Modrá
Maja Lunde
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/373541/bmid_modra-nVS-373541.jpg
4
282
82
Klimatické kvarteto série
< 2. díl >
Maja Lunde uchvátila čtenáře z celého světa svým debutovým románem Historie včel. Nyní je zpět s dalším skvostným a strhujícím příběhem, který tentokrát pojednává o vodě, nejdůležitější součástí života na zemi. 2017: Signe táhne na sedmdesát, ale přesto se – úplně sama a s podivným nákladem – vydává na riskantní cestu přes oceán, aby stanula tváří v tvář muži, jehož kdysi milovala. 2041: David se cítí příliš mladý na to, aby byl otcem. Je však nucen prchat se svou malou dcerou skrz vyprahlou jižní Evropu, kde již není dostatek vody pro všechny. Situace se mění ve chvíli, kdy v opuštěné zahradě daleko od mořského pobřeží objeví prázdnou loď.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
Blå , 2017
více info...
Přidat komentář
Mě se knížka líbila. Dva příběhy každý v jiné době, ale navzájem spolu souvisí. Příběh Singe je tak trochu umanutý, kdy v jejím případě cesta je cíl... a o to je ten cíl vlastně jiný než původně zamýšlela. Příběh Davida má být katastrofický, ale zároveň mi paradoxně přijde dost pozitivní a líbí se mi jeho vytrvalost. Ráda si přečtu i další knihy od této autorky.
Tahle kniha pro mě byla po včelách zklamání. Linka Signe mě nebavila vůbec a druhá jen o maličko více.
Asi tohle není muj šálek kávy. Těšila jsem se, až ta knížka skončí. Co se týče tématu, velmi zajímavé a mrazivé, že bysme takto mohli jednou jako lidstvo dopadnout. Ale co se týče příběhu Signe nebo Davida. Velmi mě oba štvali. Nepropracovane a příběhy zcela o ničem. Nevím, kdo mě štval z nich více... celkově mě kniha nenadchla. Ale úspěch je, že i tak jsem ji dočetla a neodlozila. I kdyz jsem chtěla tolikrát.
I přesto že tématem mi byl blíže první díl,tak se mi tenhle četl mnohem lépe, možná i proto, že šlo jen o dva příběhy... Každopádně asi teď nějakou dobu budu mnohem více šetřit vodou :)
Jsem vážně smutná, že to musím říct, ale tahle kniha mě opravdu zklamala. Maja Lunde je typickou severskou autorkou, která výborně pracuje s detailními, místy až lyrickými popisy přírody. Zároveň se více než na děj soustřeďuje na vnitřní boj postav a práci s komplikovanými charaktery. Získala si mě již prvním dílem environmentálně zaměřené série "Klimatické kvarteto", který se soustředil na vymírání včel. Líbilo se mi, s jakou jemností a křehkosti popisovala vztah ke včelám a osudy hlavních hrdinů mě doslova pohltily. Bohužel, při čtení Modré jsem tento pocit postrádala.
Děj je opět rozdělený na různá časová období: naší současnost, kdy nevrlá seniorka Signe vyráží na ekologickou misi (nandat to svému bývalému) a na blízkou budoucnost, kdy zemí zmítanou extrémním suchem cestuje David se svou malou dcerkou. Oba hlavní hrdinové jsou otravní, sobečtí a neskutečně nesympatičtí, takže mi většinu knihy bylo úplně jedno, jestli zemřou nebo ne. Signeina linka připomínala děj klasiky Stařec a moře - celou dobu jen plula na lodi a plula a plula... Přičemž se utápěla v křivdách minulosti, kterou očividně ani po uplynulých desetiletích nedokázala nechat být. David byl nezodpovědný mamlas, který se o své dítě neuměl sám postarat déle než 5 minut, takže byl nucený neustále zneužívat pomoci ostatních. Vděk byste u něj ale hledali marně.
I kdybych snad dokázala odhlédnout od otravných hrdinů, děj nebyl natolik zajímavý, aby mě dokázal zaujmout. I přes nápaditý námět mě knížka třičtvrtě času nudila a do obrácení stránek jsem se musela často nutit. Když se zpětně zamýšlím, jaksi postrádám příběh, protože většinu knihy zabírají interní monology nebo vzpomínky postav. Závěr byl příjemný a líbil se mi, nedokázal mě ale přesvědčit o tom, že by bylo tohle dílo něčím lepším, než jen průměrným románem, který bohužel nedokázal naplnit má očekávání. A to i přesto, že téma samotné vnímám jako důležité poselství věnované každému z nás.
Modrá sa mi z Majiných dosiaľ vydaných kníh klimatického kvarteta páčila najmenej, čo ale nič nemení na tom, že ju považujem za veľmi dobrú knihu. Všetko, od jazyka a štýlu písania, cez spôsobu, akým plynul dej, že bola viac opisná ako dynamická, tomu príbehu dodávalo takú tu správnu atmosféru a dôležitosť. Pripomínalo mi to... vodu :))
Osobne som mala radšej líniu so Signe, bola mi nejako sympatickejšia a bližšia ako David. Poslednú kapitolu, teda, poslednú časť poslednej kapitoly, som preplakala predstavujúc si, že takúto hru hrám so svojím synom vediac, že je to naozaj len hra, len predstava, len prianie, ktoré by sme udržiavali až do konca...
Kniha pojednává o velmi závažném tématu a člověku při čtení občas až mrazí, když si uvědomí, že to takhle nějak nejspíš brzy dopadne, pokud se něco radikálně nezmění. Dějová linka ze současnosti mne ze začátku moc nebavila, zato ta z budoucnosti mne chytla hned. Bohužel je v příběhu důležité poselství na úkor příběhu, kterému nepřidá ani nepovedený překlad... Vím jistě, ze už si tuto knihu znovu nepřečtu, ale myslím, že za jedno přečtení stojí...
Knihu jsem četla na doporučení. Nemohla jsem se do ní vůbec začíst a na mé poměry mi trvalo opravdu dlouho, než jsem ji dočetla (14 dní). Zpětně ji hodnotím jako docela dobře napsanou, ale ten ne dost osobní tón mi nějak bránil se do příběhu více začíst. Jako čtenářka jsem tušila, že příběhy obou časových rovin se nějak propojí, ale působilo to na mě spíše jako kalkul než jako opravdu dobrý příběh. Z některých věcí člověku sice mrazilo v zádech, téma bylo závažné a musela jsem myslet na věci, které denně neřeším, ale chyběla mi tam přece jen ta literární jiskra.
Oproti Historii včel pro mě byla kniha trochu zklamáním. Očekávala jsem hlavně více děje. V knize se v podstatě nic zásadního neděje, jen volně plyne a o to větší skepse na mě při jejím čtení padala. Otevřený konec u obou příběhů mi tentokrát nesedl ani trochu. Hvězdičku navíc dávám jen za to, že je zde poměrně dobře nastíněno, jak to může na naší Zemi za pár let vypadat. Z toho mi bylo opravdu hodně smutně na duši...
Dvě dějové linky, které tušíte, že se někdy protnou, a když se to stane, je vám divně. Cítíte, že tak by to jednou mohlo být... Planeta bez pitné vody a naši potomci, kteří s tím zoufale bojují. Klimatičtí aktivisté jsou dnes většině k smíchu, jsou otravní, protože chtějí zabránit zpovykancům v hýření. Tahle krátkozrakost lidstva se nemusí vyplatit. Tahle knížka není sci-fi, a to je vlastně to příšerné.
Kniha se mi moc líbila, stejně jako román Historie včel pojednává o důležitém ekologickém tématu - o vodě jako takové. Na rozdíl od Historie včel se mi tato knížka četla mnohem lépe a i samotné dějové linky mě bavily víc.
Český překlad je tragický, což bohužel celý čtenářský zážitek shazuje na 2*, možná je to v originále o chlup lepší.
Kniha, kterou by si měl přečíst každý. Jedna z dějových linií vykresluje, obávám se, že naší budoucnost - snad jen víc vzdálenou. Signe mi byla velice blízká, obzvlášť myšlenka, že v dnešní době by se měli zodpovídat lidi, kteří si dítě přejí, než ti, co ne.
Po přečtení Historie včel jsem se nemohla dočkat, až si přečtu i tuto knihu a jsem lehce zklamaná. Ekologické téma je naprosto skvělý nápad a asi pořád bude aktuální. Střídání dvou časových rovin nebylo příjemný, ale zase lepší než u Historie včel tři časové roviny. Téma příběhu je jasné, ale děj? Moc jsem nepochopila, co tím chtěla autorka říct. Signe mi moc nesedla a kromě toho, že je aktivistka, o ní moc nevím. David a Lou byli lepší, tam se děj někam vyvíjel. Otevřené konce mi nevadí, ale tady jsme se nedozvěděli díky tomu skoro nic. Asi tuším, jak dopadla Signe, v druhém případě nic. Škoda, jako by pár stránek chybělo...
Naprosto brilantní kniha,která mi vyrazila dech. Strhující příběh,který by si měl přečíst každý. Rozhodně velmi doporučuji a už se těším na další autorčiny nihy,které mi právě dorazily.
Nějak k této knize nevím, co napsat. Tématicky mi je určitě blízká. Linka Davida i hodně dobrá, oproti tomu dějová linie Signe trochu nezáživná, ale jako celek se to vyvažovalo. Co mi ale vadilo je, že kniha tak nějak spěje od nikud nikam, nemá cíl, na konci prostě vyšumí tak náhodně, jako jsme na náhodných místech do dějů uvrženi. Pod určitým úhlem pohledu jsou i 3* moc.
Ze začátku se mi nedařilo začíst, musela jsem knihu na pár dní odložit, ale když jsem se k ní vrátila, četla se mi dobře. Asi se mi líbila o trochu víc než Historie včel, lépe se mi dařilo vžít do hlavních hrdinů a těšila jsem se na propojení obou příběhů.
Námet dobrý, ale šlo z toho vyťažiť oveľa viac... dosť dlho som si zvykala na štýl písania a príbeh Signe som miestami preskakovala.. vydržala som čítať len vďaka príbehu Davida a ku koncu už som len čakala, kde sa ich príbehy spoja. Škoda, malo to vačší potenciál.
Včely byly trošku lepší. Znovu jsem měla problém se stylistikou a tentokrát i s překlady názvů, které se zas a znovu objevovaly v závorkách za původním zněním.
Jinak ale velmi zajímavé téma, ekologické či jiné katastrofy já můžu.
Štítky knihy
ekologie mořeplavba moře a oceány útěk norská literatura voda
Autorovy další knížky
| 2017 |  Historie včel |
| 2018 |  Modrá |
| 2019 | Sněhová sestřička |
| 2021 | Kůň Převalského |
| 2018 | Nejúžasnější věc |
Kniha Modrá je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 389x |
| Čtenářské výzvě | 63x |
| Doporučených | 17x |
| Knihotéce | 218x |
| Chystám se číst | 291x |
| Chci si koupit | 60x |
| dalších seznamech | 1x |
Líbilo. Moc. I když knížky Maji Lunde nejsou zrovna příjemné čtení. Obzvlášť pasáže z budoucnosti. Protože s takovou, s jakou se chováme k přírodě, tak samozřejmě, tak, že je tady přece všechno teď, tedy na pořád, se podobně strašidelné vize mohou lehce naplnit. Jak jinak vypovědět své pocity, když po čtení z budoucnosti, kouknete z okna, kde se odvíjí " normální" život. A říkáte si, jak dlouho? Co jednou čeká naše děti? A jejich děti..
Přečteno jako poslední ze tří knížek a musím říct, že mně zaujala nejvíc.