Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka
Jakub Marek
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/299334/bmid_leporello-smrtelnost-prace-a-neprir-QWt-299334.jpg
4
3
1
Kniha Leporello, nazvaná podle postavy z Mozartovy opery Don Giovanni, je filosofickou interpretací obrazu člověka v evropské tradici. Leporello, sluha nevděčného pána, je pravým potomkem Adamovým, a proto se ze strachu před smrtí krčí a nezbývá mu než pracovat. Motivy práce a smrtelnosti se do sebe zakliňují, jejich vztah podmiňuje lidský svět, lidské instituce, sebe-porozumění člověka. Cože pak znamená „být člověkem“? Lidství se ukazuje být umělým, nepřirozeným rodem. Být člověkem znamená podstoupit transformaci, jež za sebou zanechává přirozenost a osvojuje si sdílené hodnoty, normy, přetváří sebe sama k obrazu člověka. Démonický don Giovanni, nenapravitelný prostopášník, nepracuje a smrti se nebojí. Don Giovanni, jenž mluví a vystupuje jako člověk, vlastně člověkem není, neboť postrádá to nejpodstatnější: neprošel proměnou, jíž by se vzdal nespoutané žádostivosti, nezřízené vášně a individuality a přijal za své sdílené hodnoty lidského světa.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
Kniha Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 3x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 3x |
Leporello a don Juan - postavy a jejich vztah ve světě opery Don Giovanni jako odrazový můstek pro úvahu o lidství, člověku, jeho poslání a roli ve světě. Interpretováni - v první části Nemožná opera - přes Hegelovu Fenomenologii ducha, která vyšla roku 1807, přesně dvacet let po premiéře Mozartovy opery; ze střetu dvou sebe-vědomí skrze zrcadlové a rozdílné konání vzniká smlouva - z jednoho je pán, z druhého sluha. Motivací Dona Juana není princip slasti, ale výzva, ve své podstatě je však monstrem, nikoli živým člověkem; to Leporello je představitelem obyčejného, lidského světa. Druhá část Pozdější život Adamův vychází (spolu s citacemi z Bible či Platóna) z Arendtové spisu Viva activa neboli O činném životě a Patočkova Přirozeného světa jako filosofického problému; dílčím vývodem je tvrzení, že lidský svět je reakcí na zkušenost smrtelnosti a formou této reakce je práce, jež vytváří cosi trvajícího. - Pro laika (jímž určitě jsem) nelehké čtení, těžko tedy posoudit stupeň předkládaného způsobu myšlení a jeho kvality. Ale dočetla jsem do konce, vnímala autorovu radost z myšlení a leccos si ukládám k dalším úvahám.