Lidé u moře
Johan Bojer
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56226/bmid_lide-u-more-RtK-56226.jpg
4
13
5
Mnozí naši čtenáři znají z překladů již několik děl vynikajícího norského spisovatele Johana Bojera a se zájmem proto sáhnou i po románu Lidé u moře, jenž vedle Posledního Vikinga je považován za nejlepší autorovo dílo. Avšak i čtenáře, kteří se s Bojarovým jménem setkávají poprvé a jeho tvorbu dosud neznají, jistě hluboce zaujme tento barvitý obraz norského venkova, rybářských vesniček, rozeklaných údolí a tichých fjordů a zejména krásných typů lidí, kteří tam žijí a pracují. Pří líčení jejich tvrdého života nezabíhá autor nikde do sentimentality, vypráví o jejich osudech prostými slovy jako jeden z nich. Vždyť také sám říká, že Lidé u moře jsou vlastně dílem autobiografickým. Chalupa u Flatů byla v dětství jeho domovem a Martínek — toť spisovatel sám. Našim čtenářům se tato kniha jistě stane velmi blízká a budou se k ní vždy vracet s hřejivým pocitem v srdci. Johan Bojer - narodil se 6. března 1872 v Orkangeru poblíže Trondheimu v západní části Norska a dětství prožil jako schovanec chalupnické rodiny v jižním Tröndelagu. Již jako malý hoch tedy poznal bídu a lopotu venkovského lidu — i dráždivý opak, lesk a nádheru výstavných statků. Chudoba, práce, sny, rozdíly mezi domkáři a statkáři — to vše se ukládalo v duši dítěte a pomáhalo utvářet budoucího spisovatele. Po službě na statku vstoupil Bojer jaké osmnáctiletý do poddůstojnické školy a stal a seržantem. Toužil po dalším vzdělání, chodil do obchodního kursu, navštěvoval přednášky lidové akademie a učil se od života - byl rybářem na Lofotách, komisařem při rybolovu, úředníkem. Neustále četl, hrál ochotnické divadlo a s neúmornou pílí se vzdělával. Psát začíná časně a po několika menších literárních pracích uveřejňuje román Tažení lidu, který mu získal přízeň kritiky i čtenářů. Skutečného úspěchu však dosahuje románem Síla lži (1903) a od té doby již jeho popularita stále roste. Vycházejí romány Vězeň, který zpíval. Velký hlad, Pod koly osudu, Vystěhovalci, Královi chlapci. Největšího ocenění si však v Norsku i za hranicemi dobyl jako Poslední Viking a Lidé u moře, které stejně jako většinu svých děl věnoval rodnému kraji, jeho přírodě a lidu. Johan Bojer se bohužel nedožil tohoto našeho vydání. Zemřel v červenci roku 1959.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1960 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Folk ved sjöen , 1952
více info...
Přidat komentář
Kniha, v níž je velmi pěkně vykreslena tehdejší doba. Příběh dokáže čtenáře natolik upoutat, že onen dotyčný u knihy prosedí věčnost a neustále si jednotlivé části dokola opakuje.
(Nejen) Za mě samozřejmých 5*
"Lidé u moře" jsou neuvěřitelně silný příběh. Přečetl jsem ho doslova jedním dechem a dostal mě doslova do kolen. Vlastně mě naposledy takhle moc "sebral" životopis Zuzany Růžičkové "Tisíc zázraků", tedy příběh jehož důležitá část se odehrává v nacistických koncentrácích... Johan Bojer dokáže čtenáře vtáhnout do děje doslova od první vteřiny a nepřestane do té poslední. Silnější je o to víc, že je to příběh značně autobiografický. Sugestivní popisy přírodních živlů i nesmírně krutý a tvrdý život lidí žijících v jejich blízkosti umí autor popsat několika slovy a přesto neuvěřitelně silně. Promlouvá přitom ústy svých hrdinů a vidí svět jejich očima. Neodsuzuje ani bohaté sedláky, ani pobožné rodiče, ani podnikavé sousedy, nestraní novátorům ani konzervativcům. Ví, že věci jsou složitější a jak snadné je podlehnout iluzi, že člověk našel "správný návod na život". To celé se přitom děje v důležité době, počínající industrializace, dravého a nesmlouvavého kapitalismu, který z jedněch činí boháče a z druhých žebráky, rozvratu tradičních pohledů na svět a s tím rostoucí pasivní rezistence konzervativismu... Celou dobu jsem vyhlížel nějaký obrat k lepšímu a ten nepřišel. Ale stejně to není jen těžká knížka, byť ji lze číst doslova jako přehlídku marných nadějí a naivního optimismu. Je v ní i humor a naděje, neuvěřitelná lidskost a síla života... Celkový dojem: 90%
Velmi dobře vylíčené postavy a příběh. Je to z dob, kdy život byl tvrdý. Kdo neměl peníze, skončil v chudobinci. Nevlastní dítě bylo bráno jako přítěž. Žena s dítětem bez muže byla všem na obtíž atd. Autor líčí také jejich víru v Boha a vůbec jak přistupovali k životu a jak vše zvládali.
Příběh z doby a prostředí, které je současnému člověku v našich končinách vzdálené a zapomenuté. Holka už v 8 letech šla do služby jako chůva k dítěti. Jiná doba.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1960 |  Lidé u moře |
| 1994 |  Poslední Viking |
| 1941 |  Královi chlapci |
| 1932 | Pod koly osudu |
| 1929 | Vystěhovalci |
Kniha Lidé u moře je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 13x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 25x |
| Chystám se číst | 22x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
poklidně plynoucí četba o tom, kde má domov místo v našem srdci a co pro člověka tento pojem představuje , v podstatě Bojerova autobiografie vykreslující krásy norské přírody , nelehký život prosté rybářské rodiny, ale i sociální odlišnosti obyčejných lidí a venkovských statkářů. součaně jsem si uvědomil, že ani po více než století bohužel platí pořekadlo "člověk člověku vlkem" a připomenul si že " hloupý člověk touží po úspěchu, naproti tomu moudrý člověk hledá úctu" , a připomenul jsem si , že naše doba přináší totální rozklad tradičních rodinných hodnot a vazeb