Legendy & latéčka
Travis Baldree
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533737/bmid_legendy-a-latecka-65e891a02bd4a.png
4
470
470
Legendy a latéčka série
1. díl >
Když strávíte celý život s partou dobrodruhů, co si troufnou i na tu nejobávanější obludu, nemáte moc času sami pro sebe. To spíš kryjete záda druhým, ostříte meč, perete skvrny od krve i od ichoru. Takže není divu, že když orkyně Viv ucítí poprvé v životě kávu, zatouží po něčem jiném a ne tak uspěchaném. Rozhodne se pověsit svůj obávaný meč Černokrevník na hřebík a začít znovu. Po poslední společné fušce dává svým starým parťákům vale a vyráží za svým snem. Otevřít si kavárnu. Jenže dát dohromady ten správný tým a vyladit menu k dokonalosti je někdy stejným dobrodružstvím jako zachraňovat princezny před drakem nebo svět před černokněžníkem!... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2024
,
Témbr
Originální název:
Legends & Lattes , 2022
Interpreti: Klára Suchá
více info...
Přidat komentář
Naprosto pohodová knížečka, od které jsem dostal přesně, co jsem očekával. Zcela nenáročné čtení, které zahřeje u srdce.
Orčice Viv se rozhodne nechat svůj starý život za sebou a otevřít si kavárnu. Překoná pár nesnází, najde nové přátele a začíná pro ni nový život. Zhruba tak by se ve zkratce dala popsat tahle knížka. Určitě se podobné věci nedají číst pořád, ale jednou za čas to je příjemné odlehčení. Nečekejte žádná hluboká témata ani epičnost, jde prostě o příjemnou jednohubku se kterou se dá strávit víkendové odpoledne.
Je pravda, že by se mi líbilo, kdyby kniha obsahovala trochu více humoru a možná i antagonisté mohli být maličko děsivější, ale přesto jsem čtení užil a mohu doporučit i těm, kteří obecně fantasy žánr nevyhledávají, protože o fantastiku tady ani tolik nejde. Výborný počin!
Milé fantasy pohlazení po duši, při jehož čtení budete mít neustále chuť na kávu.
Opravdu feelgood, jenom jsem se usmívala, je to miloučká, pohodová knížka :)
Letní oddechovka, ideálně se hodící k vodě nebo do kavárny, vás přenese do fantasy světa plného orků, sukub, mluvících myší, trpaslíků, skřetů a elfů... A jak už název vypovídá, jedna z orků si otevře kavárnu a splní ai tak sen...
Kniha je to bezpochyby krásně čtivá, neočekávejte však nějak vytříběný děj, zápletky nebo zvraty, které by vám vyrazily dech. Prostě si sedněte, uvařte kafe a ponořte se do světa, u jehož četby můžete bez problému vypnout a zapomenout na starosti našeho světa (plus si u toho musíte dát alespoň jednoho skořicového šneka, jinak se usliníte), a když říkám, že můžete vypnout, myslím to doslova. Když vynecháte stránku, nehrozí, že o něco přijdete, protože ano, kniha je primárně o tom, jak se buduje kavárna. A pokud vás něco tak bezduchého nebaví, raději se tomu vyhněte (abyste pak nebyli zklamaní a naštvaní, a to kvůli tomu, že jste čekali něco akčnějšího).
Trochu mě mrzí ta nepropracovanost postav, Viv byla vlastně úplně skvělá, hodná, laskavá a neskutečně milá, což je trochu škoda, nějaká ta neotesanost by jí asi prospěla a ukázala by toho orka, kterého má v sobě (protože takto kniha hoodně ztrácí potencial právě z toho fantasy hlediska - aneb že postavy působí jako lidé a to je škoda).
Já musím ocenit ten lehký smysl pro humor, který z celé knihy sálá, jak už třeba samotný popis kávy nebo jídla... nemyslím si však, že by to stačilo k tomu, abych si knihu zamilovala nebo přečetla znovu.
Slyšel jsem na to pět chválu. No není to špatný, ale hit sézóny taky ne. Čte se to klidně a vše je tak ja má být. Tak jak se pomalu rodí kšeft s kávou, tak pomalu jde i "děj" knihy. Na konci je pak krátká povídka o tom co bylo předtím. Za mě skoro lepší.
Tak jo zbožňuji neobvyklé fantasi světy a rubačky . A občas mám chuť si přečíst něco mimo moji komfortní zonu. A tohle je dost mimo. Kniha je až vysloveně zenově klidná. A strašně na pohodu což se dnes nevidí . A je místy přeslazená a mírně naivní. Ale i tak jsem sopokojen. Nevadilo by víc akce a napětí. A hlavně nahlédnutí pod pokličku tohoto světa či tamního města. Autor má jinak dobré nápady.
Chcete na chvíli vypnout odreagovat se od stresu a odpočinout si tak je tato kniha jasná volba. Ale bacha není pro každého.
(SPOILER)
Snad nejdelší fronta v knihovně, jakou jsem kdy absolvovala. Spousty oslavných komentářů. Ale za mě bohužel velké zklamání. Je pravda, že jsem celou dobu trpěla nepřetržitou chutí na kávu, to bylo fajn. A jo, úplně jsem se octla v pohodovém hipsterském podniku, cítila na jazyku chuť skořicových rolek. Ale to je na knihu málo.
Nevím, který problém byl horší. Viv jako hlavní hrdinka totálně selhala, neměla jedinou zápornou vlastnost, čímž mi v důsledku lezla na nervy. Její hra na Mirka Dušína eskalovala v přidané povídce o tom, jak objevila kávu. Kdy se tedy vlastně chovala jako krvelačná bojovnice? Tím se také rozplizl do neurčita potenciál toho, že se jednalo o orka. Brilantní nápad utonul v pohodové atmosféře, jediné, s čím měla Viv vůči okolí problém, byly její nestandardní rozměry.
Což vlastně můžu vztáhnout na celý zde vystavěný svět. Směsice různých, povětšinou atraktivních magických bytostí nepřinášela žádné vzrušení či konflikty, a kdyby tam místo toho pobíhali prostě lidé s nezvyklými vlastnostmi, jakože se tam vyskytovali třeba čarodějové, tak by se příběh vůbec nezměnil. Tudíž opět zásadně nevyužitý nápad.
Asi mě nejvíc zklamal samotný příběh. V knize se vůbec nic nedělo. Viv vybudovala kavárnu, ta vyhořela, tak ji vybudovala znovu. Jednoduchý motivační fahrplan, nic víc. Viv neřeší jediný problém, nemusí se prát s ústředním padouchem, neshání peníze, neprožívá nedorozumění s partnerkou, prostě nic, všechno je úplně v pohodě.
Totální rozvrat nastal v souvislosti s mafiánkou Madrigal. Tak ona vybírá výpalné pomocí zločinců, ale jakmile se s Viv dohodne na dodávce pečiva (neboli platba v naturáliích), je všechno v pořádku a z holek se stávají kámošky. Jako fakt?
Vzhledem k obecným výkřikům, jak všichni milují padouchy a krvelačné scény, mi obliba této knihy opravdu nejde na rozum. Ne, za mě opravdu ne.
Pro mě je tahle kniha fakt super. Už už jsem si na několika stánkách říkal: „Tak, teď Viv vezme meč a naseká to na jednu hromadu.“
Jenže ono ne. O tom tenhle příběh není. Je to o touze po klidu, pohodě. Viv o nic jiného nestojí a díky tomu zahrnuje klidem a pohodou i vás.
A sakra, musím si upéct skořicový rolky a ty knoflíčky.
Krásný odpočinkový příběh provoněný kávou a sladkým pečivem myšího kuchaře. Moc se mi líbilo zasazení děje do světa dnd a už se nemůžu dočkat až zkusím upéct knoflíčky :D
Pro mě fajn kniha, ale nic převratného. Nějaké strany zaujímaly útulností, nějaké nudily. Bylo to celkem dobré, ale nejvíce mě na knihu nalákala obálka. Posílám dál a myslím si, že mi dlouho v paměti neutkví. PS: část na konci knihy (za poděkováním) týkající se minulosti hlavní postavy se mi ani nechtěla číst, ale nakonec se mi svou akčností líbila a nebyla tak předvídatelná.
No, pro mě první počin z kategorie "pohodová fantasy". A nemůžu se rozhodnout....
Jak píše autor, kniha je pro ty, kteří vyrostli na fantasy a už je nebaví číst o bitvách a dracích.
Nevadí mi, že chybí velkolepost, epický děj nebo dramatické nečekané finále, ale tohle nemá žádnej background! Kdyby to byla novela k zakončené trilogii o Viv a její družině, něco ve stylu Šest vran, tak ok. Byla by to milá tečka na závěr, no ale není...
pobavilo mě, jak autor zasadil tenhle klasický námět "jak hodná holka zdědí/koupí ruinu a vytvoří z ní centrum komunitního života" do světa Dračího doupěte, takže ta komunita se tam skládá z různých skřítků, čarodějů a jiných podivných bytostí...
Kdo by se nechtěl na chvíli zastavit v poklidné kavárně ve středu města Thune, kde za pultem stojí usměvavá bojovnice? Neskutečně příjemná atmosféra přátelsky působící kavárny a splněného snu mi zaručeně zvedla náladu. Akce se v této knížce moc nedočkáme, ale receptu na šťastný život rozhodně ano. :)
Na knihu jsem se neskutečně těšila, ale zklamala mě. Atmosféra byla skvělá a příběh sám o sobě zajímavý <3, jen zpracování a podání (styl psaní) mi to zkazilo.
Často jsem se pozastavila nad zvláštními dialogy a nepotřebnými informacemi, které s příběhem ani atmosférou neměly nic společného. Některé popisy byly natolik zmatené, že jsem chvílemi nevěděla, co to vlastně čtu a proč. Romantická zápletka by byla lepší, kdyby tam ani nebyla. (Jako by to tam bylo jen protože je teď trend mít knihu s lgbt námětem.)
S více postavami se vše asi v polovině knihy trochu zlepšilo, na chvíli.
Není to vyloženě špatná kniha, ale nelze čekat žádné zázraky. :D
Takové milé čtení, akce tam vážně moc nebylo, ale ani nemůžu říct, že bych se vyloženě nudila, bylo to poklidné a pěkné.
Musím říct, že jsem vážně ráda, že nejím sladké, jinak bych tu knihu asi poslintala.
Ve světě, který autor vytvořil, se mi celkem zalíbilo, takže nemůžu vyloučit, že si v budoucnu přečtu další díl.
Nejvíc bych knihu nejspíš doporučila někomu, kdo má rád akci a fantasy a chce si přečíst něco poklidného, aniž by se příliš vzdálil od svého vybraného vkusu.:)
Legendy a Latečka jsou jiná, než mé tradičně čtené žánry. Fantasy svět kouzel, orků, gnomů a sukub je jen pozadí pro startup netradičního podniku v neznámém prostředí. Přesto je příjemně čtivý a přitom pohodově oddychový, má dokonce lehkou pointu a ponaučení. Ideální lehká četba třeba na dovolenou nebo do čekárny u doktora.
Mám podezření, že jsem četla jinou knihu než ostatní. Zpočátku mi na tom, že je kniha laskavá a plná výstavby kavárny, nepřišlo nic špatného. Pokud někdo chce pouze číst, protože je na to zvyklý, ale musí přitom dělat něco důležitého, toto s klidným svědomím doporučuju. Neměla jsem potřebu to číst neustále, necítila jsem, že se od toho nemůžu odtrhnout. Spíš naopak. Ke konci jsem ani nechápala proč to vlastně ještě pořád čtu.
V knize se prakticky nic neděje, nějaký zvrat nastane na straně 230 a ještě ke všemu mě ten zvrat naštve. Tohoto autora už asi znovu zkoušet nebudu, není to nic pro mě. Když už fantasy, tak ať se v ní něco děje :-)
Kdo mě sledujete delší dobu, tak víte, že žánr fantasy čtu spíše okrajově. Legendy a Latéčka mě však natolik dostala svou anotací a ořízkou, že jsem je nutně musela mít. :)
Příběh hlavní hrdinky orkyně Viv mě od začátku pohltil. Nejen, že se točil kolem mého nejoblíbenějšího nápoje - kávy, ale ještě byl velice poutavý.
Viv se rozhodne ukončit svou bojovou kariéru a otevřít si kavárnu ve městě Thun. Šetří na ni celý život. Káva ovšem není nijak rozšířená. Viv na ni náhodou narazí při svých výpravách. To ji však nezabrání v tom, aby povědomí o ní rozšířila. Objedná kávovar, kávová zrna a vyhlídne si stáje, které chce předělat na kavárnu.
Co se mi na příběhu líbilo bylo přátelství. Ne ve všech knihách máme šanci zažít opravdové přátelství na život a na smrt. V této knize jsem ho hrdinům věřila a dojímala se nad ním.
Knížka je pojatá odlehčeně, nenáročně, hrdinové jsou charakterově zajímaví. Moc jsem si oblíbila jak Viv, tak její zaměstnankyni Tandory, pekaře Knoflíka. Ale také stavitele Cala.
Knížka je zajímavě zpracovaná. Na začátku je prolog, potom samotný děj, Epilog, Poděkování, Stránky - které zbývá popsat, recept a rozhovor s autorem. Naprosto nevšední a zajímavé. :)
Příběh jsem si moc užila a těším se na autorovu další plánovanou knihu.
Oblíbené věty z knihy:
„Můj starej Titus vždycky říkával, že člověk potřebuje druhýho, aby zaplnil jeho prázdný místo.
Strach by mi nepomohl.
„A jestli se ta zrnková voda ve městě nechytí
Tak tohle bylo opravdu překvapení. Nenáročná klidná kniha která se čte sama až dostanete chuť na kávu a božské skořicové rolky
Štítky knihy
kavárny romantika pro dospívající mládež (young adult)
Velmi pohodové čtení, možná na můj vkus až moc. Člověk u toho vypne a představí si chuť a vůni kávy i dalších zmíněných dobrot. Bohužel mi tam chybělo právě to napětí a takový ten pocit, že musím hned přečíst další kapitolu, jinak neusnu. Musím se však přiznat, že jsem u čtení této knihy několikrát usnula. Knihu jsem si vybrala zejména kvůli tomu, že jsem fanoušek fantasy a Dungeons & Dragons. Zaujalo mě tedy zejména prostředí a různé rasy postav.