Kosmická hra

3 26.09.2021

Hodně náročné čtení.

26.09.2020

defacto vysledky takmer 50 rokov vyskumu S. Grofa v oblasti transpersonalnej psychologie a potreby realizovat ludsky potencial v plnej miere. kriticke ponimanie materializmu zapadnej civilizacie vs. "primitivne" myslenie starovekych narodov. otvara to dvere k vnimaniu suvislosti, preco sa ludia spravaju tak, ako sa spravaju a preco sme taki, aki sme

13.05.2020

Kosmická hra mi změnila život. Resp - zbourala svět, o kterém mě učili, že nějak funguje, a ve kterém jsem žila 30 let. Začala jsem přemýšlet, že by věci mohly být i trochu jinak, než nám vtloukávají do hlavy :) .. transformační iniciátor. Jinak velmi náročné čtení. I přes to doporučuji

v tejto knihe som našiel popísaný podobný zážitok ako sa prihodil aj mne

Abstraktní témata popsaná jak jinak než abstraktními slovy, a přesto nějak nevystihující nepopsatelný zážitek. Nemůžu říct, že bych věděla o čem vlastně ta kniha byla. A to i přesto, že jsem měla v životě zážitky, které něco ve mně hluboce změnily, ale popsat slovy nešly. Pan Grof se o to pokusil, ale mě to nebavilo číst.

1 24.11.2013

Kosmická hra mě nevtáhla tolik jako Dobrodružství sebeobjevování, přesto jsem v ní našla další zajímavé informace a užila si ji.

3 22.09.2013

Nemůžu říct, že bych byl přímo znalcem knih Stanislava Grofa, ale když se mi tato studie dostala na vánoce 1998 do rukou, měl jsem už poměrně slušnou představu, o čem bude. Profesor Grof si klade zajímavý cíl – prozkoumat základní filozofické a spirituální aspekty v rámci prožitkových sezení se svými klienty. „Těhotná prázdnota“, „tvůrčí impulz“, „Božská touha“, „kosmický tanec“, „Božské kořeny zla“, „dokonalá iluze“ … atd. atd. Lze říci, že se pokusil popsat nepopsatelné a tohle dobře věděl. Knihu bych doporučil všem hledačům „konečných odpovědí“, ačkoliv je jasné, že mystický prožitek není verbálně sdělitelný.
Za sebe můžu říct jediné – cítím, že autor vytěžil z tisíců holotropních sezení to nejlepší. S touto knihou by měl být seznámen každý zájemce o filozofii a psychologii. S odstupem času jsem knihu přečetl třikrát a pokaždé jsem měl pocit, že vstupuju na pole vědění, které bylo v dobách před Stanislavem Grofem polem neoraným. Anebo se mýlím? Rozhodně stojí za přečtení. Autor mne nezklamal. Dávám 5*