Knížkový pejsek
Jiří Kahoun
Krátké příběhy pro nejmenší čtenáře vyprávěné Knížkovým pejskem, který spolu s babičkou a kočičkami bydlí v domečku z převrácené knížky. Přichází krutá zima a u domečku se objevují další potřebná zvířátka, celá promrzlá a vyhladovělá - myška, kohout, havránek, zajíček a ježeček. Laskavá babička jim všem poskytne přístřeší. Tahle veselá společnost stráví v chaloupce celou zimu a musí se poprat s různými obtížemi - postarat se o nemocnou babičku, uvařit si jídlo tak, aby chutnalo všem, či třeba jen zvládnout jízdu na sáňkách. Zvířátka všechno zvládnou, a když nastane konečně jaro, rozletí se zase do světa. Jejich zimní příhody však zůstanou navždy zapsány v babiččině knížce... celý text
Přidat komentář
Zajímavé napsaná knizk. Hravou formou se děti seznamují se zvířátky. V jedné kapitole se pak i dozví jak vzniká knížka. První knížku, kterou jsme četli od pana J. Kahouna byla Zviratka z malinove paseky a musím rici,ze ta se nám líbila mnohem více. Knizkoveho pejska také, ale doporučujeme k přečtení. Syn dostal od k Vánocům od J. Kahouna knížku Medvidek Popo. Ještě jsme ji nečetli, ale jsme na ni zvědavý. :-)
Velice netradiční pohádková kniha pro děti. Ze začátku jsem se bál, že se v tom budu ztrácet já sám, natož 3leté dítě. Ale k mému milému překvapení jsme si čtení užívali oba.
Moc pěkná knížka, vtipná, hravá, srozumitelná a jak bylo řečeno, dospělák se určitě taky pobaví. Vhodná pro čtení ve školce, případně na besedy v knihovně - jedna kapitolka o tom, jak vzniká knížka. Děj zasazen období zima-jaro.
Souhlasím s paní Marikou, děti spokojené a mě předčítání nesmírně bavilo. Opravdu milá knížka.
Milá knížka pro potěchu dětí, kde babička a zvířátka žijí spolu v souladu v jedné knížce. Doporučuji, naše dcera byla nadšená.
Štítky knihy
člověk a zvíře pro děti od 3 let pro děti od 4 let
Autorovy další knížky
| 2003 |  Školník Kulda je jednička |
| 2002 | Příhody včelích medvídků |
| 2000 |  Moucha roku |
| 2009 | O autech – Pohádky na čtyřech kolech |
| 2011 | Chumelení |
Tahle knížka mě trochu potrápila. Dlouho jsme z ní s dcerkou (5 let) byly nadšené. Hlavně z toho, jak se babička ujme každého zvířátka v nouzi, takže se jí domeček postupně zaplňuje. Zvířátka se v knize nechovají jako zvířata, ale jako jako osamělé děti, a o to jsou jejich starosti dojemnější. Babička má sice občas pasivně agresivní řeči ("vás je lehčí šatit než živit, kde mám na to pořád brát?"), ale o všechny se postará, a to se počítá. Nápad s knihou jako domečkem je originální a jazyk vyprávění kultivovaný. Úplně ke konci knihy ale babička vystoupí proti jednomu zvířátku s koštětem a jiné zvířátko moralizuje, jak je trest zasloužený. Možná detail, ale pro mě kaňka na kráse knihy. Dcerce jsem tuhle pasáž trochu zcenzurovala a snad i díky tomu si knížku po dočtení velmi pochvaluje. V dnešním vydání by možná nakladatel přetáhnutí koštětem a konformní komentář vystřihnul, scény násilí proti zvířatům i dětem vnímáme dnes už (myslím) jinak.