Říkali mi Leni

6 06. března

Nádherná a dojemná kniha

8 02. března

Nejprve jsem si myslela, že kniha ve mně příliš emocí nezanechala, protože jsem se se žádnou postavou nijak výrazně neztotožnila. Ale pak jsem si uvědomila, že Leni byla podobný ročník jako moje babičky. Klidně se něco takového mohlo stát i jim. A v tu chvíli jsem se na toto dílo začala dívat úplně. Nicméně stejně nejsem úplně cílová skupina. Nejvíce jsem si při čtení knížky uvědomovala, že když nějaký režim oficiálně skončí, vůbec to neznamená, že by se myšlení všech lidí lusknutím prstu změnilo. Lidé se tak rychle nemění.

8 27. února

Na knížku jsem narazila jen díky čtenářské výzvě a i když příběh je smutný a pro mne nepochopitelný, tak za mě skvělá knížka. Určitě si přečtu další knížky od autorky

11 08. února

Nádherná kniha. Četla jsem na základce, ačkoliv povinné to nebylo. Našla jsem ji doma v knihovně, byla jsem velká čtenářka od dětství. I tenkrát se mi moc líbila a na konci jsem brečela, že Leni neví, jak se česky řekne "maminko". Asi si ji přečtu znova.

11 03. února

Knížku si pamatuji z dětství, myslím, že jsem ji mohla číst tak v 10-12 letech. Dlouho jsem se k ní chtěla vrátit a teď jsem ji vytáhla z knihovny. Nemyslím si, že jsem ji jako dítě mohla dostatečně pochopit souvislosti, ale asi jsem si z ní něco vzala a proto se k ní chtěla vrátit. Dnes na mě příběh působí naprostě děsivě, chvílemi se mi chtělo brečet. Dojemné a šílené zároveň.

9 22. ledna

Pamatuji si, jak jsme ji četli cca v páté třídě... Úžasný, mrazivý příběh, který mi nedával spát. Šílená doba a šíleně činy. "Babičku" jsem měla moc ráda a pořád doufala v happy end jak Brno.

10 20. ledna

Pry kniha z povinne literatury, ale nam ji zatajili - nebyt ctenarske vyzvy, tak o ni nevim. Bylo to trudomyslne cteni, ktere ale chytne a nepusti. Autorka krome jemneho dojemneho pribehu "ukradene" divenky taky umne zachytila momenty z (po)valecneho Nemecka...

Co bych si zapsala do ctenarskeho deniku, kdybych ho mela:

"Je jeden předpis, Leni, jak zbavit zlého jeho zloby: Být na něj dobrý, tak dlouho dobrý, až ho zlo omrzí. Co si s ní počne, zevšední-li mu? [...]
Většinu špatného na světě napáchá hloupost. Víš, vůbec nějaký nedostatek. Buď rozumu, nebo citu, nebo vůle, ale rozumu nejvíc." str. 58