Kniha o klimatu zemí Koruny české

První část je celkem dobrý úvod do problematiky. Při čtení jsem si povzdechl, že dějepis na základní škole by byl zajímavější, když by kromě dějin civilizací byl prokládán souvislostmi, např. právě možnými souvislostmi s klimatem. Dle mě by to bylo zajímavější, komplexnější, víc by to do sebe zapadalo, lépe by se to pamatovalo. Nemluvě o tom, jak velké zpoždění má výklad učitelů oproti opravám chyb a omylů. Současně první část nastiňuje omezení, problémy jednotlivých zdrojů informací.
Druhá část je svým způsobem stručně popsané klima posledních 1000 let prokládané komentujícími, shrnujícími články shrnující části, na které autoři těchto 1000 let dělili. Nicméně se záznamy Klementina (1770) popis končí, škoda. Ale když čtete ty záznamy, máte lepší představu, jak se tehdy žilo. Pro genealogy, kteří pátrají tak daleko to je zdroj zdrojů nebo je to ulehčení jak popsat tak dávné roky.
Třetí část se věnuje pohledu do budoucnosti, co nás čeká a co se s tím dá dělat. Velmi příjemně mě překvapili rozumnými názory. Chápou dlouhodobý význam drobných změn v minulosti, nepodceňují význam drobných změn v budoucnosti (strana 623). Na straně 592 "Racionální postoj investičního sektoru byl zesílen administrativou EU do té míry, že jevil a dosud (2023) jeví až nepraktické a ideologické rysy". "Jedno, velké, univerzální opatření nám nepomůže". Prostě dobře zhodnocuje vztah vlády, EU a lidí. Na straně 608 mě překvapili ekonomickými poučkami zasazenými do ekologie - že potřebujeme investice do smíšených lesů a současně že potřebujeme 10-15% investic na pokusy, potenciálně přelomových, ale také potenciálně rizikových. Na straně 614 zmiňují povodně na kopci, to, že současné povodně nejsou jen v údolích, ale stále častěji budou na kopci způsobené přívalovými dešťmi, na místech, kde by je člověk nečekal. Na širokých svazích mírně nakloněných svazích, které mají velkou plochu, ale vodu svádí do místní nepatrné vodoteče. Na straně 619 popisuje dešťovou past, utužený půdní horizont v hloubce 30-50 cm. Zmiňuje nutrifikaci, ke které přispívají spalovací motory oxidací jinak inertního vzdušného dusíku. Překvapil mě popis kompozitní krize na straně 644, za mě zatím argumentačně slabší, nicméně korelace tu jistá je.
Neexistuje kniha, se kterou bych souhlasil na 100% (a ani nebude existovat, i kdybych ji napsal sám, po menším či delším období) a tato není výjimkou. Např. to, že se alarm splnil, překonal není důvod další alarm brát. Ale beru to jako zjednodušení úvahy, že pokud se nějaké dříve extrémní předpovědi splnily, překonaly, je to důvod se zamyslet lépe nad dalšími předpověďmi.
Celkově knihu doporučuji. Je to monumentální dílo mnoha desítek let úsilí. Je to jak zdroj nezkreslených dat (převážná část druhé části), tak vývodů autorů.
Mé poznámky:
91 iracionalita vědy (vs. ekonomie)
119 ozon je silný skleníkový plyn
132 bílé domy a modré okenice v jižních státech jako zmírnění důsledků
150 popisuje kolektivní paměť a rozdíl jak popisuje mladý či starý kronikář (ten už leccos zažil a víc věcí považuje za nehodno zápisu)
224 Vliv klimatu na četnost zemětřesení
253-254 Souvislost klimatu a Velké francouzské revoluce i proč v jiných zemích k tomu nedošlo.
348 Souvislost počasí a husitů
454 Mosty byly dřevěné a s příchodem zimy byly rozebírány, obchod ustával.
473 Zmenšení místností v době ledové, vyšší hygiena, vliv na ústup moru

Knihu jsem nakonec nedočetla, hlavně asi proto, že jsem se nedokázala plně soustředit na tu záplavu faktů, odborných termínů a na mě složitě podaných informací. Odnáším si nicméně dojem velkého díla s ohromným množstvím faktů, postaveného z velké části na mravenčí a systematické práci. Klima je podmíněno spoustou faktorů a jejich vzájemných interakcí, které člověk běžně nedokáže pojmout, uvědomit si a vstřebat. Teplota oceánů, větry, sluneční aktivita, vše je úzce propojené. Osobně si myslím, že člověk klima ovlivňuje, už jen proto, že nás je moc a technicky (chemicky) zasahujeme do všeho. Naděje, že nás spasí Green Deal je ovšem jedna velká iluze (především je to politické téma, tedy zápas o zdroje, vliv a moc), která nejspíš ještě prohloubí dnešní klimatické a ekologické problémy. To, co bychom pro "záchranu" planety měli dělat - citlivě přistupovat k půdě, lesům, zastavit lidskou rozpínavost a ziskuchtivost - není totiž tak pohodlné, a tudíž je účinné řešení (či naděje na něj) stále někde v nedohlednu.