Mezi dvěma ohni
Lucie Stošková
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459684/bmid_mezi-dvema-ohni-GLh-459684.jpg
4
44
22
Kvadriga série
1. díl
Spolupráce čtyř vládců živlů, služebníků zla, by se dozajista stala zkázou celého magického světa! Zatím jsou však jen tři, protože čtvrtý se k nim odmítá připojit. Podaří se mu zvítězit nad silou zbylého ďáblova trojlístku? Snad mu v tomto boji pomůže mladý vysokoškolský docent Claudius Drake, který ale už deset let zápasí s vlastními démony. Do jeho života však právě nyní vstupuje někdo, jehož úkolem je provést Drakea trnitou cestou vyrovnávání se s jeho děsivou minulostí. Novopečená asistentka Cellestia mu svou soustavnou přítomností v jeho pracovně doslova pije krev. Jak ale zkrotit tuto zpupnou bytost, ukázat jí, kdo je tady pánem, přitom se do ní nezamilovat a nezměnit nakonec sám sebe? Těžko! Claudius by o tom mohl vyprávět!... celý text
Přidat komentář
Knihu Mezi dvěma ohni, 1. díl hexalogie Kvadriga od Lucie Stoškové, lze zařadit do žánru fantasy meče a magie, byť jen okrajově.
Děj románu zavádí čtenáře do tajemného světa, v něm se setká s kouzly, mýtickými tvory a s popisem fantaskního prostředí. Může se nechat unášet nejen prvky fantasy literatury, ale také detektivním a dobrodružným příběhem, okořeněným mnohými vtipnými scénami a dialogy. Hlavní spojovací linie je však dána psychologicky propracovaným milostným příběhem, který se odvíjí ve zcela „lidských“ situacích, jakoby vystřižených z naší každodenní reality. Kouzla a magie tak tvoří pouhou kulisu děje.
Kniha je velmi zajímavá, čtivá a mě zaujala hlavně zapojením nejrůznějších bájných tvorů do poutavého děje.
Mezi dvěma ohni
Po tiskové stránce velkoryse pojatá kniha, která má jeden zásadní nedostatek, a to veškerý text. Ten je na úrovni průměrné internetové fanfikce na HP a autorčinu vlastní osobu, kdy „hvězdou večera“ není nikdo jiný než její naduté alter ego.
Sloh je kostrbatý a plný šroubovaných vět, často prokládaných nespisovnými výrazy, které působí jako pěst na oko (slimky, lítací dveře, kofča – to všechno v magickém světě, který údajně ustrnul ve 20. letech 19. století). Nepomáhají ani neohrabaná přirovnání (přesvědčovala ho tónem, jako by chtěla, aby si na sendvič zvolil místo majonézy kečup) a dlouhé otravné popisy jako z dějepisné učebnice (viz str. 38-45). Snaha napodobit imaginaci Rowlingové ústí v rozpačitý mišmaš a pokusy obohatit češtinu taky dopadají žalostně (zavrtala své savany do jeho topazů). Místy je to tak špatné, až se člověk skoro zasměje (slečna hází poštolkám do klece zrní).
Přes veškerou snahu o magické reálie jde v první řadě o nevkusnou romanci mezi ještě krásnější a nafoukanější Fleur Delacour a přehnaně sebemrskačským a ještě drsnějším Severusem Snapem, kterého Rowling-Stoškové transformace připravila o veškeré charisma. Rádoby dramatická psychologie postav je jen mizerně zpracovaným klišé a Drakeovo zbožné slintání naprosto podkopává jakoukoli snahu být na svou zhola neužitečnou asistentku protivný/přísný. Jeden příklad budování erotického napětí: „Spíte v posteli s ptákem?“ „Ano, a s tím skoro největším.“ (Btw. jedná se o páva, a pro případ, že byste narážky nepochopili, vám autorka vysvětlí, že nejde o šťastně zvolená slova.)
Když to po cca čtvrtině knihy shrnu, kvalitou textu je na úrovni samonákladovky průměrného pisálka, kterému žádný aspoň trochu soudný redaktor nezabránil "v rozletu".