Krátký život Jana Palacha
Anthony Sitruk
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398377/bmid_kratky-zivot-jana-palacha-fRJ-398377.jpg
3
30
11
Francouzský pohled na zásadní osobnost moderních českých dějin. Vychází při příležitosti padesátého výročí tragického hrdinného činu Jana Palacha. „Nemluvím česky a nejsem si jistý, jestli vím, co tady dělám, dnes, devětačtyřicet let po smrti Jana Palacha a dvaadvacet let poté, co jsem o něm poprvé slyšel. Bylo to skoro jako nějaká náhlá potřeba, jen o tom řeknu šéfovi a vezmu si týden dovolené. Je pondělí 15. ledna 2018, skoro 17 hodin. Přesně v této chvíli o devětačtyřicet let dříve má před sebou Jan čtyřiadvacet hodin, než bude přijat na středisko popálenin v Legerově ulici.“ Je leden 1969, mladý student filozofické fakulty Jan Palach přichází k Václavskému náměstí připraven podstoupit tu největší oběť. Po jeho stopách se o téměř padesát let později vydává francouzský spisovatel Anthony Sitruk. Ve své knize Krátký život Jana Palacha přináší osvěžující pohled na jednu ze zásadních postav moderních českých dějin, jejíž jméno dodnes silně rezonuje napříč českou společností. Nabízí pohled zvnějšku, s odstupem cizince. Detailně se zabývá vším, co se dělo před i po Palachově upálení a nevyhýbá se ani subjektivním soudům a domněnkám. Nejedná se konec konců o historickou studii. Spíše o nacházení vztahu mezi realitou a fikcí. Hlavní motivací knihy je především pochopit Palachovo počínání a uvést ho do souvislostí. Sitruk nachází zajímavé přesahy a paralely. Srovnává Palachovu situaci k ve Francii známějšímu Mohamedu Bouazizimu, jenž se v roce 2010 upálil v Tunisku. Připomíná další případy: Rysszard Siwiec, Vasyl Makoukh, Sándor Bauer, Josef Hlavatý, Romas Kalanta, Oleksa Hirynk. Především se ale do Palacha snaží vcítit. Přemítá nad tím, jak by se sám zachoval na Palachově místě, a odpovědi zdaleka nejsou jednoznačné.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2019 , PráhOriginální název:
La vie brève de Jan Palach , 2018
více info...
Přidat komentář
Rád si přečtu pohled zahraničních autorů na naši historii a musím říct, že se mi kniha celkem líbila. Jak se uvedeno v doslovu Petra Blažka, není to román, ale esej. Autor spojuje známá fakta s vlastním pohledem na věc. Snaží se vcítit do pocitů Jana Palacha a dalších historických postav. Je moc fajn, že kniha nemá žádné hluché místo a dobře se čte.
Mám ráda zahraniční autory , kteří si vyberou české téma, napoví nám to, v jakém kontextu nás vidí zpoza hranic ...
Není standartní biografie ... nějaké vsuvky a osobní autorovy poznámky vyznívají zbytečně ... ale celkově se mi líbilo...
Titul někdy bývá označován za román, což je nepřesné. Na místě je spíše označení esej, ve které autor přemítá na Palachovým osudem. A z tohoto pohledu zahraničního autora má kniha nesmírnou přidanou hodnotu. Nečekejte klasické dílo o životopise Jana Palacha, jde pohled ze zahraniční s omezenými zdroji, kde hlavními tématy jsou spíš hledání motivace Jana Palacha k radikálnímu protestu, promyšlení dobového kontextu a hledání paralel.
Některé z nich samožrejmě budou pro českého čtenáře překvapivé, nebovyklé, či dokonce chybné. Důvodem je především odlišný kulturní kontext. A právě odlišná perspektiva, pohled a určování zahraničních paralel činí tento literární počin nesmírně zajímavým.
Moje první kniha o Janu Palachovi a upřímně jsem čekala víc. Do knížky jsem šla i přesto, že ji napsal francouzský autor, který nemohl čerpat z český zdrojů, a to jednoduše proto, že česky nerozumí. Jednalo se o útlou knížku, kterou jsem měla přečtenou vcelku rychle. Vadily mi osobní vsuvky z autorova soukromého života, které podle mě do podobné knihy nepatří. Velmi mi chyběly fotografie, které u životopisů očekávám. Hodnotím průměrně a určitě se poohlédnu po jiných knihách věnujících se Janu Palachovi.
Tahle kniha je fajn pro lidi, kteří nemají Palachův život kompletně nastudovaný. Já jsem se o něj do nedávna moc nezajímal a tohle je první kousek který o něm čtu. Nebyla to špatná kniha, čte se to dobře, není to nic dlouhého, takže to ani nenudí. Co mi vadilo, byly ty překlepy, kterých tam nebylo málo a člověk přemýšlí, jak se vůbec něco takového mohlo dostat do prodeje.. to ale není chyba autora.
Poslední část knihy byla docela dojemná, Helena mě dostala.
Pěkně se to čte a pohled na známé události z pohledu cizince je osvěžující. Kontext s jinými hořícími sebeobětmi ve světe i u nás je nový. Nicméně, není to veledílo. Jen dvě nebo tři pasáže jsou brilatní.Navzdory závažnosti tématu je to pro mne spíš lehké čtení. A zhruba uprostřed knihy je velká koncentrace chyb, překlepů, nesmyslů. Redaktorky si daly práci opoznámkovat třeba autorův lapsus s trdelníkem, ale že jim některé věty nedávají smysl, třeba když podmět je ve třetí osobě a přísudek má tvar osoby první, to přehlédly. Ani se nenamáhaly opravit překladatelské omyly jako "na konci dopoledne"
Nečekejte klasický životopis. Tentokrát se do zmapování posledních dnů Jana Palacha pustil francouzský spisovatel, který se narodil šest let po Palachově smrti.
Přijede do Prahy, bez znalostí českého jazyka a pokouší se hledat fakta a svědectví o událostech, které hýbaly dějinami naší země.
Je to nezaujatý a jak sám autor říká, trochu zprostřovaný pohled zvenčí. Pohled, který je reálný a podle mého názoru pravdivý.
Je bez sentimentu a dokud jsem se nedostala k poslední kapitole, měla jsem pod kontrolou všechny emoce - a nebylo jich málo.
Helena a její výpověď mě rozsekala na kusy.
Krásná kniha a plná bolesti.
Jedna ze čtrnácti knih, které jsou k dnešnímu dni vedeny na DK pod štítkem Jan Palach, 1948-1969. Jediná od zahraničního autora.
Poslední slovo v ní však má Petr Blažek, sám historik a spoluautor publikace o Janu Palachovi (vydané již v roce 2009). Píše: ,,(…) Příběh mladíka, který obětoval svůj život, aby zabránil nástupu tyranie, oslovuje mnoho lidí po celém světě dodnes. (…) Publikace Anthonyho Sitruka přichází do českého prostředí v situaci, kdy odkaz protestu Jana Palacha nabývá znepokojivých paralel. K moci se třicet let po pádu komunistického režimu opět dostává komunistická strana, byť její současné volební výsledky paradoxně slábnou. Pohled zvenčí, i když někdy klouzající po povrchu, je v tomto bolestivém kontextu cenný a umožňuje hlubší promýšlení nejen významných historických křižovatek v našich dějinách."
Podtrhuji sloveso “umožňuje“ a přidávám taktéž čtyři hvězdy.
Mám totiž ráda tyhle dvojknihy stojící někde na pomezí reportáže a biografie, které mi dovolí nahlédnout do zákulisí svého vzniku, do hlavy autora, do navzájem se předbíhajících asociací, tápání a psaní,… zkráceně do jeho boje s informacemi. Bezelstného boje. A líbí se mi, že i na úkor vážného tématu nechtějí být didaktické. Jsou nedotažené, kostrbaté, ale přesto v nich lze najít něco nového a neznámého (nějaké jméno, termín nebo lokalitu), lze nad nimi přemýšlet, opravovat je a hanit. Koneckonců, i to má smysl.
--------------------------------------------------------------------------
CITÁT:
O mimořádných činech se obvykle mluví jako o něčem nenormálním, psychopatologickém, ale v tomto konkrétním případě o to nešlo. Jan Palach nebyl nemocný, netrpěl sebevražednými sklony. Nechtěl primárně zemřít, chtěl probudit lidi. - str. 120
Tento stručný popis života Jana Palacha se mi líbil a dobře se četl, přestože autor si některé drobné fragmenty ve vyprávění domýšlí a z hlediska historických a politických souvislostí té doby se objevují jisté nesrovnalosti, nicméně na to, že autor si musel při jeho psaní vystačit s francouzsky a anglicky zpracovanými zdroji, si s touto knihou poradil velmi dobře.
Krátký život Jana Palacha
Kniha je síce na obsah chudobnejšia, ale aspoň nezahlcuje čitateľa kvantami "zbytočných" faktov. Dodatok od Palachovej bývalej priateľky a pohľad na vtedajší režim potešil. Čo však musím vytknúť autorovi bola poznámka na str. 130, kde hľadá niekoho, kto mu preloží komplet Palachov životopis z češtiny - ZADARMO! Kto dnes maká zadarmo?!