Když byl bůh králík
Sarah Winman
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136948/bmid_kdyz-byl-buh-kralik-136948.jpg
4
113
32
Svět mladé Elly utvářejí ti, kdo ho obývají: milující, ale k uzoufání roztržití rodiče, nejlepší kamarádka s nezvladatelnými vlasy a podivuhodnými schopnostmi a samozřejmě králík zvaný bůh. Ellyino dětství je plné obyčejných i mimořádných okamžiků, které mladá vypravěčka popisuje a komentuje s dětskou naivitou i pronikavým postřehem. A v tomto čarovném dětství s temnými podtóny je pro Elly jedinou konstantou její starší bratr Joe. O dvacet let později jsou Elly i Joe dospělí, ale stále střeží tajemství toho druhého a pořád jsou si velmi blízcí. Dokud jednoho jasného rána nedojde k mimořádné události celosvětového dosahu, která může zpřetrhat jejich pouto navždy. Kniha, která pokrývá čtyři desetiletí a pohybuje se mezi předměstím anglického Essexu, divokým mořským pobřežím v Cornwallu a ulicemi New Yorku, poutavě vypráví o dětství, výstřednosti, temnějších stránkách lásky a sexu i o síle rodinných pout. Sarah Winman s citem, nadhledem a (mnohdy černým) humorem napsala pozoruhodnou knihu, která je nejvíc ze všeho příběhem o lásce ve všech jejích podobách.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , MottoOriginální název:
When God Was a Rabbit , 2011
více info...
Přidat komentář
Tak tahle kniha mě okouzlila svou neobvyklostí. Příběh sourozenců, který vám z tvrdé reality uniká do fantazie mystična, v které se mnohdy ztratíte. Poetický příběh o lásce, přátelství, smutku, odpuštění, ale i o naději. Každý, kdo bude chtít, si zde tu svoji naději najde. ,, A bojíš - li se, že jsme se rozloučili navždy, jen zavři oči a pod víčky mě najdi."
Po dočtení mi bylo tak krásně smutno.
Já nevím... tohle je docela neobvyklý příběh. První část mě bavila, občas jsem se i zasmála.. A pak přišla druhá část a měla jsem co dělat, abych se vůbec donutila knihu dočíst... Vadilo mi, že se kniha skládala z různých útržků vzpomínek, které nebyly často ani dokončené. Prostě.. domyslete si sami. Chápu, že v životě to tak často bývá. Ne vždy nás čeká humorné završení určité situace, někdy třeba ani žádné vyvrcholení není, ale nějak mi to čtení nesedlo. Ztrácela jsem se...
Tohle je tak zvláštní kniha, že jen těžko hledám slova k jejímu hodnocení. Je krásná, optimistická i bolavá zároveň, blízká a milá v popisu vážných věcí. Zkrátka patří k mým nej!
Četla jsem ji znovu s odstupem několika let. A shodou náhod jsem narazila na recenzi, v níž stálo, že autorka dostatečně nevyužila potenciálu jednotlivých témat. Chtěla bych nesouhlasit!! :-) Myslím, že tohle jednoduše není kniha pro konzumenty příběhů. Myslím, že je to kniha, která se má prožít ve vlastní mysli, fantazii, ve vlastních vzpomínkách. Osobně jsem si v ní užila sebe sama coby věčně malou holku, kamarádku, sestru, mámu, silnou i křehkou, milovanou i osamělou...
Každopádně doporučuji!
Úžasná knížka :) a dokonalý přebal ! :)
Při četbě této knížky jsem byla šťastná a někdy i smutná :)...
Kniha je citlivá a plná překvapení ,pro mě dílo které se mi vrylo do paměti. :)
Hlavní hrdinové : Ellen a její starší bratr Joe jsou nezapomenutelní.
Neuvěřitelně nedefinovatellná atmosféra vyprávění nutící být stále v pozoru. Tragikomické vyprávění v náznacích, které jsou někdy dopovězené a někdy zůstanou jen na čtenáři. Na to, že to je prvotina autorky, tak obdivuji spisovatelské nadání. Možná každému nesedne, ale stojí za přečtení. Všem doporučuji.
Silný příběh života jedné dívky, rodiny a jejích přátel. Autorka se vyhnula absolutní popisnosti, zvolila cestu náznaků, nedořečených zmínek o zásadních i vedlejších událostech, zážitcích a jejich důsledcích. Vyprávění zanechává dojem křehkosti, je prodchnuto současně smutkem i jakousi (smířenou) radostí. Při čtení jsem hluboce vnímala zranitelnost lidských duší, nicméně kniha rozhodně není přecitlivělá. Jde vlastně o to, že život, i když někdy ohromně bolavý, musíme žít dál, jak nejlépe dovedeme. Navzdory tomu, co nám přichystal.
Velmi zvláštní kniha popisující příběh jedné rodiny - ano, souhlasím s bookcase, taky se mi při čtení vybavil Hotel od Irvinga. Knížka se čte překvapivě dobře, chvílemi se tváří možná lehce rozpačitě, ale zajímavé je, že mě při čtení ani jednou nenapadlo, že bych jí odložila nebo nedočetla, pořád vás to nutí číst dál a dál, co se vlastně stalo, stane, bude dít? A vůbec nelituji, že jsem vydržela až do konce, po dočtení nemám pocit, že by mi něco uniklo, spíš naopak - tak nějak to do sebe všechno zapadlo... Spíš se zamýšlím nad tím, nakolik je tato autorčina prvotina autobiografická. Knížka se mi líbila, 4 hvězdičky si ode mě určitě zaslouží a čím asi tak mohu nalákat budoucí čtenáře? Já sama nebo určitě každý z nás se v myšlenkách často vrací do svého dětství a nalézá situace a vzpomínky na lidi, které potkal, kteří mu chybí a kteří ho nějak ovlivnili, směrovali a vůbec to nemusí být jen člověk z rodiny a vůbec to nemusí být jen pozitivní vzpomínka. Elly je úžasná bytost, byla mi sympatická nejen krásným sourozeneckým poutem se svým bratrem, ale i tím, že byla velkou oporou nemocným, potřebným a také své kamarádce z dětství, když jí potřebovala. Ne všechny věci jsou jednoznačně vysloveny, ale i méně pozorný čtenář pochopí, že stačí opravdu málo a někdy se ten život prostě jednoduše zamotá...
Nooo, nevím co říct, jsem z "králíka" trochu v rozpacích. Začátek knihy byl naprosto vynikající, pestrobarevný, dynamický, svěží. Některé situace mě donutily se i zasmát se nahlas. I ty situace, které nebyly veselé byly vyprávěny tak, že vlastně navozovaly až optimistický pocit (např. nehoda autobusu v tyrolech a rozhovor s přeživším). Když se rodina přestěhuje do Cornwallu, najednou se vše změní, vše potemní, zpomalí se, ale i ztratí záživnost. Nové postavy pro mě nejsou dostatečně popsané a vybarvené a proto s nimi nemohu ani naplno cítit. A najednou blik cvak a jsme o dvacet let starší a vyprávění je ještě temnější, pomalejší, nudnější. Až po jisté tragédie, která jakoby probudila všechny z té letargie a nakonec zase nastartovala život a do určité míry i jeho barevnost.
Teď když nad tím přemýšlím, možná to není nedokonalost knihy, ale naopak preciznost spisovatelky - vyprávění raného dětství je plné optimismu a dětské naivity, která přebíjí (nebo spíš přelétá) všechny nepříjemné situace, ale po první veliké a zásadní změně, šok, a po naivitě není ani památky. A v dospělosti už hlavní hrdinka úspěšně vyměnila růžové brýle naivity na černé brýle bezcílnosti a snad i bezmoci i ve svém životě. S věkem také dostává vyprávění konktrétnější podobu, jako my si pamatujeme nedávné příhody detailněji, než příhody z dětství. Jestli taková postupná přeměna vyprávění byla záměrem, tak teda palec nahoru :)
Občas jsem se na stránkách trochu ztrácela (hlavně ve vyprávění z dětství), ale kniha a její příběh se mi líbily. Postava Arthura na mě udělala asi největší dojem. Pro mě milá a příjemná knížka.
Připomnělo mi to Hotel New Hampshire :-). Nečetlo se to špatně, ale nebylo to úplně ono - něco mi tam chybělo.
Jsem z té knihy trochu rozpačitá - na jednu stranu úžasné vyprávění, zvláště v části, kdy je hrdinka ještě malá holka. Na druhou stranu - spousta příhod, které se rozjedou, něco naznačí a...nic. Je zřejmé, že Ellu jako malá prožila znepokojující zážitek. Ale co se přesně stalo se nedozvíme. A jak na příhodu reagoval Ellin bratr, když se o ní dozvěděl, vlastně taky ne.
Motiv Ellina králíka zvaného bůh se taky nadějně rozjede, ale opět se rozplyne do ztracena. I Ellina nejlepší kamarádka, nájemníci penzionu, který vlastní její rodiče. Prostě spousta příhod a nesourodých věcí. Některé z věcí, které Ella zažila by ji patrně měly poznamenat, ale vcelku to vypadá, že prožívá docela idylické dětství.
Ale abych jen nekritizovala - všechny ty příhody jsou napsány velmi čtivě a dobře - o to více jsem pociťovala potřebu jejich uzavření. Svým způsobem nakonec většina z nich uzavřena je a nakonec všichni dopadnou docela dobře. Možná, že to je jako v životě - taky toho prožijeme mnoho a mnohé se tak docela neuzavře. Od knížky většinou čekáme, že to co v ní bude, bude mít nějaký smysl, v životě se to nestává. Takže to byl možná autorčin záměr. A přes všechny výhrady si myslím, že stojí za to si knihu přečíst.
Štítky knihy
láska dětství sourozenci králíci černý humor romány britská literatura
Když byl bůh králíkKniha Když byl bůh králík je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 150x |
| Čtenářské výzvě | 13x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 25x |
| Chystám se číst | 62x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 1x |
Krásná kniha, vtipná, smutná, poučná, zajímavý příběh, občas mrazivý humor ze života, který mi naprosto sedl. Ráda se k ní vrátím. + krásný přebal knihy.