Malá noční žranice
Jiří Šimáček
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207020/mid_mala-nocni-zranice-Qwd-207020.jpg
4
108
27
Malá noční žranice se jako předchozí knihy odehrává v současném Brně a je s nimi volně propojena i některými postavami. Líčí osudy stárnoucího vdovce, který se nedokáže smířit s životní situací svých dětí; syna, který už je ve středním věku, a přesto nepracuje a tvrdošíjně odmítá dospět, a dcery žijící s mužem, jehož nemůže vystát. Jejich vzájemné soužití v jednom domě proto přináší řadu konfliktních situací a nedorozumění. Šimáčkova próza není na první pohled založena na výrazných dějových zvratech, ale jakoby mimochodem popisuje banální rodinná dramata a traumata. Pro jednotlivé aktéry je však jejich intenzita téměř osudová. Ironická, až groteskní forma monologů „nedůvěryhodných“ vypravěčů, kteří líčí příběh ze svého omezeného úhlu pohledu, nechává ale nakonec na čtenáři, aby si sám domyslel a seskládal skutečný sled událostí.... celý text
Přidat komentář
Ohromně jsem se bavila :) ten Šedivý to byl takový samolibý blbec, že jsem se místy musela smát nahlas...třeba když do té své Hromopedie psal "Bzdí nahlas- bez omluvy - na veřejnosti". Každopádně užila jsem si to maximálně... docela potěšilo mě to rodinné souznění během těch nočních žranic, protože by si člověk říkal že mají hrozné vztahy... a ono nakonec ani ne.
Ke knize jsem se dostala náhodou, a i když české autory moc nečtu, musím říct, že mě tahle knížka moc bavila. Líbilo se mi, že je vyprávěná z úhlu pohledů několika postav, takže na situaci dostanete názor více aktérů. Pan Šedý je asi nejbizarnější a nejabsurdnější knižní postava, jakou jsem kdy četla, a musím říct, že díky tomu to byla i má nejoblíbenější postava. Knížku určitě doporučuji :)
(SPOILER) Čekal jsem trochu zajímavější rozuzlení, i když asi chápu, v čem měla spočívat pointa. :) Otec a syn celkem uvěřitelné postavy, manžel mi přišel už trochu moc jako karikatura, která snad ani nemůže existovat. Líbilo se mi hlavně, že Sylvie nebyla vypravěčkou, postupně z toho vykrystalizovala jako ta nejnormálnější, byť její proměna v sebejistou emancipovanou ženu mi přišla poněkud náhlá a nepříliš motivovaná.
Po pár stranách jsem si říkala, že tohle nedám... Ve třetině jsem se ptala: "proč čteš knížku o třech beznadějných případech, co nejsou schopni jakékoliv logické činnosti?" Nakonec jsem dočetla, občas se usmála, ale nic zásadního mi kniha nepředala. Celou knihu mě iritovalo, že text není téměř vůbec členěn do odstavců a v přímé řeči není jasně poznat "kdo mluví". Jestli je to nějaký "nový trend", tak mě určitě nezaujal. Na zimní večer fajn, když ji vynecháte, nic se nestane.
Autora jsem neznala, tudíž jsem vůbec netušila, do čeho jdu. Podle komentářů jsem ale čekala trochu víc než jen tři monology chlapů - exotů, znuděných a nespokojených se životem, který si sami nachystali.
Má druhá kniha tohoto autora a opět nezklamala. Pan Šimáček mě prostě baví. Stejně jako u Charaktera je příběh vyprávěný z pohledu několika postav. I když příběh není nijak dramatický, tak je zajímavý, chcete vědět jak to dopadne a současně se dobře bavíte.
Výborné, zábavné, čtivé, každá postava má svůj pohled na události a čtenář zjišťuje, jak moc se jednotlivé pohledy liší a jak těžké je skloubit je i mezi nejužší rodinou, natož s okolím. Čtěte, zapomenete na každodenní setkání s blbci okolo vás.
Za mě skvělá četba! Několikrát jsem se pristihla s úsměvem na tváři :) Pan Šedý je vážně k***t :)
Tak pan Sedy mne hezky stval. Ty myslenkove pochody byli k nezaplaceni. Nekdy legracni a nekdy mi az hlava stala co jako jsou z jedny situace vyklubat. Celkom fajn relax knizka.
Nečekala jsem od toho nic ale nečekaně mě toto dílko fakt pobavilo. Velice příjemné čtení a úsměv na tváři po celý čas.
Vzhledem k hodnocení zde jsem nečekala příliš mnoho, ale mně se knížka moc líbila. Styl psaní mi vyhovoval, krátké kapitoly a střídání pohledů, zároveň dodržení dějové linie. Já jsem celé rodině fandila a protože mi příběh přišel místy velmi poutavý, rychle jsem přelouskala ;)
Líbilo se mi, že kromě linie příběhu, která vás vždycky něčím překvapí a nikdy nedopadne tak jak čekáte, se dozvíte i hodně zajímavých, ale vlastně zdánlivě nepodstatných věcí pro život. Třeba jako přesný play-list z koncertu skupiny Metalica v Brně z roku 1992, nebo to, jak se vaří vánoční Kyslica. A přesně takové je celá kniha, zábavná, někdy poťochlá, ale i vážná a vhodná k zamyšlení nad životem postav příběhu a přeneseně i nad životem v 21. století... Hodnocení 4/5.
Súčasná, moderná, čítavá kniha. Zložitosť vzťahov, komplikovanosť ľudského myslenia, obe podané zrozumiteľne. Občas vtipne, občas tragikomicky. Smiech cez slzy.
Nějak nevím. Život jedné brněnské rodiny, trochu zvláštně napsaný. Přišel mi i vcelku vtipný, zajímavý, ale jen chvílemi...Nebýt výzvy, asi bych ho nepřečetla nikdy.
Tak tahle partička mě vážně bavila. Otec, stárnoucí chlápek, který při pohledu na své dospělé děti, plácající se zoufale svými životy, raději odejde do domova důchodců. Synáček, trpící totální neschopností dospět raději tráví čas posloucháním hudby z nejmodernější aparatury, na kterou si ale není schopen vydělat peníze, protože jeho šílené nápady vždy skončí totálním krachem. Dcera, zoufale ztracená v nefunkčním a prázdném manželství a její manžel, ambiciózní blbec, který se opájí představou své akademické důležitosti, zatímco v reálném životě je totálně k nepoužití. Svižný, vtipný, sebeironický jazyk, střídání obrazů v rychlém sledu a zdánlivě neexistující děj ve skutečnosti nabízí zajímavý pohled na snahu jedné rodiny přežít všechny nepřízně osudu, a kdyby nic, tak si alespoň občas dopřát společnou malou noční žranici.
Kniha mě hned z počátku vyděsila nespisovným psaným slovem a výstředností hlavních postav. Charaktery těchto osob byly hnány do extrému (paranoidní kariérista s vidinou své ženy coby levné pracovní síly, nepracující syn..). Ačkoliv jsem byla schopna tolerovat onu nespisovnost, jež mi i začala dávat smysl, kniha se pro mě od poloviny lehce vlekla a místy mě hodně iritovaly protagonisté. Na hodnocení 84% bych očekávala literární skvost, od kterého se neodtrhnu!
Kratičké kapitoly střídavě psané z pohledu tří členů jedné dost nestandartní rodiny. Pan syn mě dost připomínal Ignácia ze Spolčení hlupců . Jiří Šimáček je můj letošní velký objev díky výzvě. Kniha se hodí jak do téma č.18. odehrávající se v Brně tak i 19. o jídle
Po prvních stránkách jsem si říkala "co to jako má být..?", ale pak jsem se naladila na správnou vlnu a bavila se.
Mé první setkání s autorem. Oceňuji formu, kterou je příběh vyprávěn - prostřednictvím tří mužů (pan otec, pan syn a pan Šedý) máme možnost nahlédnout do jejich životů z různých úhlů. Z tohoto hlediska jsem byla spokojená. Výhradu mám jen k charakterům postav, takto čtyři zoufalé lidi (nutno započítat i paní sestru), v podstatě všechny stejně šedě nudné, by snad v jedné rodině člověk hledal těžko. Ale třeba jo. Mně to však od půlky knihy taky tak trošku začalo nudit, například kapitola, kde se dalekosáhle popisuje výběr basů, pro které jede pan syn do Ostravy, byla nekonečná...
Ale jinak hodnotím dobře, určitě si od autora ještě něco přečtu. 3/5
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Malá noční žranice |
| 2012 | Charakter (taky ještě mädchen, ničema a oskar) |
| 2020 | Článek II. |
| 2009 |  Snaživky |
| 2019 | Prvotřídní hajzl |
Kniha Malá noční žranice je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 141x |
| Čtenářské výzvě | 48x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 52x |
| Chystám se číst | 67x |
| Chci si koupit | 10x |
| dalších seznamech | 3x |
Čtivé, vtipné a celkem originální styl psaní. Linka pana Šedého byla místy až fyzickým utrpením, jak výborně napsaný narcistní kretén to byl. Líbilo se mi taky, jak se autor s lehkostí vypořádal s mnohdy těžkými tématy, která se v průběhu děje vynořují a pak zase zaplouvají.