Když se zvířata kamarádí

Příjemné čtení plné krásných obrázků.
Neuvěřitelné a dojemné příběhy zvířat, které svým chováním zdaleka předčí to lidské. Záchranné mise, ať už u divokých či domácích zvířátek, které mě naplnily štěstím.
Na konci knihy jsou uvedeny zdroje u většiny příběhů.

Sokol truchlící po svojí družce; hrošice, která se pokoušela zachránit impalí mládě před krokodýlem; slonice pomáhající nosorožčeti zapadlému v bahně...

Jeffrey Masson na skutečných událostech ukazuje komplexitu chování zvířat, jejich inteligenci a empatii; mimo jiné vzácný altruismus vůči příslušníkům jiného druhu.
Modelovým čtenářem asi budou starší děti (ideálně 12-13 let), ty mladší nejspíš neocení didaktické úvody: třeba o Myanmaru, resp. Barmě, kde se odehrává příběh slonice Ma Šwe, zachránivší své slůně z rozvodněné řeky.

Závěr obsahuje jemný, ale pevný apel na etické zacházení se zvířaty včetně vegetariánství. Pro mnoho dětí to může znamenat podporu v jejich morální volbě, jíž se jim třeba nedostává od rodiny.
Pár biologických nepřesností (hnízdo lemčíků atd.) nejspíš spadá na vrub překladu nebo zjednodušení pro mladší čtenáře, protože ostatní Jeffreyho knihy jsou naprosto korektní. Celkově ale vynikající a úplně chápu, že spisovatel má ze svých knížek nejradši právě tuhle. :)

Pochvalu si zaslouží i snivé celostránkové ilustrace. Zejména ta zachycující šimpanze v Gombe, kteří se ruku v ruce vyšplhali na pahorek, aby se podívali na západ slunce nad Tanganikou.

Knihy autora mám moc ráda, chystám si přečíst každou. V knize Když se zvířata kamarádí vypráví nádherné, dojemné a skoro i neuvěřitelné příběhy jak domácích, tak i divokých zvířat. Moc krásná kniha pro děti i dospělé.

Krátké povídky o světě zvířat ,která se potkávají s lidmi a ostatními zvířaty.Za mě ano krátké ,ale hezké.

Hezká kniha, takových by mohlo být více

Krásná knížka s dojemnými příběhy o zvířatech. Doporučuji pro milovníky přírody. :)

Netuším, proč má kniha jenom 71%. Ne že by o byl nějaký literární skvost, ale jako menší jsem tyhle krásné a dojemné příběhy hltala pořád dokola :) Dneska už se ke knížce nevracím jenom proto, že už ji znám téměř nazpaměť :) Nebo snad lidé nedokážou ocenit, že zvířata mají také duši a že nás, pány tvorstva, v lecčems převyšují?