Král utíká z boje

od:

Král utíká z boje

3. díl trilogie Čtenáře, kteří si oblíbili historickou prózu Oldřicha Daňka, jistě potěší vydání závěrečného románu volné trilogie (Vražda v Olomouci, Král bez přilby). Rok 1310 znamená změnu nejen pro české království, ale i pro čtrnáctiletého, dosud nevyzrálého chlapce, Jana Lucemburského. Mladičký Jan se svým vojskem dobývá v tomto roce Prahu a střídá na českém trůně neúspěšného a slabého vladaře Jindřicha Korutanského. Ujímá se se svou ženou Eliškou Přemyslovnou vlády, která trvala třicet pět let. My díky O. Daňkovi můžeme podrobně sledovat jeho vládu prvních deseti let. Stáváme se svědky vývoje poněkud složitého a rozporuplného panovníka a jeho marného zápasu s českou šlechtou, například jeho konfliktu s panem Jindřichem z Lipé. Těmito půtkami a intrikami znechucený a zklamaný Jan Lucemburský odchází do ciziny. Díky poutavému a živému vyprávění mnoha čtenářsky i historicky zajímavých příběhů, kterými vstupujeme do života nejen Janova, ale i dalších postav, si čtenář může vytvořit dokonalou představu o tomto historickém období....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/33256/kral-utika-z-boje-33256.jpg 4.224
Žánr:
Romány, Literatura česká, Historie
Vydáno:, Vyšehrad
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Přidat komentář
vincek1
24. dubna

Do poslední věty jsem si nemohl zvyknout na styl psaní p. Daňka. Připadá mi to trochu jako scénář k filmu, nebo tv inscenaci. Je to první kniha od autora, tak uvidím co mi řeknou další, zkusím to.

gwineth
13.07.2016

Mě se naopak kniha velmi líbila. Snad jí opravdu chybí cosi obtížně postihnutelného, co člověk cítí mezi řádky Krále bez přílby. Na druhé straně je poněkud napínavější a živější. Autor vytváří psychologicky věrné plastiky mužů a žen dávno mrtvých, o jejichž skutečném životě v jeho docela obyčejné každodenní rovině vlastně nic nevíme. Zejména vývoj nadšeného chlapce ve zlomeného zatrpklého muže myslím vystihl velmi dobře.

Atuin
24.11.2015

Autor neudržel laťku, četla li jsem knihy od sebe nedokázala jsem si toho natolik povšimnout,ale nyní když jsem se k ním vrátila a čtu takřka za sebou bije to do očí. To úžasné co dokázal se Závišem, ta hra kterou uměl protlačit na papír s Vítkovci a Václavem II, tak to zde maličko zaniká. Nevím zda je to přímo v dialogu, který se mi tady už nedostává tak pod kůži,ale zatím to vypadá na 4-.Už to prostě s klidem podložím což u některých jeho jiných knih doslova nešlo.

Fefin Lišák
24.10.2013

Nevím, co se stalo. Jak jsem Daňkovi propadl a neuvěřitelně ho vychválil (viz mé předchozí komentáře), tady jsem zklamaně listoval stránkami a nevěděl. Ne. Napsané je to stylisticky dobře. Ale snad je na vinně absence nějakého vzrušujícího pojítka (jako zavraždění Václava III. či bitva na Moravském poli, o které se točily předchozí dva tituly), že mám z knihy pocit marnosti. Koneckonců - už v minulém komentáři (Král bez přilby) stěžoval jsem si na liknavost "opilých rozhovorů" vycpávající knihu. Zkrátka jsem měl pocit, že čtené jsem již jednou četl v lepším podáním.
Přečíst knihu jako prvou (a nikoli poslední), snad bych rozváděl, kterak se Daněk hezky vyvinul a rozepsal. Kniha nebyla špatná. Daňkovská. Ale máte-li chuť "na blind" si autora oťukat, sáhněte nejdřív po jiné z knih trilogie.