Cizinec

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

„Dobré vtipy je to jediné, co stojí za to po sobě zanechat, ať už opouštíte jakýkoli ze světů." To je krédo velkého fantasy autora Maxe Freie s milionovým ruskojazyčným čtenářstvem, hltajícím jeho knihy na Povšechně Protažené Pavučině i v opakovaných knižních vydání.

https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22464/cizinec-22464.jpg 413
Série

Labyrint Jecha 1.

Žánr
Humor, Romány, Fantasy
Vydáno, Triton
Orig. název

Čužak, 1996

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Cizinec

Přidat komentář
Sidonie
02.01.2018

Tak jo, po dočtení uznávám, že by tomu nechyběla nějaký ústřední pointa. Na druhou stranu... mně to zas až tak nevadilo. Hrdina se octne v cizím světě a podniká v něm různá dobrodružství. Proč by v tom měl VŽDYCKY nutně hrát roli nějaký úhlavní nepřítel, nějaká Velký Pán Temnot? Tohle je příběh pozemšťana, který se ocitne v úžasném fantasy světě a náramně si to užívá.
Navíc je to pořád jen úvodní díl k desetidílné sáze. Škoda, že u nás vyšly jen dva díly.

Bojím se, že vtip trochu utrpěl překladem. Chápu, že přeložit něco takového, je těžké. A nečetla jsem předlohu, takže nevím, ale přišlo mi, že občas asi tak vím, v čem má spočívat vtip, ale vtipně to prostě nevyznělo.
Občas je tam něco nelogického.

To jsou negativa. Myslím, že to mělo fakt slušný potenciál, ale působí to na mě jako rychle spíchlý prvopis.

(Mimochodem. Ta obálka? To je vážně obálka k humornému fantasy? Tohle cílovou skupinu neosloví.)

Každopádně... Líbilo se mi to. S Maxem jsem se skamarádila a úžasně mě to bavilo.

Myslím, že jsem to četla v předmluvě k Umrlčímu tanci: Něco ve smyslu, že hrdinové, kteří pohrdnou dobrodružstvím, by zasloužili pár facek. Celou dobu si jen stěžují, jak je těžké být hrdinou, chtějí být doma, trpí atd. Těžký osud hrdiny! To je taková nepříjemná lidská vlastnost, že se každý snaží vyložit své zaměstnání jako to nejtěžší a nejnepříjemnější ze všech. A hrdinové nejsou výjimkou.
Ale Max (hrdina) si svoje dobrodružství náramně užívá. Nestěžuje si, místo toho se do všeho žene s nadšením. To nadšení se mi vážně zamlouvá! Max se ocitl v novém světě, objevuje jeho úžasné zákonitosti a vše bere s humorem a s optimismem.
Je to netradiční a velmi sympatické pojetí hrdiny. Žádný ukňouraný hrdina, který by pořád omílal dokola "já nejsem žádný hrdina" a "všechno je to má vina" a "já si chválu nezasloužím, byla to týmová práce".

Dějově na sebe kapitoly navazují, ale každá má svou vlastní jednotlivou zápletku. Každá kapitola je jeden případ.
Děj je skutečně až druhořadý. Mě ale bavilo číst i tom, jak se hrdinové nadlábli a přitom konverzovali a žertovali spolu.
Ten svět se mi líbil. Je to ale rozhodně oddechová četba, žádné napětí.

PS.: Na své si přijdou milovníci koček. I když jsou to samozřejmě trochu jiné kočky, než na které jsme zvyklí... :)
Knihy pravděpodobně dočtu v originálu a pak se rozhodnu, jestli to na těch 5* nezměním.

(Pořád si říkám, jak skvělá knížka by to mohla být, kdyby ji přeložit třeba Kantůrek nebo Petr Caha.)

SalomeH
17.12.2014

U této knížky se mi při čtení nějak samovolně oddělila dějová linka od hurmorné. A musím se přiznat, že ta druhá mě bavila výrazně víc. Nakolik se knížka hemžila různými vtípky a ironickými hláškami, děj samotný mi přišel jako naprosto typické ruské fantasy s pohádkovými prvky. V knížce bylo pět příběhů, jejichž kostra by se dala stručně popsat jako nacpali jsme se, zpozorovali zločin, nacpali jsme se znovu a přitom náhodou nazvanou intuice narazili na pachatele. Kdyby si hlavní postava svoji pověst vysloužila aktivněji, četlo by se mi o jejích dobrodružstvích líp. Ale kvůli humoru, kterým se rozhodně nešetřilo, nejspíš sáhnu i po druhém díle a uvidím, kam se to bude vyvíjet.


RaptoR
31.01.2013

Max Frei je u nás neznámým autorem (rozuměj pseudonymem, protože je to autorka :). Jeho start byl tedy těžší, protože se nemohl opřít o čtenářskou základnu, která by jeho díla kupovala už jen díky síle jeho jména. Přesto na něj nakladatelství Triton vsadilo. Však východní autoři dokázali své kvality (netřeba zmiňovat např. Lukjaněnka a spol.). Zda se Tritonu vyplatilo vydání Maxe Freie, to nechme nyní stranou a zaměřme se na samotnou knihu.
"Cizinec" obsahuje pět příběhů odehrávajících se v Jechu - městě, ležícím v jiné dimenzi. Autor se neobírá podružnostmi, takže našeho hrdinu Maxe jednoduše hodí do víru událostí. Čtení je to hezké a děj svižně plyne, obohacen místy o nevtíravý humor. Ale už po dočtení prvních dvou příběhů začnete mít pocit,že tomu něco chybí. Tou ingrediencí je napětí. Prostě víte, že vše dobře dopadne a nadhled s kterým je vám příběh podáván je tou hnací silou, nutící vás otáčet stránky. Po dočtení ale chybí ten pocit nutící vás k opětovné četbě. A u autora takových kvalit je to trochu škoda.