň. Malý princ je knížka, která donutí snad každého člověka uronit nějakou tu slzu. Skrývá se v ní plno rad, mouder, ale i chyb, jakých je prostý člověk schopen. Kniha je plná filozofických vět a myšlenek, a přesto je napsaná tak, aby to pochopily i menší děti. Psáno to bylo čtivě a s lehkostí. Mě Malý princ naprosto dojal, našel si místo v mém srdci a mohla jsem si nad ním vyplakat oči. Samozřejmě měla knížka krásné ilustrace a spoustu citátů pro inspiraci.
"To co dělá poušť krásnou," řekl malý princ, "je skutečnost, že někde schovává studnu."
Příběh je to krátký svým obsahem, ale tématem je nadčasový („Správně vidíme jenom srdcem. To, co je důležité, je očím neviditelné“. Kapitola XXI.) Je to kniha, která se dá číst opakovaně, a pokaždé v ní najdeme něco nového. Jako malé děti vnímáme pouze příběh, ale když postupně dospíváme, tak se nám otevírají její další roviny a dokážeme ji ocenit v celé její šířce. Pro mě osobně je to srdcová záležitost, která mě vždy nesmírným způsobem dojme. I ten pohled dítěte na svět, který nám přináší, je mi blízký.
Kdyby si všichni lidé na světě přečetli Malého prince, už by nikdy nebyly žádné války.
Jako dítě jsem tuhle knihu nijak neprožívala,ovšem nyní se k ní ráda vracím.Je velmi nadčasová a neomrzí žádnou generaci.
Jedna z největších knih světové literatury, kterou čítám skoro každý rok znova. Ačkoli už ji proto umím téměř zpaměti, čtu ji znova nadále. Její podobenství jsou tak silná a výmluvná, že mě pokaždé osloví něco jiného, aktuálního a jinak, než kdy předtím. Neměla by chybětv žádné knihovně.
Ano, nedá se komentovat. Vše je v ní. A zbožňuji a doporučuji mluvenou verzi - audioknihu:
jako první jsem slyšela Eduarda Cupáka a běhal mi mráz po zádech. To bylo ještě na kazetě. Hledala jsem nahrávky pohádek do auta pro děti a objevila v knihovně poklady. Později jsem našla nahrávku od Viktota Preisse - po p. Cupákovi jsem ji nemohla naposlouchat. A to mámhlas p. Preisse velmi ráda. Myslím, že jsem měla knihu příliš spojenou s Cupákovým přednesem. Je fantastický. Ale po časejsem byla schopná poslouchat i Preissovu verzi, tu mámna CD a pouštím si v autě dodnes :-)
Kniha pre deti v nás. Rozsahom dlhá ako krátka poviedka, myšlienkami ale bohatšia ako mnohá hrubá bichľa. Príbeh v nej hľadať netreba, jej zámerom je obrátiť našu pozornosť na to podstatné, čo očami nevidieť. Napriek mnohým krásnym momentom (ovečka, ruža, líška) som ale v dobrej polovici podobenstiev nepochytil ich posolstvo. Z tohto dôvodu (a možno aj preto, že dieťa vo mne je už asi odrastené) nedokážem Malého princa oceniť tak, ako by som rád. 7-/10
Nakresli mi beránka... Malý princ je kniha, dokazující že i pohádky a trochu fantazie mohou být čteny dospělým. Pokud někdo knihu čte z donucení, prolítne ji, či absolutně nevnímá mezi řádky, tak se mu bude kniha zdáti nudná a jako "z jiné planety" (trefné...). Pro čtenáře, který však bude knihu vnímat, tak se mu dostane to nejzajímavější představení, jaké kdy bylo sepsáno. Upřímně neznám více kritizující knihu než právě Malý princ. Kritika nacismu, kritika společnosti, kritika pasivity a opovrhování a mnohem mnohem více. Malý princ je sladký a tak strašně roztomilý klučina. Bohužel mě kniha do srdíčka nezasáhla. Přečetla jsem ji dvakrát - v češtině a v originále. A bohužel asi na tomto čísle to skončí. Ale kdo ví, možná se zahledím do hvězd a přijde mi tato drobná knížka po chuti. Uvidíme.
Snažil jsem se nějak vyjádřit výjimečnost Malého prince, ale nejde to. Vedle Exupéryho knížky vypadá všechno mdle až přihlouple. Proto řada z vás volí citace z knihy, protože to je jediná cesta jak uspět.
Obchodoval s dokonalými pilulkami, zahánějícími žízeň. Stačí spolknout jednu pilulku týdně a člověk už nepotřebuje pít.
"Proč to prodáváš?" zeptal se malý princ.
"Ušetří to spoustu času", odpověděl obchodník. "Odborníci to spočítali. Týdně člověk ušetří padesát tři minut."
"A co člověk udělá za padesát tři minut?"
"Co chce ..."
"Já kdybych měl padesát tři minut navíc," řekl malý princ, "šel bych pomalu ke studánce ..."
Mám ráda knihy, nad kterými se musím zamyslet. Ale princ a já jsme se nepotkali. Každopádně pěti hvězdami bych hodnotila setkání s liškou
Sice to není můj oblíbený žánr a styl psaní, ale člověk se nad touhle knížkou musí prostě zamyslet.
Skvost, jehož čtením se člověk naučí ať z větší, či menší části, porozumět-otevírat sám sobě svoji osobnost.
Totálně se mi líbí. Akorát myslím, že má cenu číst ji až v dospělosti. Nevím co z ní děcka mají (povinná četba), možná pěkný příběh.
Četla jsem ji ve 13, četla jsem ji teď v 17 a za pár let si ji přečtu zase. Pokaždé si z ní vezmu něco jiného, něco nového :)
Příběh vás jako dospělé donutí zapřemýšlet, dospějete k názoru, že kolikrát se opravdu jako dospělí chováme přinejmenším podivně, je to krásná knížka, napsaná tak, že si ji užijete jak vy, tak vaše děti a každý si z ní odnese své.
Štítky knihy
vesmír pohádky zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2014 |  Malý princ |
| 1962 |  Noční let |
| 1965 | Země lidí |
| 2018 | Citadela |
| 1967 | Válečný pilot |
Přečetla jsem si komentáře těch, kteří Malého prince hodnotí jako odpad a musím říct, že mě lehce zabolelo u srdce - jak může někdo o knize, která je napsána natolik sofistikovaně, že každá věková generace ji pochopí trochu jinak, prohlásit, že je to prach sprostá slátanina a absolutně postrádá děj? Vždyť přeci malé dítě knihu bere jako pohádku, která popisuje dobrodružství malého chlapce, jenž navštíví planetu Zemi, na které se spřátelí s liškou a ztraceným pilotem, do jehož života vnese trochu naděje a nevinnosti. A s přibývajícím věkem si člověk uvědomí všechny ty krásné alegorie a boha bujné pravdy, které jsou zde ukázány (ruku na srdce - kdo se alespoň trochu neztotožnil s jedním z obyvatelů planet, které Malý princ navštívil, a komu nebylo teskno, když náš malý cestovatel zavítal na planetku pijana?).
A kdo neuronil slzu, když Malý princ objevil zahradu plnou růží? Jaká to pyšná květina, když mu lhala o své jedinečnosti a vhazovala ho do vakua naivity a nevědomosti! Přes to všechno se na ní ale nehněval, naopak - bylo mu jí líto a dokonce si vyčítal, že ji opustil. Není snad umění odpouštet to, co člověka šlechtí? A co teprve, když Malý princ zahořel láskou pro tu hrdou květinu, která i navzdory svým pár trnům netoužila po ničem jiném než troše něhy a porozumění, ale neuměla to dát najevo.
A jak je zde krásně ukázáno budování mezilidských vztahů, které nese podobenství lišky a Malého prince, který je v našem světě natolik ztracen, že o něčem tak krásném, jako je přátelství, nemá ani ponětí.
Odchod Malého prince (používám slovo odchod, nikoli smrt, neboť věřím, že odešel pro něj na mnohem lepší místo) je snad ten nejlyričtější odchod, s jakým jsem se kdy v literatuře setkala. Vždyť už jen to samotné rozhodnutí odejít činí z malého chlapce se zlatavými vlasy někoho tak uvědomělého, že je v daný moment mnohem dospělejší než většina lidí.
A co se samotné postavy Malého prince týče - co je špatného na troše naivity a neotrkanosti? Proč chtít hned dospět? Vždyť není kam spěchat. Užívejme života, mějme ho rádi i přes všechna ta úskalí, do kterých nás žene. Radujme se z maličkostí, probuďme v sobě to malé dítě, které chce spolu se slunečním svitem pobíhat po louce.
Mějme svůj svět, žijme v něm. A vybírejme pečlivě, koho do něj pustíme, neboť růží s pouhými čtyřmi trny je tak žalostně málo a těch, které jsou jimi plně chráněny, jsou plné zahrady.
Nevyvyšuji se nad těmi, kterým se kniha nelíbí. Sto lidí - sto chutí. Ale nesouhlasím s názorem, že tato kniha je jen pouhá slátanina, neboť děl, které by byly plné alegorií a metafor, a i přes to si našly zalíbení ve všech věkových kategorií, je opravdu po málu.