Má nejmilejší kniha

kniha od:


Koupit

Markéta Pilátová ve svém druhém románu Má nejmilejší kniha čerpá i tentokrát z jihoamerické zkušenosti a provede nás příběhem Hadího institutu a jeho šéfa. Ten v ambiciózní vědecké pýše a posedlosti, která odmítá vnímat morální hranice, tvrdě a bezohledně kráčí za svými objevy, jež se mohou jiným jevit jako slepé uličky dějin, a přesto bezohledně zasahují do cizích životů. Příběhem nás provádí tatér, který v šeherezádovském motivu při tetování opájí zákazníky vyprávěním a před světem schovaný ve svém skromném příbytku účtuje se svým svědomím....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27427/ma-nejmilejsi-kniha-27427.jpg 4.160
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Torst
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (13)

Kniha Má nejmilejší kniha

Přidat komentář
lencin
05. září

Spletité vyprávění, kdy se nakonec všechny osudy spojí. Hadí institut.
Velmi čtivé.
(2009)

Čičolina
10. února

Mám ke knize jedinou výhradu, je třeba ji číst bez velkých přestávek, mně se přihodila asi týdenní pauza a ztratila jsem se v postavách, musela se vracet a uvědomovat si, kdo a proč. Moje chyba. Zajímavosti ze života brazilských chudých i těch lépe postavených mě ale v čtení udržely, jenom jsem se zase zasekala na Jedwabnem, když jsem hledala fakta na Googlu. Ale tak to mám ráda, když mě smyšlený příběh upozorní na nějakou historickou událost.Spokojenost.


kap66
15.12.2019

Markéta Pilátová nežije všedně a ani děj a postavy její knížky takové nejsou. Příběh je odpudivě přitažlivý, a pokud si ho v hlavě promítám, neupírám mu originalitu. Než jsem ho ale dočetla, stálo mě to úsilí srovnatelné s nedávným bojem s žaludeční virózou.
Důležitou roli tady ve všem hraje hadí jazyk, v obou svých významech. Kéž by autorka zůstala u něho. Její nakládání s jazykem českým mně tak strašlivě vadilo, až jsem cítila fyzickou nevolnost. Týká se to především dialogů. V nich se jazyk může stát dobrým charakterizačním prvkem, volba slov a zacházení s nimi může postavy od sebe odlišit, vtisknout jim specifičnost. S tím ale autorka nepracuje téměř vůbec. Většina postav mluví úplně stejně: směsicí spisovné a nespisovné češtiny prošpikovanou vulgarismy. (Nemějte mě, milovnici Švejka a Tankového praporu, za prudérní; sprostá slova funkčně použitá uznávám a ctím.) Postavy tady ale používají v té samé promluvě spisovné tvary a hned nato nespisovné, aniž by se změnila situace, adresát či nálada, prostě cokoliv. Nepřirozeně vyznívá i kombinace vulgárních výrazů se spisovným jazykem, podivné jsou některé promluvy vzhledem k situaci:

Aha, takže měl zakázku na nějaký hlubinný canc, no kdo by to byl řek, že.
Měla jsem chuť být šik, ohromit toho nafoukaného vědátora. Ále, ohromenej asi moc nebyl…
Ale platit nějakého přiblblého psychouše budu já!
Hnusnej život, a navíc si ho vybrala! Chtěla být policajtka, a tak je. Kurva.
Ten chlap si leje do piva sirup a ještě ke všemu je to básník. To by se jeden posral. (říkal si muž, který se právě cítil být úplně ochromen fakty o vyvraždění své rodiny)

Před necelými dvěma měsící jsem četla Kratochvilovu Femme fatale a zařadila si ji do kategorie buranský magický realismus, právě kvůli dialogům, které těmto jakoby z oka vypadly. Autorka píše stylisticky nečistě a pro mě je to nepřekonatelná překážka.

kokodaros
10.11.2019

Autorku znám už léta coby čtenář jejích glos a reportáží v Respektu. Přesto nebo právě proto jsem neměl velká očekávání a prostě jsem chtěl zjistit, jaká je tedy vlastně spisovatelka, když to pokaždé napíšou za jejím jménem. Také jsem toužil po změně a chtěl se přesunout někam, kde to neznám, na opačný konec světa.

A tedy klobouk dolů! Po asi třiceti stranách se mi čtení zalíbilo a nakonec jsem po delší době litoval, že nějaká kniha tak brzy končí. Vynořují se v ní barvité a svěže načrtnuté postavy a jejich spletenec příbuzenských i milostných vztahů, jak se na ten region sluší a patří. Hadí téma se pozvolna prosmýkává textem, obtáčí se kolem postav jak škrtič Haré a přidává románu další, přitažlivý magický rozměr. A ještě se autorce podivuhodným způsobem povedlo naroubovat na latinskoamerické reálie slovanské pohádky a krutou minulost polských pogromů. Takže jsem se nakonec a nečekaně zase dostal na východ Evropy, kamsi na pomezí Polska a Běloruska. To už je snad můj osud.

Nebude to má nejmilejší kniha, bude to kniha, kterou rád doporučím a možná se k ní ještě vrátím. A za lehkost psaní, za pestrý a přesto soudržný a úsporný příběh nakonec dávám 5*.

Hezké rozloučení milenců: "Nemohl jsi tady trčet celé věky se mnou, v téhle díře. Jsem ti ale vděčná, protože jsi mě probudil, znova jsem začala něco cítit, rozhýbal jsi mě jako nějaký mechanismus, který snad už bude fungovat. No tak běž!"

...
"Bílý had v kořenech spí
nemůže dál
nabírá sil

Líbej ho na jazyk
buď jeho očima
rozpleť ty kořeny, těma to začíná"

Andrea81
25.07.2019

Hezké, hezké, hezké....

Radunnie
15.06.2019

Kniha nesmírně zajímavá, inspirativní, silná. Lepší úvod jsem snad nečetla, dostatečně mě navnadil a utvrdil v tom, že půjde o nevšední zážitek. Vlastně jsem se až do samotného závěru nedokázala začíst, nicméně mystická atmosféra příběhu mě nechtěla pustit, stejně jako stisk Harého. Nikdy bych neřekla, že vyprávění "nějakého hada", plné autentických pocitů a zoufalství, ve mně zanechá tak malou dušičku.
A jestli je Má nejmilejší? Uvidíme, časem se k ní určitě vrátím.

vlkcz
20.02.2019

Zdá se, že jihoamerické prostředí magickému realismu sedí. A v podání Markéty Pilátové je pro mě mnohem srozumitelnější než třeba u Marquéze.

Anie.M
21.01.2019

Velmi zvláštní charismatická kniha, po prvních kapitolách mi blesklo hlavou, že tohle nebude můj šálek kávy, že jsem očekávala něco zcela jiného. nevím čím to bylo, ale nemohla jsem se odtrhnout (nejspíš zapůsobily lehce magické prvky).
je zde více linií různých příběhům a každá postava je svým způsobem hlavní hrdina. jedním z nich je had Haré, který žije v hadím "vězení" a spřádá plány, jak osvobodit sebe a ostatní tím, že se plíží do snů.
na knize se musí vyzdvihnout, že se dotýká spostu témat, o kterých je důležité mluvit, ale zároveň to čtenáři nevnucuje, necítila jsem žádný nátlak.
Myslím, že díky knize přehodnotím svůj strach a trochu i odpor k hadům.

1

Doporučujeme

Nikola Šuhaj loupežník
Nikola Šuhaj loupežník
Brusinky
Brusinky
Co neodvál ani čas
Co neodvál ani čas
Hana
Hana