Mezi dvěma ohni diskuze

pavel9154: a protože nejsem režisér, tak nesmím kritizovat filmy? A protože nejsem skladatel a neumím noty, tak nesmím kritizovat hudbu? A protože lidi, kteří sice žádnou knihu nenapsali, nesmí kritizovat knihy jiných?
No, vaše logika je vážně dokonalá! Myslím, že mě za poslední dobu nic nerozesmálo víc. Tedy kromě nově vytvořeného profilu kvůli zpucnutí někoho za odpad. Ale jelikož to bylo ve stejný moment, tak je to prašť jako uhoď ;)

Velice mě zaujala reakce vydavatele na recenzi 2/5 hvězd:
https://www.instagram.com/p/CNKmWThrBe4/?igshid=c2vouplrkjiz
Tak alespoň, že se s ní jenom "absolutně neztotožňují" a berou to jako názor, že každému se kniha nutně líbit nemusí ;) jenom proto, že vyšla...

A hlavně to neprožívat jako smrtelné drámo, jsou to "jenom" knihy ;) ♥︎

PrincaListicka, slovo koštiště nie je novotvar.

Měla jsem možnost přečíst si tři kapitoly této úžasné knihy ještě před jejím vydáním. Nejednalo se o první tři kapitoly, nýbrž o vybrané kapitoly z různých částí děje. Už jen to samo o sobě byla úžasná zkušenost.

Příběh mě od prvních vět pohltil. Jako největší výhodu vnímám to, že hlavní postavy, Cellestia a Drake, jsou již dávno dospělí lidé a tak se zde nemusíme potýkat s pubertální naivitou a nelogickým chováním.

Atmosféra děje na mě působila velice poutavě. Nenapadá mě žádná jiná kniha, ke které bych ji přirovnala, neboť jsem se i přes stovky knih, které jsem přečetla, s takovou ještě nesetkala. Rozhodně bych však příběh nepřirovnala k Harrymu Potterovi (kterého mimochodem miluji již od dětství). Vy jste se snad v HP setkali se vztahem profesor - studentka? Nebo snad bylo hlavním postavám přes třicet? Ano, objevují se zde v příběhu například košťata, létající koně a podobně, ale to jsou motivy, které se objevují i v desítkách dalších knih. Bohužel v dnešní době obvykle není možné vytvořit příběh, který by neobsahoval něco, o čem již někdo jiný někde na světě napsal. To ale neznamená, že se se stejnými motivy nedá napsat úplně jiný, skvělý příběh.

Paní autorka používá skvělý jazyk, vytváří nová slova pro pojmenování předmětů a míst, třeba takové koštiště je dle mého názoru velice zdařilý novotvar. :)

Postavy jsou velmi sympatické, líbí se mi, že máme náhled na jejich myšlenkové pochody a víme, co se v nich odehrává. Love-hate relationship mezi hlavními postavami a to, jestli se vám líbí, záleží již čistě na vašich preferencích.

Když se mi tištěná kniha dostala do rukou, se zatajeným dechem jsem si užívala dokonalý přebal z kvalitního materiálu, nádhernou obálku, úžasnou mapu uvnitř i například fakt, že každá postava má svůj rukopis, díky kterému ihned poznáte, který dopis kdo psal.

Prozatím nepřidávám hvězdičkové hodnocení, neboť nemohu hodnotit knihu jako celek. V nejbližší době se ji však chystám číst a nemůžu se toho dočkat. Po přečtení jistě přidám i komplexní hodnocení celého příběhu. Paní autorce přeji do budoucna hodně spokojených čtenářů! :)

Naias: já vím, že jsi chytrá baba, ale aby se to dostalo i k těm, ke kterým by mělo ;)

To je rovnaká klasika, ako „ak sa ti nepáči, nekomentuj“. Nenapísala som nič, ale prečítala som kvantá kníh, mnohé z nich od majstrov pera, a spoznám rozdiel medzi tým, či si autor vytvoril vlastný štýl, alebo či štylizovať proste nevie.

Naias: zajímavé postřehy. Přesto čekám reakci typu: "A kolik jsi toho napsala ty?" :(

Prečítala som si pár ukážok, lebo som začala byť zvedavá, ako je to s tou štylizáciou. Viem, že z malých kúskov nemôžem posúdiť psychologický vývoj postáv ani plynulosť deja, ale určitý obraz sa pri tom urobiť dá.
Čítať takého Vančuru či Poláčka, to je slasť. Ale čítať ukážky z knihy Mezi dvěma ohni je ako jazda na rebriniaku po ceste plnej kameňov. Musím povedať, že súhlasím s lvice_elaa, že „Víc přechodníků a příčestí fakt neznamená víc adidas“. Ten text JE kostrbatý. A určite to nie je snahou o vyvolanie dojmu starobylosti (akosi som ju tam nepostrehla). U mňa je starobylosť českého textu plus. Dajte mi sto či viac rokov starú knihu a ja si budem mediť.

Aby som bola konkrétna, napríklad vety
K jeho pokřivenému nosu doplachtila opojná vůně odněkud zezadu.
Jeho jednadvacetiletá divoká krev vzkypěla zlostí.
Myšlenka, že by si z této zářící bytosti udělali pouhou děvku, se mu náhle vzpříčila v mozku.
sú veľmi, ale ozaj veľmi neobratne sformulované.

A maximálna logika? Čítala som len pár úryvkov, ale nelogickostí som našla viacero.
Krvácel taky, vlastně si ani neuvědomoval, kdy ho někdo zasáhl, necítil bolest. Rána ale nebyla hluboká, přesto se táhla se od poloviny paže až k lokti.
Claudius už ale o svůj vlčí obličejový převlek dávno přišel. Stalo se to přesně ve chvíli, kdy mu jeden ten zatracený parchant rozřízl loket.
Neuvedomil si, kedy ho zranili, ale vie presne, v ktorej chvíli sa to stalo?

zarýval nehty hluboko do svých dlaní.
...protestoval nevěřícně stále svíraje její loket.
Skúste zvierať niečí lakeť a zarývať si pritom nechty hlboko do dlaní.

Tajil dech, aby ji snad nedej bože neprobudil. Když se konečně doplížil ke svému provizornímu loži, shodil ze sebe oblečení a také se zavrtal pod přikrývku. Chvíli se převaloval, nakonec však přece jen zmožen únavou celého včerejšího předlouhého dne usnul neklidným spánkem.
To mala mimoriadne čudný sluch, keď by ju dokázalo zobudiť, ako niekto dýcha, ale už nie to, ako sa ten niekto prevaľuje na lôžku.

Podľa mňa je ďalším problémom veľa zbytočných slov.
A to jejich zatracené bílé světlo! Oslepuje oči a znemožňuje přesné rány.
Isteže svetlo oslepuje oči, čo iného?

„Samozřejmě!“ štěkl na ni přísně.
Slovo přísně je nadbytočné, už zo slova štěkl je jasné, akým tónom to povedal.

„Dost!“ přerušil ji rázně a vrhl na ni pohled, kterým, kdyby to šlo, vpálil by jí do hlavy díru o průměru minimálně deseti centimetrů.
Čo na tom záleží, či by mala diera v hlave 10 cm a viac, alebo len päť? Ak to malo slúžiť na zdôraznenie, aký vražedný ten pohľad bol, tak sa to minulo cieľom. Príliš dlhý opis onoho pohľadu účinok, ktorý sa snažil vyvolať, naopak oslabil.

Cítim snahu o použitie neobvyklých spojení.
Claudius v těch nádherných zelených kotoučích...
Lenže slovo kotoučích sa k romantike hodí asi ako päsť na oko. Tie spojenia sú neobvyklé, ale bohužiaľ aj neohrabané.

Tiež by neuškodilo nerobiť z toho červenú knižnicu.
Okamžitě ucítil, jak se mu poddala, jak doslova v jeho objetí zjihla. Vášnivě drtil její rty, jazykem v šíleném tempu propátrával každou skulinku jejích horkých úst a tiskl ji k sobě tak silně, že neměla šanci se ani nadechnout.
To je červenšie než sovietska zástava. Drvenie pier je klišé typické pre harleqiunky. A keď som si predstavila, ako jej strčil jazyk do úst a začal ním kmitať sťa had, skoro som uschla. Prečo nie je opis bozku realistický? Teda, ak to nemalo vyvolať dojem, že sa chlapík bozkáva prvý raz v živote a netuší, ako na to. V tom prípade je to v poriadku. Ale ak to malo byť vyjadrenie výbuchu vášne, tak to teda nevyšlo, pri popise erotických scén by sa nemala čitateľka zachádzať od smiechu.
Mimochodom, ako sa zjiháva doslova? To bola predtým v mrazáku a potom v jeho objatí rozmrzla?
A keď už som pri tom, kto písal tú anotáciu? Ona je upír, že mu pije krv doslova?

Aj úryvok, v ktorom Cellestia žiada Draka o pomoc s otrávenou kobylou, je skrz naskrz červenoknižničný.

Ďalšia vec je nezmyselné použitie ustáleného obratu, ktoré ani „starobylé“ jež nevytrhlo.
Navíc zemře i hříbě, jež nosí pod srdcem.
Kobyly nemajú maternicu pod srdcom, to platí pre ľudí, ktorí na rozdiel od koní chodia vzpriamene. A ak niekto zahlási „táto kobyla chodila vzpriamene, je to fantasy, tam je možné všetko“, tak už fakt zajačím.

Ešte k tej už pomaly povestnej poštolke. Ak je v knihe zviera zvané zebra, je nezmysel vyčítať čitateľovi, že si ju predstavuje pruhovanú, keďže to autor nikde neuviedol. Známe veci je možné uvádzať bez bližšieho vysvetlenia práve preto, že sú známe. Ale ak si chce niekto vymyslieť vlastného tvora, môže. Prečo nie? Lenže nesmie mu dať názov už existujúceho zvieraťa, miasť čitateľov a ešte protestovať. Keby sa ten operenec volal poštovka, bolo by to v poriadku. I keď nechápem, prečo nestačil holub. Majú tie poštolky nejaké zvláštne vlastnosti potrebné pre dej, ktoré holuby nemajú? Ak nie, tak je to len nadbytočnosť, ďalšia snaha o ozvláštnenie, ktorá nevyšla.

Ako som už písala, nemôžem posúdiť dej ani charaktery (hoci podľa interakcie tej dvojice súdim, že Drakeovo tŕnisté vyrovnávanie sa s desivou minulosťou je melodramatické až pánboh bráni), ale štýl je strašný. Pri čítaní som jedla a opakovane mi hrozilo, že sa udusím. Vážne to pôsobí ako niečo, čo zavesila na net šestákovou literatúrou odkojená fanúšička bez schopnosti sebakritiky. Keby to bola paródia na sentimentálne limonády, bolo by to v pohode, lebo som sa na tom dosť nasmiala. Ale obávam sa, že to bolo kúzlo nechceného. Cit pre písanie sa ozaj nedá nabifľovať.

Hele mne je uplne jedno co si o knize kdo mysli. Nejsem zadnej fanatik, mne jen vadi, ze všichni jedou zejmena do ceskych autorů. A opravdu si kazdy muze psat i vydavat co chce, tak jako ostatni maji tu možnost si knihu proste nekoupit. Takze tady nemusite brecet za spatne investovane penize, mohli sjte pockat jestli budou v knihovne. Knihu poslete dal, nekdo treba bude rad.

A oproti normalni kritice nemam nic, koneckoncu to nebylo smerovano na nikoho konkretniho, ani jsem necetla všechny reakce.

Paní (slečno) lvice_elaa,
škoda, že jste se na FB nepodívala dříve. Díky ukázkám byste věděla, jaký je můj styl psaní, a mohla jste ušetřit peníze.
A co se týká hlavní hrdinky. Jsem ráda, že na vás takto působí. Přesně toto jsem zamýšlela.

25.02.2021

Taky zdravím. Zkoukla jsem váš FB a reakce pod jednou ukázkou z loňskýho roku. Komentovalo tam minimálně pět lidí, kterým vyskočila jako reklama, podobně kriticky jako my tady na DK. Pár jich zmiňovalo kostrbatý sloh a vaše odpověď pokaždý stejná – jsem učitelka češtiny a myslím si, že má čeština je v pořádku. To je sice pěkný, že jste se na výšce dobře učila, ale cit pro psaní se asi našprtat nedá. Víc přechodníků a příčestí fakt neznamená víc adidas, když z toho neposkládáte kloudnou větu (a co teprve 500 stran). Taky tam někdo psal, že ukázka připomíná spíš fanfikci než seriózní literaturu, takže nám tady za svoje rozšířený obzory děkovat nemusite. A nechápu, jak to můžete nevidět, ale skoro všechno ve vaší knížce je nějaká odvozenina z Pottera (akorát kvalitou o deset levelů níž), do který jste naplácala mýty a vůbec všechno možný a ještě to smíchala s otřesnou červenou knihovnou. Hlavní hrdinka je obdařená jak nějaká celebrita plná plastik (jenom ve fantasy stylu) a nikoho tak protivně namyšlenýho a důležitýho jsem v knížce ještě nezažila. Nevím, kdo to četl a posuzoval, ale profi redaktor to asi nebyl. Každopádně negativní reklama taky reklama, takže není zač.

Zdravím všechny diskutující.

Na úvod bych ráda poděkovala za veškeré příspěvky, až už pozitivní či negativní. K některým z těch negativních bych se ráda vyjádřila.
Chápu, že ne každému kniha sedne, a ne každému vyhovuje jazyk vypravování. Nerozumím však skutečnosti, proč mě na něco podobného neupozornily osoby, jejichž rukama text prošel ještě před vydáním. Neplatila jsem je a už vůbec jsem jim nedržela nůž u krku. A dokonce to nebyli ani moji známí. Před vydáním jsem měla v ruce čtyři nezávislé posudky, které mi, co se vypravěčského stylu týká, nic výraznějšího nevytkly. Jeden z nich uveřejnila autorka jako recenzi u mé knihy právě zde na Databázi. Osobně si myslím, že ten, kdo nerespektuje připomínky beta čtenářů, je na knižním trhu sebevrah.

Jako učitelka českého jazyka, doufám že mě za zmínku o mém vzdělání neukamenujete, jsem se na vysoké škole zabývala stylistikou dosti podrobně. Práce, jež jsem odevzdávala do rukou doktorům, docentům a profesorům, byly hodnoceny celkem vysoko. Obě výše zmíněné skutečnosti mi dodaly odvahu pokusit se román vydat, což se nakonec povedlo. Jako dcera dvou češtinářů a dějepisářů jsem měla to štěstí, že jsem vyrostla v kulturně velmi podnětném prostředí. Proč to zmiňuji? Chci vysvětlit, z jakého důvodu je jazyk knihy, jaký je. Za prvé zcela koresponduje s mými verbálními projevy a za druhé, což je zajisté podstatnější, jsem se snažila navodit dojem jisté starobylosti, která má odpovídat počátku 19. století, v němž můj magický svět ustrnul. Občasné hovorové výrazy ze světa obyčejných lidí, který ale existuje v naší současnosti, jen poukazují na to, že hlavní hrdinka v tomto světě nějakou dobu žila, tudíž je zná. Navíc jsou obyvatelé magického světa s těmito „novotami“ seznamováni prostřednictvím importovaného tisku a rovněž některého druhu zde neexistujícího zboží.
Vyjádření, cituji: „…kostrbatou úchylárnou…“ a „autorce nebylo blbý (Vidíte, já bych zase rostla, kdybych musela v zakoupené knize trpět obecnou češtinu) něco takovýho vydat…“ považuji za značně přehnané. Ovšem pokud je užití přechodníků, jmenných tvarů, příčestí trpného, zájmena jenž/jež atd. považováno za kostrbatou úchylárnu, pak ano! Jazyk knihy Mezi dvěma ohni je krkolomně kostrbatý.

Co se týká wattpadu. K podobnému tématu se nedokážu vyjádřit. Nikdy jsem na něm nebyla a nikdy z něj nic nečetla, takže nemohu posoudit, zdali můj text odpovídá úrovni příspěvků zde uvedených.

Ohledně podobnosti se světem Harryho Pottera. Před mnoha lety jsem zhlédla první díl a řekla si, že na podobné pohádky nemám nervy. Tím pro mě byla záležitost chlapce, který přežil, nadlouho uzavřena. Jenže člověk míní a život mění. Před čtyřmi roky jsem dopadla na samotné dno a abych dokázala přežít mimořádně těžkou životní situaci, začala jsem psát. Paradoxně jsem utekla do téhož světa jako paní Rowlingová. V té době už jsem měla „dokoukaný“ i zbytek série, ale krom postavy nerudného středoškolského profesora a jeho tragického životního osudu, mě prostě nezaujal. Vzhledem k tomu, že jsem v té době žádné vydavatelské tendence neměla, psala jsem o prostředí, které prostě a jednoduše znám. O škole. Období studia na vysoké pro mě bylo jedním z nejlepších mého života, proto jsem svůj příběh umístila právě tam. Konec konců mnoho kantorů Medeiny univerzity ve Wolftownu má svůj předobraz právě v mých profesorech a docentech. A mými vlastními zážitky z vysoké se text jenom hemží. Později, když mě okolí začalo přesvědčovat, že příběh je fajn a měl by spatřit světlo světa v podobě knihy, jsem začala uvažovat o tom, že by mi mohla být podobnost s HP vytknuta a že bych možná měla příběh začlenit do jiného prostředí. Ale upřímně! V nemocnici, pohřebním ústava či astronomické observatoři bych si zrovna jista v kramflecích nebyla. Na univerzitě ale ano. A že používám košťata, hůlky či latinská slova? Latinu jsem chvíli studovala, je mi blízká jak z hlediska vazby na antický Řím, tak také jako tajemný jazyk středověkých vzdělanců. A ostatní rekvizity? Copak kouzelníci v pohádkách nepoužívají hůlky a čarodějnice košťata? V tomto nebyla originální ani paní Rowlingová. Co mýtičtí tvorové? Znám je odmalička, rodiče mi o nich vyprávěli před spaním místo Popelky a Sněhurky. První kniha, kterou jsem sama přečetla, byly Petiškovy Staré řecké báje a pověsti. Vyhnout se jim v textu? Pokud bych to udělala, popřela bych sama sebe.
A upřímně! Kašlu na to, jestli má Rowlingová na podobný svět monopol nebo ne! Stvořila jsem vlastní svět, který, jak bude příběh plynout dál a dál, jasně prokáže, že s HP má společné leda tak kouzla a košťata. Fanfikce na Pottera? Fakt? Zpočátku jsem ani nevěděla, co to slovo znamená. Ovšem některé diskutující dámy mi pořádně rozšířily obzory. Tak teda, díky. Inspirace jednou jedinou postavou, jakou mohou být mezi námi stovky, a hned fanfikce? Se světem propracovaným do mnoha a mnoha podrobností, v němž jsem se snažila o maximální logiku a důkladné vysvětlení každého každičkého jevu? No, tak asi jo. Každý máme právo na svůj názor.

Nikdo ale nemá právo kohokoliv křivě obvinit! A nařčení, že si komentáře a recenze píšu sama, křivé JE, protože dnes zde píšu poprvé! Je mi jedno, jestli mi to věříte nebo ne, ale sama před sebou mám svědomí čisté. O tom, že je u knihy nějaká recenze, jsem se dozvěděla až z příspěvku k diskusi od paní (slečny) eslem. Označení autorčina skvadra je nechutné, jelikož ze všech komentujících a diskutujících znám pouze dvě ženy, které jsem ale k napsání hodnocení a komentáře nijak nepodněcovala!

(dokončení předchozího příspěvku)
Na úplný závěr ještě poštolky. Ve světě obyčejných lidí se jedná o dravé ptáky se zahnutými zobáky, živící se drobnými živočichy. V mém magickém světě nosí poštu. Nejsem sice žádný ornitolog, ale počítám, že by se skutečné poštolky k poštovní práci asi vychovat nedaly. A tento fakt nikomu nevadí? Asi ne, když se proti němu nikdo nebouřil. Zato zrní vyvolalo doslova erupci. Proč? Stejně jako nelze obyčejnou poštolku naučit poštovnímu řemeslu, nemůže být krmena zrním. Jenže my se přece pohybujeme v úplně jiném světě. Zde existují ptáci s názvem poštolky, který poukazuje k faktu, že nosí poštu. Prostě jen slovní hříčka. Anebo jste se snad v textu někde dočetli, jak tyto poštolky vypadají? Vážně mají zahnuté zobáky a živí se ulovenou kořistí? Jestli ano, tak to tam musel někdo těsně před tiskem ještě narychlo dopsat. Ovšem já to nebyla!
Jasně. Uznávám, že jsem je měla nazvat spíše poštovky. Otázkou je, jestli by někomu nevadilo i toto.
Toť stanovisko autorky. Pozvedněte šutry!

24.02.2021

To ClaryK a všem ostatním fanatičkám, ať už za kritiku pruděj kohokoli: Jediní hejtři jste tady vy. Knížku jsem si koupila, přečetla (na rozdíl od někoho) a ohodnotila, jak si zasloužila. Nevadí mi, že se snaží napodobovat HP (kvůli tomu prostředí jsem ji právě chtěla), ale že je hrozná. Každej si může psát, co chce, ale jenom dokud to nevydá a nechce za to peníze. Být to někde na netu zadara, nemám potřebu se k tomu vyjadřovat, ale vydaný knižně to musí mít aspoň trochu úroveň. Kdo nepozná rozdíl mezi plynulou češtinou opravdový knížky a kostrbatou úchylárnou dobrou leda na wattpad, ať si pro mě za mě velebí, ale když autorce nebylo blbý něco takovýho vydat, mně zas není blbý barvitě popsat svoje dojmy. Mám na to stejný právo jako ti, co tady pějou ódy a nejspíš v životě nic jinýho nepřečetli. Českým autorkám dávám i dost vysoký hodnocení, ale ne automaticky.

Zapojování mozku mě fakt dostalo - kdo zapojí mozek, ten asi bude chtít vědět, jak je možný, že z nebe padá hlína. Sorryjako, ale fantasy nerovná se úplnej blábol.

EvelinaLang: opravte si oslovení :)
Ano, přesně to samé, co jsem se dočetla v druhém vlákně. Přesně co napsala Naias. Pokud se vám kniha líbila, jste vítáni. Ale pokud se vám nelíbila, tak táhněte, napsáno rádoby intelektuálním pasivně agresivním tónem. Tenhle současný trend mi vadí. 80% je krásné hodnocení. To kolikrát nemají ani bestsellery. Ale prosím, já vám názor neberu, neberte ho tedy vy mě. Děkuji...

Lenka.Vílka: Tak slečna měla jen dva výlevy, vy jich tu máte požehnaně. :D A jestli vám je třináct a chováte se takto, tak to i chápu, jestli jste dospělá, tak už méně... :)

Naias: Ale vynadáno dostanu jenom já! Život je nefér :D :D :D
Ale je pravda, že je to větší sranda než sitcom ;)

EvelinaLang: to je ta druhá kniha, ke které měla ClaryK emoční výlev, ale tuhle jsem nečetla. To bych už asi nedala. A hlavně kniha nevyšla v ebooku, abych mohla číst zadarmo jako to Třpytí město :)
Takže jestli jsem obviněna z hodně volného času, z diskusi u dvou(!) knih, vinna ve všech bodech obžaloby. Ale vy jste tady taky... :/

Nás to baví.

Lenka.Vílka: No, prosím... Zase jste tady. :D Vy nemáte co dělat, že pořád číháte jen na nějaké drama?? Hned ke každé diskusi komentáře, zřejmě máte hodně času.

Naias: děkuji za příspěvek, na druhou reakci jsem neměla už slova. Čili, tohle je ta druhá kniha. Nemám sledování u každé české knihy, jenom u toho, co jsem četla, tak jsem si nevšimla, co je tedy "ten druhý titul"...

ClaryK, nestačíte zízať na hodnotenie? Akože 80 % je málo? Okrem toho, prečítala som si tie "hejtujúce" komentáre, všetky dva, a užívateľky popísali svoje výhrady dosť podrobne na to, aby bolo jasné, že zďaleka nejde len o podobnosť s HP. A čo sa týka tej hliny padajúcej z neba, to už vysvetlila Lenka.Vílka inde. Obávam sa, že tá kritika, ktorú vy nazývate hejtovaním, vyplýva práve z toho, že čitatelia mozog zapájajú.

Nestačím koukat na hodnoceni. Takze kdyz chce nekdo napsat knihu o carodejich, kouzelnicke skole, poradnem zaporakovi apod, tak aby radsi nepsal nic, protoze tady jiz máme HP a pres to vlak nejede. Vsem jinym carokniham tedy nedame prostor.
Vzpamatujte se lidi, ne vsichni toho HP tak zereme a nekteri si radi precteme neco z podobneho sveta, ale presto jineho.

Knihu jsem teda necetla, mam na ni zalusk, ale to co se deje za povyk pri ceskych autorech, to je slusny mazec. Cech neco napise a ostatni (ackoliv takove hazeni do jednoho pytle nemam rada) zavisticvi jenom hejti a hejti: to je moc divne, to se tak urcite nemohlo stat, je to nemozne, to je moc podobne tomu a tomu... Jednou je to fantasy svet, kde si autor muze napsat co chce, treba ze tam běžne pada hlina z nebe, az po to, ze je nekde nejaky neprijemny profesor vyucujici cernou magii.

Staci trochu zapojit mozek obcas. -_-

21.01.2021

Asi nemá cenu se hádat, nechme vše na čtenářích. Ti posoudí, co je důležité a co ne.

Opravdu, takhle jedna po druhé? :-D
Tak tedy: co vím jistě zase já, tak v oné recenzi jsou minimálně dvě gramatické chyby pro autorčin sloh velmi typické, takže když upřesním svou narážku, podle mě se na ní přinejmenším podílela. Tečka. Nehodlám to dál analyzovat, ani mě nepřesvědčí přísahy zarytých fanynek.
Dočíst do čtvrtiny byla čistě moje dobrá vůle – věřte nebo ne, ale zkušený čtenář dokáže kvalitu a smysluplnost textu posoudit ještě mnohem dřív. Na příkladech jsem jen ilustrovala, jakým stylem je psaná celá kniha, a pokud vím, nikdo vám nebrání pokusit se ukázat opak.
Poštolky jsem vypíchla jako směšnou chybu, u které jsem si naprosto jistá, že autorce ani celé její skvadře předtím vůbec nedocvakla, a bylo by lepší ji přiznat než papouškovat nesmyslné argumenty. Pomalu si začínám připadat, jako kdybych se tady opravdu snažila rovnat jim ten zahnutý dravčí zobák, aby mohly zobat zrní.
Jen tak na okraj, kniha je plná nadbytečného používání uvozovek, které ukázkově koresponduje s tím, co jste nahromadila v předchozím komentáři, takže jestli jste mi chtěla vyvrátit podezření, povedl se vám pravý opak…

21.01.2021

Vážená paní Eslem, vím stoprocentně, že si autorka sama nenapsala žádné kladné hodnocení.
Naopak, byla proti tomu, abych svůj komentář posílala i já. Ale asi Vaši kritiku nevydržely další osoby, které knihu dočetly až do konce, a dokonce se jim líbila. Vy jste pouze "dštila oheň a síru", i když jste přečetla pouze čtvrtinu knihy. Je zřejmé, že se na začátku objevují hlavně popisy, aby se čtenář seznámil s postavami a s prostředím děje. Kdybyste pokračovala dále, našla byste v románu rozpracovanou psychologii postav, rozvíjející se děj, postupné odhalování dávných tajemství i nastiňování hlavní idey díla, čímž je boj proti zlu. Na autorce jste "nenechala nit suchou", přímo ji " chytala za každé slovo". Myslím si naopak, že mnohdy jde o vtipnou hru s různým slovním významem. Nevím, zda lze zjistit, čím se krmí mýtická zvířata, třeba Chiméra - složenina ze lva, kozy, draka a hada. Požírá své oběti, které spálila ohněm. Ale co když žádné nemá? Asi to nikdo nerozebírá. Stejně je tomu i u poštolky, která se v autorčině podání v magickém světě transformovala na poštovního holuba. Ale "kdo chce psa bít, hůl si vždy najde," že.

Já pevně věřím, že jestli tu knihu něco opravdu proslaví, budou to právě ty poštolky :-) Aspoň vidíte, že všímavý kritik není jenom čiré zlo...

20.01.2021

Vidíte, možná je to netradiční, ale často jdu do knihkupectví pro konkrétní knihu a cestou potkám jiné, které mne osloví právě obálkou a provedením a já si je musím koupit. Takto se mi domů dostala Kirke, Loutkař z Krakova nebo Řeky Londýna. Autory ani knihy jsem do toho okamžiku neznala, ale nemohla jsem je tam nechat, na to byly moc hezké. Možná je to malicherný způsob výběru knih, ale nikdy jsem tímhle způsobem nebyla zklamaná, narozdíl od recenzí jiných čtenářů, nebo různých ocenění na přebalech (podobně i u vína).
A díky vám, Eslem se “házet zrní poštolkám” pomalu usazuje jako neotřelé přirovnání :) V knize mne to trklo, pozastavila jsem se nad tím, ale nebyl to pro mne takový problém. Ale když tu o tom všichni mluví, je to docela výstižné a vtipné. Asi to tak autorka nezamýšlela, ale co už.

To víte, že můžete; DK není legie, kde by se nad tak očividným náletem autorčiných známých pozastavili admini. Obhajovat ani vysvětlovat nemusíte nic (zní to pak trochu jako kejhání potrefené husy), ale když nepoznáte rozdíl mezi recenzí a vlezlou reklamou (jaký nezaujatý recenzent by měl asi potřebu čtenáře přesvědčovat o tom, že "až se otevřou knihkupectví a vy si budete moci vzít tuto knihu do ruky, zamilujete si ji a rozhodně ji tam nenecháte!"), nedivte se, že si občas někdo rýpne. Ale to je jako házet zrní poštolkám...