O hlavu jednoho člověka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Psychologická detektivka s hlavní postavou komisaře Maigreta.

https://www.databazeknih.cz/images_books/98_/98403/o-hlavu-jednoho-cloveka-98403.jpg 3.79
Série

Komisař Maigret 5.

Žánr
Literatura světová, Detektivky
Vydáno, Prostor
Orig. název

La tete d´un homme, 1976

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha O hlavu jednoho člověka

Přidat komentář
knihovniceVS
27. srpna

Smutné, přesmutné čtení...
Kostrbatý překlad, již zmiňované nepřesnosti autora, prapodivná zápletka, rozpačitý Maigret, který jako kdyby byl bez duše, bez elánu, bez života. Neskutečná postava nesympatického vraha, tam fakt nesedí vůbec nic.
Je pochopitelné, že tento příběh se k nám dostal až po revoluci, ale nebyla by žádná škoda, kdyby zůstal zapomenut úplně.

konicekbily
20.03.2018

Velice zajímavý úvod, ve kterém Maigret zorganizuje útěk odsouzence z vězení, aby se dopátral pravdy. Po mnoha komplikacích se pravdu nakonec dozví, ale čtenář si klade otázku, zda mu to stálo za to. Zajímavé, nadprůměrné a ke všemu velice krátké čtení.

honajz
08.12.2016

Mno, těžko říct. Je to postavené opět jinak, tentokrát jde o hru kočky s myší, jen je otázkou, kdo je myš, a kdo kočka... Samozřejmě člověka potěší, že jedním z hrdinů je Čech příjmením Radek, pocházející z Brna. Ale že by v roce 1976 jeho maminka dělala posluhovačku? A československé pasy byly šedivé? Podle mne zelené. A korektor by měl také dostat přes prsty, pustil tam pár nehezkých překlepů. Jinak samozřejmě člověka zajímá, co se vlastně stalo, postupně si také spojuje jednotlivé postavy a jednotlivé dění, jenže důležité věci jsou nakonec poněkud banálně podány ("v tlačenici jsem mu vyměnil revolver", "dopisy jsme zabavili" - to zločinec fakt nepředpokládal, že se tak stane, a byl z toho posléze vykulený?, "ve dvou třech chvílích šel poslat dopisy" - tomu říkám sledovačka apod.) Navíc ty motivy mi rovněž přijdou, že chvílemi haprují. Ale jinak ano, dobře se to čte, když se člověk nezamýšlí moc hluboce, tak se těší na závěrečné odhalení (i když občas je tady Maigret fakt za pitomce), určitá psychologie postav, vykreslení prostředí i zde fungují, pořád je to nadprůměr.