Přidat komentář
12.08.2014
Něco tak hrozného jsem dlouho nečetla. Na gymnáziu jsme Čepa řadili mezi velké lyriky - prý velká trojice Vančura-Halas-Čep. Prosím pěkně, Čep se vedle těch dvou nemůže ani postavit! Jazyková stránka díla nemá nic společného s jazykem Vančury a Halase, který je pastvou pro oko a potěchou pro duši. Děj buď není vůbec nebo je nic neříkající - žádné poselství, jen prostě tok událostí, které nás nezasáhnou do srdce ani nikam jinam. K tomu popisy krajin - ovšem kýčovité, jednotvárné, pořád stejně "obkecané". Všechno je růžové, modré a já nevím jaké - ale rozhodně ne čtivé.
Část díla
- Jakub Kratochvíl
- Letnice 1932
- Nedělní odpoledne 1932
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvojí domov (7 povídek) |
| 1935 | Hranice stínu |
| 1993 | Sestra úzkost |
| 1934 | Zeměžluč |
| 1938 | Modrá a zlatá |
Kniha Letnice je v
| Přečtených | 24x |
| Knihotéce | 3x |
| Chystám se číst | 3x |
| Chci si koupit | 1x |
Moc si z knihy nepamatuji, tak jen takové útržky:
1) byly zde popsané některé pověry a zvyky, které mě zaujaly: křik žab = křik čarodějnic, které byly před smrtí nevěstkami
2) malebnost přírody - lyrika, personifikace, subjektivně zabarvený popis
3) zachycení naivity dětí: Holčička utrhne kytku a zasadí ji, protože netuší, že květina potřebuje k růstu kořeny. Neví co je to šeptat, myslí si, že je to dělat pš, pš...