Líp už bylo
Jiří Sivok
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/502260/bmid_lip-uz-bylo-eND-502260.png
4
102
102
Dvanáct let po atomové sprše. Osm let po všudypřítomné temnotě jaderné zimy. Šest dlouhých roků od doby, kdy lidé zjistili, že z nitra planety Země uniká plyn hubící plody v tělech matek. A pak je tu Cappy. Jako jeden z mála přežije útok ruských nájezdníků na Temelín a chce se dostat zpět do Českých Budějovic. Cesta je však nebezpečnější, než si dokáže přestavit. Neuvědomil si totiž, že… LÍP UŽ BYLO.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Nekompromisně brutální, syrová vize světa,ve kterém bychom nechtěli žít.V současné době zneklidňující, že nezodpovědným jednáním světových politiků by se mohla stát skutečností.
V této skvěle napsané novele nemá naděje a šťastný konec místo.
Snad se nedočkáme krutých časů,ve kterých si budeme stejně jako postavy říkat, že líp už bylo.
Naprosto čistokrevná deprese, u které si budete přát jediné, aby autor nebyl prorokem, protože tenhle svět prostě nikdo nechce zažít. Jirka Sivok se nebojí velice naturalistických popisů, své hrdiny vrhá do nepředstavitelných situací a nedaruje jim vůbec nic. Krom bolesti a utrpení. Ačkoliv je knížka útlá, nedá se přečíst za pár hodin. Ne proto, že by byla špatně napsaná, naopak - Sivokův styl je úderný jako rána pažbou zbraně do lebky, je upřímný a drsný a strašně bolí. Proto je nutné si kapitoly dávkovat postupně a hlavně ... u nich nejíst.
Protože tohle je deprese. Čistokrevná deprese od začátku do konce. Ale skvěle napsaná a já se už teď nemůžu dočkat, co dalšího čtenářům jihočeský rodák naservíruje.
Líp už bylo - myslete na to od začátku až do konce, protože budou chvíle, kdy budete doufat... jenže líp už bylo.
Kniha má úžasné tempo, chytí vás, přejede a pak vás ještě pár kiláků v plný rychlosti vláčí. Jo, přesně tak to bylo. Je to syrový, surový, tak jak se na svět po jaderný válce sluší. Jsou tu putující přeživší, podivný kulty magorů, náhodný kolemjdoucí se srdcem na pravým místě a samozřejmě správnej ústřední hrdina, kolem něhož tohle všechno rotuje.
Přiznám se, že jsem se ke konci malinko ztrácela ve vedlejších postavách, ale to je obecně můj problém. Možná proto by se mi i líbilo, bejt to trochu delší.
Prostě a jednoduše - i když to patří do edice Zrnka temnoty, tohle na jedno posezení nedáte. Ne proto, že by se to těžko četlo, ale proto, že si to budete potřebovat dávkovat. Je tam tolik beznaděje... a ten tíživej pocit se na vás nalepí jak černej igelitovej pytel a vám se bude nějak hůř dejchat.
Třikrát sláva, protože tomu Sivokovi to fakt jde!
Brzké ranní vstávání. Ponurá cesta na vlakové nádraží napříč temně hustou mlhou. Před nástupem na vlak pohled na knihu s nápisem…Líp už bylo. Ano, vzhledem k tomu, že mi následný mezispoj ujel, tak líp už opravdu bylo.
Nemohl jsem si vybrat ponuřejší moment na tuto knihu. Neměl jsem náladu a Jirka Sivok to do mě ještě navalil pod tlakem. Během čtení mi bylo ouha a nevypadalo to, že po něm by mi mělo být líp. No…a opravdu nebylo.
Líp už bylo je jedna z novel ze série Zrnka temnoty, kterých v rámci nakladatelství Golden Dog již pár vyšlo. Autor mě vpravil do dystopického světa, kde je po jaderné válce a všechno už je tu nadobro špatně. Lidé se už nechovají jako lidi, nýbrž jako zrůdy. Prostředí je zdevadestované, polorozpadlé. Všechno je tu takové smrdutě depresivní. No a v tomto světě náš nechtěný hlavní hrdina Cappy, tedy ten, co měl rád ty pitíčka, potká tátu s dětmi, který cestuje pošmournou krajinou, snažíc se je jakkoliv ochránit. Po jejich setkání ale bohužel už nic nebude jako dřív.
Čte se to dobře, je to úderné, poměrně rychlé, má to takové ty správně filmové motivy dobrého katastrofického snímku, no a je to prostě natolik depresivní, že Vám to nevytvoří ani úsměv na rtech, když Vám ujede vlak. Prostě přesně to, co potřebujete, když Vám je na hovno. Za mě tedy solidní počin.
Tenhle příběh je o ztrácení naděje tam, kde žádná nebyla. Na začátku si to nechcete připustit, protože ústřední postavy jsou sympatické, ale bude už jen hůř. V příběhu není nikdo "hrdinou", všichni jsou ve vleku událostí větších než oni sami. Citlivější povahy varuji před zvýšeným obsahem nechutností. Nezapomeňte, že čtete dystopii.
Čtěte jen, jestli jste připraveni na depku následovanou depkou. Protože Líp už bylo.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie české sci-fi České Budějovice postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Smrt bývá nehezká |
| 2022 | Líp už bylo |
| 2022 | Pár zbytků pro krysy |
| 2010 |  Příběhy noci |
Velmi slušné mrazivé postapo Jiřího Sivoka plné násilí, zmaru, beznaděje a zvěrstev, člověka rozhodně nenechá chladným, zvláště když si uvědomí, že obdobné hrůzné, lidskosti se vymykající, zrůdné skutky se děly ještě v nedávné minulosti a je otázkou, čeho se může lidstvo ještě dočkat - mám obavu, že světlé zítřky to asi nebudou :-(