Kompletní průvodce půstem

Půst je významnou léčebnou metodou už po staletí a tato kniha skvěle srozumitelně a podrobně popisuje, jak na to. Vůbec mi nevadilo, že se v knize některé informace opakují dokola. Platí, že opakování je matka moudrosti, obzvlášť když jde o naše zdraví.

Tak jsem to dočetla podruhé a musím snížit hodnocení. Musím přiznat, že kniha se často opakuje, asi vyznává rčení: opakování je matka moudrosti. Před šesti lety jsem držela svůj první 7denní půst a šlo to celkem lehce. Pak jsem zkusila i 14denní půst a ten se projevil v druhé polovině nespavostí a pocitem chladu, protože jsem ho držela v lednu. Teď jsem držela půst 6 dní a při něm četla tuto knihu. Nejvíc mě tam dostávaly rady typu “poraďte se svým lékařem” Jak se s ním můžu asi poradit, když oni se na lékařské fakultě o půstu vůbec neučí?! Kdyby všichni pravidelně drželi půsty i ty krátkodobé, tak by nebyly nemoci a doktoři by nepsali léky a farmacie by zkrachovala. Je to celé jen byznys. Farmacie má zájem o to vás léčit nejlépe do konce života, ne vyléčit! Byli by sami proti sobě. Doktor dnes léčí příznaky a ne příčinu nemoci. Docela jsem nad knihou přemýšlela a podle mě si protiřečí. Jak může být letitá poučka “méně jíst, více se hýbat” mylná?? Tvrdí se tam, že každá dieta o redukci kalorií pod doporučený denní příjem skoro vždy skončí nezdarem. Ale když podle knihy držíme 24hodinový půst 3x týdně tak najednou to má úspěch? Vždyť je to ve výsledku jedna a ta samá věc. Při tom půstu se také omezí počet přijatých kalorií, protože za jedno jídlo, které si můžem po půstu dát, přece do sebe nestihnem narvat všech 2000 kcal. Nějak to teda nechápu. Další věc je ta nízkosacharidová strava a zároveň vyšší množství tuku. Já miluji brambory, rýži a čínské nudle, toho se prostě nevzdám. Dokážu omezit pouze cukry. Asiati taky tisíce let jedí rýži a jsou většinou hubení. Závěrem to vidím tak, že bude asi nejudržitelnější jíst maximálně 3x denně, nejlépe 2x (dodržovat přerušovaný půst 16:8). Jednou týdně dát 24 hodin půstu a jednou až dvakrát do roka dát 7denní nebo delší půst pro dokonalou očistu. A hlavně je také klíč v pohybu si myslím. Dřív jsem běhala 6x týdně a byla hubená ve 20 letech. Po více jak deseti letech už vůbec neběhám a proto mám břišní obezitu. Jen se snažím šlapat na rotopedu, dlouhé procházky aspoň na hodinu, boxuji do pytle a v budoucnu se možná k tomu běhu vrátím, až zhubnu a ulehčím tak kloubům. Ale knize musím uznat, že dokáže skvěle namotivovat do půstu nováčky. Vysvětlila také, jak půst dokáže zvrátit diabetes. Lidi, vůbec se toho nebojte, pokud odhodíte váš strach a předsudky ostatních nezasvěcených, tak půst hravě zvládnete. Mě ani jednou během půstu nekručelo v žaludku. Hlad neznám, pouze ty chutě. Vaše nastavení je pouze v hlavě. Půstem a sportem ku zdraví!

Tuto knihu jsem četl, protože mám rád půst z důchovního důvodu a našel jsem zde spoustu praktických rad, jak držet jednodenní i mnohodenní půst. Téma přerušovaného půstu pro mne není důležité, stejně jako opěvování zdravotních dopadů půstu ;-) Ale mnoho myšlenek pro mne bylo pomocí:
"Jakmile si na půst zvyknete, už vám přijde přirozený bez velkého hladovění a bolestí. Ale první pokusy mohou být peklo."
"Lidé neznají skutečný hlad a dnes jí ze zvyku, z pohodlnosti a z nudy."
"Největší pocit hladu je první dva dny, pak odezní a někdy lidé zažívají stavy euforie a nechtějí ani půst ukončit."
"Pokud lidem připadá jednodenní půst nepřekonatelný, radíme jim, aby vyzkoušeli tří- až sedmidenní půsty. Zní to jako nesmysl, ale funguje to, protože díky delšímu půstu zažijete pocit, jak hlad mizí, protože se tělo naučí metabolizovat vlastní tuk."
"Při půstu nejde ani tolik o sebezapření jako o dosažení spirituality a o schopnost rozmlouvat s Bohem a moci slyšet jeho hlas. Půstem své tělo podřizujete Svatému Duchu, pokořujete svoji duši před Bohem a otevíráte se jeho působení. Řečtí ortodoxní křesťané mají na výběr z různých půstů po 180 až 200 dní ročně."

Srozumitelně napsaná kniha o půstu.

Kniha od Američana pro Američany, proto pro nás někdy úsměvné jak pořád něco opakuje a nebo rádi aby vše konzumovali s lékařem. Když si uvědomíme absurditu o co se vše Američani soudí a kolik toho vysoudil tak vlastně úplně pochopitelné. Nicméně základní informace tam zazní stejně jako základní rozpisy na držení přerušovaného půstu. O pustu jsem toho již přečetl dost a co oceňuji je víc volný a na pohodu režim oproti striktnímu Malachovovi a tabulky výsledků měření a rozborů včetně citací které mi u ruské literatury chyběli. Informace si tam najde jak pustovy začátečník tak i ostřílený půstař :-). V dnešní precilizovane době určitě dobrý počin který může někoho nasměřovat na změny. Rozhodně se moc líbí myšlenka jeden den nejis tak můžeš za ušetřené peníze nakoupit kvalitní suroviny a ty se pak následně odráží na našem zdraví.

V lednu jsem začala držet přerušovaný půst, nebylo to předsevzetí, prostě to vyplynulo z debaty s kamarádkou a z toho, že po silvestrovském tataráku jsem tři dny nic nejedla a tak jsem vlastně nevinně do toho vklouzla. Pak jsem si něco málo přečetla na internetu, ale chtěla jsem i něco odbornějšího.
Kniha je rozsáhlá, ale bohužel se už hodně opakuje a hlavním tématem je léčba cukrovky. I přesto se o půstu můžete dozvědět spousty zajímavých faktů.
Určitě mě to nalákalo k tomu, zkusit i víc než 1denní půst.
Recepty jsou výborné a většinu z nich si vlastně už připravuji dávno i před půstem.

Dobrá kniha pro toho, kdo se chce s půsty seznámit, jinak nic nového ani objevného.

Jelikož jsem zrovna teď držela půsty přerušované a spoustu věcí jsem si odzkoušela na sobě, tak mi tato kniha, kterou jsem měla ve formě audio, doplnila spoustu informací a moc se mi líbila. Už jsem ji poslouchala vícekrát.

Jasně a srozumitelně vysvětlené, jak a proč půst funguje, vysvětlená historie z medicínského hlediska, uvedené příklady lidí, kteří půst drželi, proč ho drželi, jak dlouho, kde a proč selhali a proč selhání není problém, ale běžná součást procesu. Za mě asi úplně nejlepší zjištění, že (nejen) cukrovku 2. typu léčili půsty už před 100 lety a dokázali vyléčit a že inzulin není léčba.

V průběhu čtení knihy jsem si položila otázku - proč sis koupila knížku jak léčit půstem cukrovku 2.typu a 1.typu když tímto onemocněním netrpíš? Je to průvodce půstem a kniha je přeplněná informacemi zejména pro lidé trpící cukrovkou. Nehledě na to, že některé informace dokáží autoři opakovat neustále dokola, takže jsem si říkala jsem na správné kapitole? Tohle už jsem ale četla. Autoři jsou především také zastánci nízkosacharidové diety kterou vám neustále během celé knihy podsouvají a pro změnu v 5.kapitole označují kalorický deficit jako naprosto nefungující kdy "méně jídla, více pohybu" je podle autorů vlastně neúspěšný. Nejvíce mě pobavila kapitola kde se popisuje kdo by půst držet neměl a pro koho je nejméně vhodný a jedním z bodů je diabetes? Kde musíme být zvláštně opatrní a případně se radit s lékařem? 80% knihy čtu o tom, že půst je nejvhodnější právě pro léčbu diabetu 2.typu. Každopádně kniha mi byla i přínosem a ujasnila mi jak především funguje inzulín v našem těle. Tenhle proces je v knize popsán nesčetněkrát, takže jsem opravdu neměla problém si to zapamatovat. Závěrem? Kniha především pro obézní lidi trpící diabetem, kteří by mohli v půstu najít svou léčbu.

Podrobný a srozumitelný návod, jak se postit a zabojovat s nadváhou. Pomocí půstu se dá hodně zlepšit na svém zdraví. Snížit cholesterol, tlak, upravit cukrovku ... a hlavně se zbavit nadbytečných kilogramů.

Kniha může být velmi inspirativním rádcem pro ty, kteří váhají, zda se pustit do půstu, či nikoli. Je psána jednoduše, srozumitelně a přestože se místy myšlenkově opakuje a primárně zaměřuje na diabetiky, určitě stojí za přečtení. Motivuje každého, aby si našel svou vlastní flexibilní cestu ke zdraví a snaží se dodat čtenáři sebedůvěru, že se to dá zvládnout, pokud se rozhodne. Odměnou je zdraví, nebo alespoň zlepšení zdravotního stavu jakožto nejvyšší hodnoty, kterou máme.

Žijeme v době nadbytku, je zkrátka všeho moc a o jídle to platí dvojnásob. O kvalitě jídla ani nemluvě.... Rovnováha, ta by měla být vždy a ve všem, proto nadbytek by se měl vykompenzovat úbytkem. Jak prosté, jednoduché, logické....
Zpracování knihy hodnotím kladně, členění do kapitol je praktické. Vše je srozumitelně popsáno a vysvětleno.

Přestože půst o 16 hodinách držím už skoro rok, tak mi kniha dala spoustu nových informací a pár fajn receptů k tomu. Kniha vás kompletně provede půstem a odpoví na téměř jakékoli Proč?, které vás v souvislosti s půstem napadne. V knize je popsáno spoustu postních režimů s výhodami i nevýhodami.

Dobrý, ale nic pro gurmány.

Kupodivu nikterak fanaticky pojatá, ale naopak čtivá (poslouchatelná) kniha o tom, že se nemáme přežírat, že to není normální. Autoři nic nevnucují, naopak radí, jak nejlépe půst provádět, ale také poukazují na všechna úskalí s půstem spojená. Jen mi připadalo úsměvné, jak v uváděných příkladech Američané trpí při myšlence jednodenního půstu. A tak jsem si při poslechu velmi příjemného hlasu pana Voženílka dal jeden šestatřicetihodinový půst, který jistě nebude poslední.

Půst býval po dlouhou dobu přirozenou součástí lidského života. Tato kniha ukazuje způsob opětovného začlenění hladu do našeho životního biorytmu. Dozvíte se o podstatě pocitu hladu a jak ho překonat. Já mám přečteno a jdu plánovat svůj půst ;-)

Knihu jsem si koupila ze zvědavosti, protože poslední dobou slyším kdekoho, že půst občas drží.. A tato kniha byla skvělá volba a zodpověděla mi některé otázky.
*Existují období roku, kdy byste měli jíst hodně. A pak přijde doba, kdy byste neměli jíst skoro nic. To je přirozený cyklus života. Většina velkých náboženství to reflektuje, když v určitou dobu předepisuje hodování, například na Vánoce, a jindy zase přikazuje zdrženlivost, jako během čtyřicetidenního postního období před Velikonocemi. Starověké civilizace tento prostý rytmus života také znaky. Po sklizni lidé hodovali, ale v zimě obvykle drželi půst.
Za posledních přibližně padesát let jsme nepřestali o svátcích hodovat, ale úplně jsme zapomněli držet půst. Narušili jsme tak normální rovnováhu a nemůžeme se divit, že důsledkem je obezita. Jestliže hodujeme, musíme se i postit. A to je celá věda.
Jsme-li obézní, protože jsme se zbavili všech půstů, co se stane, když přestaneme hodovat? ...

Jak píše Zorka neustálé omílání informací o tom, že půst je lék a uzdraví nás ze všeho mi začalo brzy lézt na nervy. Stejně jako rada - pokud máš hlad, napij se. Ano, vím, že se říká, že hlad je převlečená žízeň, ale velké množství tekutin ledvinám také škodí. Já držím 16/8 už asi měsíc, někdy je to lepší někdy horší, s tím, že bych chtěla postupně zkoušet denní půst. Potřebovala jsem, protože na internetu toho moc není, aby mi někdo "poradil", jak se zachovat když - se mi začíná dělat blbě, jsem malátná, mám zácpu/průjem apod. Na tohle je v knize jediné řešení - napít se, protože to není hlady, ale žízní. I když uznávám, že pak je tam jedna malá poznámka, že můžu sníst pár ořechů. Jo, a taky mi dostala rada, že pokud chci držet půst, tak bych neměla vařit. Jsem zvědavá, jak by mi to doma prošlo. Miláčku, sorry, ale dneska "půstujeme"....
Takže z knihy nejsem nijak zvlášť nadšená, prakticky půlku jsem jen tak přeskákala a půlka informací mně v knize vůbec nezajímala.
Knihu prodám a zkusím si koupit jinou.