Maldororovy zpěvy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Prokletý básník, schovávající se za masku Maldorora píše sarkasticky, vyzývá čtenáře aby se smál i plakal.

https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81581/maldororovy-zpevy-81581.jpg 4.538
Žánr:
Literatura světová, Poezie

Vydáno: , Rudolf Škeřík
Originální název:

Les Chants de Maldoror, 1869


více info...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Kniha Maldororovy zpěvy

666Jitka
14.12.2021

Toto vynikající dílo, ve své době nedoceněné, asi nebude pro většinu čtenářů jednoduché čtivo a myslím, že velká část milovníků knih jej nezkousne ani dnes. Kniha, která se dočkala uznání až s příchodem surrealismu, byla ve své době nadčasová. Dekadentní podobenství, fascinující temná poezie v próze, která koresponduje s tehdy oblíbenou gotickou literaturou. Hlavní postavou tohoto poetického nihilistického románu je Maldoror - zosobnění čistého zla, který k nám promlouvá v ich-formě a není divu, že oslovuje hlavně avantgardu.

Ovar
28.04.2021

Kdo by snad hledal prvoplánovou kontroversi (problémy s vydáním ve Francii, censura ve vydání z dvacátých let v Československu atd.), bude zklamán.
Z jednotlivých částí by se mohlo zdát, že se jedná o spis spíše a jen šokující, ale po přečtení všech zpěvů se ukáže hloubka knihy ve své plné kráse.
Poetická prósa s dokonalým jazykem.


RomanTilcer
24.04.2021

Bezesporu jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl. Ač vlastně řeší pořád dokola jednu věc, je to stále zábavný - tuze silný, psaný se značnou bojovností a zároveň s až dojemnou odevzdaností (myšlenka se vždycky rozjede jako balvan ze srázu a nejde ji zastavit, nabírá setrvačnost a drtí všechno před sebou), a hlavně úchvatným jazykem. Úchvatnej byl i překlad Prokopa Voskovce. Jedna z těch knih, ke kterejm se budu s radostí vracet a náhodně si z nich číst.

jaryn
24.06.2018

Nihilismus tak sugestivní a navíc opodstatněný, že nejde nebýt nihilistou... Autor byl podivín (jak jinak?), který zemřel ve 24 letech. Dospěl velmi brzy, protože času neměl nazbyt. Ano, dospěl - pak až zahořkl.

Shylock
08.02.2018

"Smějte se, zároveň však plačte. Nemůžete-li plakat očima, plačte ústy. Je-li i to nemožné, močte; upozorňuji, že nějaká tekutina je tu nutná ke zmírnění suchosti obsažené v nitru smíchu, který má dozadu otevřené rysy."

NEGR
17.08.2013

Pro zájemce doporučuji esej o Lautréamontovi od Henryho Millera - "Tři čerstvě narozená slůňata nám stačí" - Eseje, 2011.

adamczik
03.12.2012

Oslava násilí a perverznosti ověnčená bohatou básnickou obrazotvorností. Básně v próze připomínající rimbaudovu Sezónu v pekle. Otázkou ale zůstává (vzhledem v tajemství zahalené postavě lautréamontově) co tím chtěl básník říci. Pouhá snaha šokovat, či hlubší životní postoj?

alper
07.04.2012

ˇ"červená lucerna,prapor neřesti,zavěšená na konci tyče,houpala svou kostrou bičována čtverým větrem nad masívnímí,červotočivými vraty. špinavá chodba páchnoucí lidskýmí stehny,vedla na dvorek,kde hledal potravu kohout a slepice,hubenější než jejich křídla. ve zdi ohrazující dvorek byly\ na západní straně skrblicky proraženy různé otvory.uzavřené zvedacími mřížemi.hlavní budova byla porostopá mechem-býval tu patrně klášter a ted sloužil s pomocnými budovami za bydliště ženám ukazující každý den za trochu zlata mužům,kteří sem přišli, vnitřek asvé pochvy.stál jsem na mostě,jehož pilíře vězely v bahnité vodě hradebního příkopu.z toho zvýšeného stanoviště jsem pozoroval v kraji tu stavbu skolěnou nad svým stářím a nejmenší podrobnosti jejho uspořádání.občas se některá mříž se skřípotem zvedla jako by ji vytáhla ruka znásilnující povahu železa- v napůl otevřeném otvoru se ukázala hlava nějakého muže,po ní ramena,na něž padala loupající se omítka,načež následovalo vysoukání se celého těla,pokrytého pavučinam položil ruce jako korunu na všemožnou nečistotul tížíci půdu svou váhou ,zatímco mu noha ještě vězela ve mříži ,pak se dostal do přirozené polohy,šel si omočit ruce do kulhavého škopku,jehož mýdelnatá voda viděla povstávat a klesat celé generace, a ptom z těch předměstských uliček co nejrychleji odcházel,aby šel dýchat čistý vzduch ve středu města. když zákazník vyšel uplně nahá žena se dostala ven uplně stejnou cestou a zamířila k témuž škopku .tu se kohouti a slepice houfně sběhli z různých

1