Kyselé bonbony
Kealan Patrick Burke
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/506464/bmid_kysele-bonbony-c7D-506464.png
4
97
36
Phil Pendleton a Adam jsou na první pohled otec a syn, kteří se nijak neliší od ostatních. Chodí spolu na procházky do parku, navštěvují výstavy, muzea a zoologické zahrady. Někdo by mohl říct, že otec je až příliš volný ve výchově, když dítě ztratí na veřejnosti nervy a začne hystericky řvát. Někdo by mohl říct, že svého syna rozmazluje, když mu dovoluje, aby si jedl sladkosti, kdykoli se mu zachce. Někdo by mohl říct, že taková shovívavost se na otci začíná podepisovat, vzhledem k tomu, jak se jeho zdravotní stav zhoršuje. Nikdo však netuší, že Phil je vězeň a že až do náhodného setkání v obchodě s potravinami před několika týdny Adama nikdy v životě neviděl.... celý text
Přidat komentář
Tahle krátká jízda dokáže rozhodně znepokojit a někoho možná odradit od kyselých bonbonů a malých dětí - protože tohle dítě nechcete mít doma. Nechcete mít s ním nic společného, natož být jeho rodičem. Bohužel náš hlavní hrdina nemá na výběr.
Je vhozen do role někoho, kým nikdy být nechtěl. Je zmatený stejně jako čtenář, který tuhle noční můru prožívá s ním a autor si s Vámi hraje od začátku, až do konce. Co je realita a co ne? A je to vůbec skutečné? To si budete muset přečíst vy sami!
Konec přišel dříve, než bych si přála. Budu se opakovat, ale chtěla jsem, aby příběh byl delší. Aby onomu utrpení, které prožíval náš hlavní hrdina bylo věnováno více stránek. A chtěla jsem vědět víc o jistých věcech - nechci spoilerovat. Tohle by si měl každý přečíst sám a klidně vynechte i anotaci.
Kyselé bonbony jíst určitě nepřestanu - na to je mám moc ráda, ale rozhodně si na tuhle knihu vzpomenu stejně jako mi konec připomněl jistý film. Ale možná jsem si to s ním spojila jen já.
Další skvělý přírůstek do Zrnek temnoty. Kyselé bonbony řadím ke svým oblíbeným, na krátkém rozsahu 96 stran Burke parádně demonstruje, proč jsou cizí děcka skutečně hororovým prvkem, mihne se tady i kousek kosmického hororu (myslím, že by byl Lovecraft potěšen) a pobaví se i příznivci Vetřelce v jisté scéně...Bavila jsem se, pokud od autora vyjde i něco dalšího, nebudu váhat s koupí :)
Kyselé bonbony - Kealan Patrick Burke
Další knížečka do série Zrnka Temnoty je tu!
Phil a Adam vypadají jako běžný otec se synem. Možná si okolí řekne, že by Adam potřeboval občas usměrnit a že se bonbony jedí až když se v obchodě zaplatí. Potom se podíváte na Phila a řeknete si, že s ním možná není něco v pořádku a budete mít pravdu. Phil totiž Adama poprvé viděl před několika týdny.
Autor si tu pohrává se zcela běžnou věcí - kyselými bonbony, kterou přetváří ve spouštěč něčeho děsivého. Věřte ale, že po přečtení této jednohubky (96 stran), vás na chvíli přejde chuť na tuto cukrovinku.
Kniha si tu zahrává především s psychikou a myšlenkami hlavního hrdiny. Přidejte k tomu špetku sci-fi a Lovecraftovského stylu a tradá! Bonbony jsou na světě.
Já si knihu užívala plnými doušky a ráda bych ji měla o něco delší, abych ji mohla prožívat déle. Děj byl neskutečně napínavý už od začátku a střídá se tu zvrat za zvratem. Konec mne naprosto rozložil a já ani neměla slov. Samozřejmě v dobrém slova smyslu.
Naprosto rozumím všem pozitivním reakcím a recenzím, protože tohle se vážně povedlo. Navíc ta obálka! Miluju!
No co dodat, jistých 5/5
Phil Pendletom má sedmiletého syna Adama. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ještě před pár dny syna neměl. Adam je normální šťastné dítě, na které se lidé usmívají.
"Dokud Adam nezačal křičet, což také dělal alespoň jednou denně, protože to také byla součást jeho rutiny. Jen v tu chvíli se rodiče zakabonili, zabodávali do nich své pohledy a pomláskávali, že ten sladký chlapeček už tak sladký není, a spěšně odváděli ratolesti od toho monstra ve středu davu. Phil dokázal myslet pouze na to, že kdyby jen trochu tušili, čeho je kluk schopný, také by křičeli...."
Knihu jsem si vzala do vany. Z té jsem vylézala zmrzlá na kost, varhánky na prstech bych mohla dělat otisky do sádry. Jenže jsem to ani nevnímala, protože mě Kyselé bonbony zcela pohltily. Během čtení jsem byla zprvu zmatená, poté zcela frustrovaná a skončila jsem (jako obvykle u Zrnek temnoty) s ústy dokořán....
Neotřelý námět, úžasný spád příběhu, bravurní kombinace hororu a sci-fi, dechberoucí zápletka a mrazivě ironický závěr. Ano, tak všechno tohle najdete na pouhých 96 stranách! Nelze jinak, než opět doporučit ke čtení - dávám 4/5 a pozor na kyselé bonbónky, nikdy nevíte, co za peklo vám chvilka slasti v ústech přinese.....
Velice výrazná psychologická jednohubka, která v 90 stranách rozjíždí hodně originální příběh. Na začátku ho otevře, okamžitě zaujme. V prostředku decentně přidává na atmosféře a notně podporuje psyché jednotlivých postav, čímž si říká o poctivou Lovecraftovskou atmosféru. No a závěrem to docela exkluzivně utne. Tak moc, že Vám v mozku zůstane díra jak po výstřelu z kulovnice. Dobrý, chytlavý kousek, jehož velkou devízou je realistično prostředí.
Kdo by řekl, že pár kyselých bonbonů dokáže způsobit tolik problémů...
Další Zrnko, které nezklamalo! Čtivé od samého začátku, skvělá atmosféra. Autor si tu hraje jak s psychikou hlavního hrdiny tak i s tou čtenářovou a zkouší, jak rychle dokáže reagovat na zvraty v ději. Necelých sto stran, které zhltnete stejně rychle jako pár bonbónu - těch se teda po přečtení rozhodně nevzdám, spíš jsem na ně dostala během čtení chuť :D
Konec byl dokonalý! Zvrat je tam jeden za druhým a celé zakončení bravurní! Skvělý nápad, skvělé zpracování a parádní obálka jako vždy. Těším se na další Zrnko!
Tak tento kyselý bonbónek mě velice "mile" překvapil. Zajímavá temná zápletka mi naháněla husí kůži, když jsem si představila, že by se mi toto mohlo stát. V dnešní době není jednoduché najít neotřelý námět pro jakoukoliv knihu a musím konstatovat, že tímto hororovým kouskem se v mém případě autor trefil do černého. Příběh navozuje mrazivé dojmy strachu, bezvýchodnosti a neodbytný pocit, že teď jste fakt v prd..i anebo, že jste se pomátli na rozumu. Vřele doporučuji toto hrozivé zrnko temnoty slupnout jako kyselý bonbón a nechat se jím příjemně strašidelně rozhodit.
Přečteno jedním dechem a autor se s příběhem vskutku nemaže. Wau. Vytvořit na 99 stranách rodičovskou vizi Pekla, po které budu mít ještě pěkných pár dní husinu i tam, kde nemám kůži, to se nepodaří jen tak ledaskomu. Bylo to civilně děsivé a zároveň s lovecraftovským přesahem, z něhož mrazí.
Ironicky děsivý konec všemu nasadil korunu. Nebo paroží?
Přesně tohle na Zrnkách temnoty miluju a už se těším na další počiny páně Burkeho.
Libuju si, když se střípek temnoty zasekne do docela civilního příběhu. A přesně takový jsou KYSELÉ BONBONY. Na devadesáti stránkách se Burkeovi daří vařit nejen instantní Věřte nevěřte, ale i povídku s přesahem, na kterej jsem nepotřeboval lupu. Je hřích popisovat příběh nebo si číst dost vyčerpávající anotaci. Tenhle bonbónek si totiž tyká s Lovecraftem i Kingem a dodává tématu rodičovství temný kontury.
(SPOILER) Nečítajte si anotáciu a rovno sa začítajte do tejto útlej a i vďaka tomu svižnej knihy. Niektorí autori ale píšu tak príšerne, že u nich sú rozvláčne aj dve strany. Kealan Patrick Burke medzi nich nepatrí. Áno, Kyselé bonbony (TO je názov) sú fakt skromná knižočka, v Golden Dog ostatne vychádza v edícii Zrnka temnoty, takže nemá ani sto strán. Nízky počet strán však rozhodne nie je jediný dôvod, prečo ju prečítate za jeden deň. Burke ide bez zastavenia a váhania sebavedomo rovno k veci, baví ho to, je pár krokov pred čitateľom a ten si váži, že s ním jedná autor, ktorý ho nepovažuje za blbca. Zápletka je nepredvídateľná. No a že sa nedá vymyslieť nič originálne. Trt makový! Vďaka malému počtu strán a kvalitnému autorovi je tempo závratné, v podstate nemá šancu začať nudiť. Trocha som sa obával, či to autor ku koncu nevzdá v zmysle, že zvolí ľahké vysvetlenie typu „všetko sa to hrdinovi len zdalo“. Našťastie Kealan v poslednej chvíli neucukol a zostal drsný od začiatku do konca.
Již sedmou knížečkou v edici Zrnka temnoty, která se zaměřuje na povídky a novely v rozsahu kolem sta stran, je kniha Kyselé bonbony od irského spisovatele Kealana Patricka Burkeho.
Phil Pendleton se se svou přítelkyní rozhodnou prolenošit celý den v posteli. Jediné, co jí schází ke štěstí je hromada čokoládových bonbonů, pro které svého milého vyšle do supermarketu, kde Phil setkává s podivně vyhlížející ženou a jejím otravným synem, který se hysterickým křikem domáhá pytlíku kyselých bonbonů. Jeden z nich pak nabídne i Philovi, kterého nejspíš nikdo v dětství neupozornil na to, že si nemá brát bonbony od cizích lidí. Život se mu totiž náhle změní doslova k nepoznání.
Je to, co se kolem něho děje, skutečnost, nekonečný sen, z kterého se nelze jen tak probudit, nebo jednoduše přichází Phil o rozum?
Příběh mi hodně připomínal jednu z epizod Zóny soumraku (Twilight Zone). Je to napínavá, strašidelná, psychologická novela s Lovecraftovským feelingem.
Ideální četba na dobrou noc, kterou jsem dal na jeden zátah.
Kyselé bonbony jsou kratičkou novelou o Philovi, který se omylem nachomýtne k záhadám přesahujícím jeho chápání.
Phil žije spokojeným životem, když v obchodě potká ukřičené zvláštní dítě, které mu nabídne kyselý bonbon a on přijme. Dítě se následně objeví u něj doma, tvrdí, že je jeho synem a jediné, co od té doby Phil pozře jsou právě ty kyselé bonbony, jakékoliv jiné jídlo okamžitě vyzvrací. Je si však jistý, že žádné dítě nemá. Ztratil paměť? Zbláznil se?
Příběh je opravdu krátký, 94 stránek máte za chvilku přečtených a bude vás štvát, že nedostanete víc. Já naštvaná určitě byla, protože jsem chtěla blíž prozkoumat mytologii a chtěla jsem věřit, že to dobře dopadne. Proto prostě nemám povídky a novely ráda.
Zajímavé čtení, ale nedostačující. Rozhodně se ovšem po přečtení vyhnete jak kyselým bonbonům, tak vřeštícím dětem v obchoďácích.
Po všech vánočních sladkostech konečně něco kyselého. A sakra znepokojivého. Brilantní a útlá novela vás bude chvíli mást tenkou linií mezi realitou a fikcí, život hlavního hrdiny v ní ovládne podivné dítě a přidají se i lovecraftovské hrůzy. Ostatně co čekat, když text začíná větou: „Čtyři měsíce poté, co se poprvé setkal s chlapcem ve Walmartu, vypadl Philu Pendletonovi poslední zub.”
Phil, v zajetí podivného kluka, totiž zažívá muka - po náhodném setkání s prckem v obchodě se mu život obrátí vzhůru nohama (mezitím stihne ještě nabourat), stane se vězněm ve vlastním domě a živí se jen kyselými bonbony. Ostatní jídlo okamžitě vyzvrací.
Burke tady řeší téma rodičovství (především fakt, že vlastně dost často není vůbec skvělé) a chlapovi, co potomka mít nechtěl, jednoho nuceně přihraje. Přišel Phil následkem autonehody o paměť, nebo se něco šeredně podělalo ve chvíli, kdy si od vřeštícího dítěte u regálu s bonbóny jeden vzal? Odpověď je v podání autora tak skvělá, že doufám ve vydání dalších jeho chuťovek v češtině.
Znepokojivá a nepředvídatelná novelka s výborným tempem a skvělým námětem (a perfektní obálkou). Po jejím přečtení si na dlouho rozmyslíte, jestli budete ještě někdy zírat v obchoďáku na nešťastnou matku, co nemůže uklidnit vřískajícího potomka, nedejbože pokud by ten chlapeček v retro hadrech ještě kolemjdoucím nabízel kyselé bonbóny.
Jednohubka s rychlým spádem. Rozhodně po ní nebudete mít chuť na kyselé bonbony a budete se držet dál od vřískajících dětí. Raději. Kdyby náhodou.
Štítky knihy
Kyselé bonbonyKniha Kyselé bonbony je v
| Přečtených | 112x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 78x |
| Chystám se číst | 58x |
| Chci si koupit | 15x |
| dalších seznamech | 4x |
Tohle se mi líbilo. Mám ráda knihy, které vás nutí pochybovat o tom, zda se věci v příběhu opravdu dějí, nebo zda se hlavní hrdina zbláznil, to se autorovi podařilo vykreslit skvěle.