Lékař vzpomíná (1895–1920)

Lékař vzpomíná (1895–1920)
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174559/bmid_lekar-vzpomina-1895-1920-174559.jpg 5 22 22

Lékař vzpomíná série

1. díl >

Vtipné vyprávění předního českého psychiatra, provázené mnoha dokumentárními ilustracemi, nás přivádí do Prahy konce 19. a prvních dvou desetiletí 20. století. Autor v něm vzpomíná na svou rodinu, dětství i dobu gymnasiálních a lékařských studií, na desítky slavných i obyčejných lidí, s nimiž se setkal. Očima lékaře zajímavě líčí tehdejší způsob života, charakter školního vyučování, vypráví o tom, jak se cestovalo, stonalo a léčilo, jak vypadaly pražské ulice, jak se Pražané bavili aj. 2. vydání... celý text

Přidat komentář

vinnetou500
01.02.2024 5 z 5

..."vědomosti z některých předmětů jsou cenné a dobrá známka je výhodná, příliš vyniknout je však zbytečné."
Velmi často mi profesor Vondráček přímo mluví z duše. Svá středoškolská studia jsem pojímal úplně stejně.

Saxofonista
07.12.2022 5 z 5

Samozřejmě, že žádná velká literatura to není, ale pokud jste také postiženi tím, že:
1. jste si vybrali medicínu jako svůj životní osud
2. jste staromilci, kteří touží po starých dobrých časech, které nezažili,
pak je to kniha přesně pro vás.


čef
03.09.2022 4 z 5

Vzpomínky, v tomto dílu ukončené rokem 1920, na starou Prahu, přátele, spolužáky, učitele, příbuzné a vůbec lidičky a život v Praze a okolí. I na Slovensko se krátce podíváme. Chvílemi dost nestravitelné, ale klobouk dolů, co si starý pán po osmdesátce zapamatoval a dokázal sdělit. Literatura k oddychovému čtení to příliš není, ale určitě je to dobrý pramen pro historiky.

rybar66
25.05.2021

Skvělá kniha, měl jsem ji půjčenou už dávno. budu muset propátrat antikvariáty.

meluzena
15.05.2020 4 z 5

Jímavé vyprávění člověka s velikým přehledem a nadhledem, z doby, kdy se ještě používala slova jako „znamenitý“. Může vám hodně napovědět o lidech, které známe třeba jen z názvů ulic nebo lékařských pavilónů. Ale asi ještě víc o době vzdálené více než 100 let, o lidech, vztazích, atmosféře ve společnosti. Některé příběhy a informace jsou zajímavé spíše z tohoto historického pohledu - představte si, že jste na návštěvě u pra/pra/pra/..dědečka, moudrého a laskavého člověka, který vám vypráví o lidech a událostech, o nichž jste v životě neslyšeli a přesto je máte vyslechnout. Kniha se vám asi bude líbit zhruba tak, jaký byste byli posluchač.
---
„Bylo předepsáno, aby se určitý počet komposic z češtiny zabýval loajálním tématem o rakousko-uherské říši. Když je [Flajšhans] opravil, řekl o nich několik slov a pak dodal: „Schuster, Veselý a Vondráček si koupí nové sešity. Vaše sešity jsem ztratil. Dostali byste 3 roky na Borech.“
---
„Skupina, do které jsem patřil já, považovala školu za nutné zlo, kterého je nutné se zhostit s úspěchem, neboť vědomosti z některých předmětů jsou cenné a dobrá známka je výhodná, příliš vyniknout je však zbytečné.“
---
„[Jedlička] nám demonstroval reparatury strašných válečných zranění, mezi nimi byl jeden muž asi čtyřicetiletý. Při demonstraci unikaly pacientovi střevní plyny. Z rozpaků se až rozplakal. Jedlička mu položil ruku na hlavu a konejšivě mu řekl, aby se nestyděl, že je to mezi lékaři, a hlavně: „To není vaše hanba, ale naše hanba, že jsme vám to zatím tak špatně spravili, ale ono se to všechno časem upraví.“ Tehdy jsem pochopil, kdo je to Jedlička.“

Abroš
09.03.2020 5 z 5

Objevil jsem náhodou v podnikové knihovně.Všechny 3 díly jsou zajímavé vzpomínání na dobu minulou, na osobnosti z lékařského oboru,umělce,atd.
Mnoho zajímavostí i z dob,kdy byly pražské čtvrti ještě samostatné vesnice.Načerpal jsem mnoho zajímavých informací.

Katka2382
06.02.2018 5 z 5

Právě jsem ji dočetla.Krásná kniha plná zajímavostí z tehdejší doby.A vyprávění pana doktora je kouzelné.

Mišima
09.03.2017 5 z 5

Nejen tento první díl Vondráčkových Pamětí, ale i ty dva díly ostatní, jsou nádherné! Dýchá z nich autenticita doby a moudrý pohled pisatele. Pan profesor Vondráček své vzpomínky obezřetně končí rokem 1945. Pokračovat dále s upřímností jemu vlastní, by pro jeho profesní kariéru mohlo být zničující.

babicka_amalka
18.02.2017 5 z 5

na knížku mě kdysi upozornila babička; poslouchala celý den rádio a měla z recenzí přehled o všemožných knížkách; tohle byla další šťastná trefa; úžasné a zajímavé čtení;