Každý z mé rodiny někoho zabil
Benjamin Stevenson
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511863/bmid_kazdy-z-me-rodiny-nekoho-zabil-VrY-511863.jpg
4
106
36
Každý z mé rodiny někoho zabil. Někteří z nás, ti, kteří dosáhli výrazných úspěchů, zabili vícekrát. Nechci to dramatizovat, ale je to tak. Někteří z nás jsou dobří, jiní špatní a někteří prostě jen nešťastní. Já jsem Ernest Cunningham. Říkejte mi Ern nebo Ernie. Přál bych si, abych zabil toho, kdo rozhodl, že naše rodinné setkání by se mělo konat v lyžařském středisku, ale je to trochu složitější. Zabil jsem někoho? Ano. Ano, zabil. Kdo to byl? Tak začneme: Můj bratr. Moje nevlastní sestra. Moje žena. Můj otec. Moje matka. Moje švagrová. Můj strýc. Můj nevlastní otec. Moje teta. Já.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , KalibrOriginální název:
Everyone in My Family Has Killed Someone , 2022
více info...
Přidat komentář
Začnu svou oblíbenou větou: "Detektivky moc nečtu." Tady bylo nicméně těch impulzů, proč po ni sáhnout více. Zaprvé mě zaujal název a obálka. Po přečtení i samotná anotace, a když jsem slyšela prvních pár minut z audioknihy, byla jak se říká ruka v rukávu, a já se rozhodla do tohohle příběhu ponořit. Než, ale budu pokračovat ve svém názoru, dovolte mi vás informovat, že...
Tato audiokniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectviluxor @tembr_audioknihy @audiolibrix za účelem recenze. #spoluprace
Ujišťuji vás, že takovýhle formát příběhu se jen tak nevidí. Vypravěčův humor oplývá místy až černým humorem. Dopředu vám sdělí, v jaké a té kapitole dojde k nějaké té vraždě, a že v této knize nenajdete jedinou erotickou scénu. Jistě, klasicky tady máme na začátku tělo... Vlastně těch těl je nakonec víc, a nechybí skupinka podezřelých. To všechno se děje v lyžařském středisku, a točí se kolem jedné nevšední rodinky.
Je asi jen jedna kniha, ke které bych si to jakž takž dovolila přirovnat, a to sice Úzkosti a jejich lidé od Fredrika Backmana. Obě mají humor, nechybí určitá situační absurdita, dostanete nějaké informace dopředu, a hledáte pachatele. Tím to, ale vcelku končí.
Osobně jsem se v audioknize místy ztrácela, a musela si určité pasáže přetáčet znovu. Hlas interpreta byl nicméně moc příjemný. Vidím to tak, že příběhu v podobě mluveného slova musíte věnovat stejnou pozornost jako tištěnému výtisku, aby vám nic neuniklo.
Každý v mé rodině někoho zabil bych doporučila všem, kteří hledají něco svěžího, a chtějí změnu v rutině standardně uchopeného stylu vyprávění.
Hodnotím 4/5
Moc se mi líbil styl vyprávění a relativně i myšlenka jako taková. ALE konec na mě působil už překombinovaně, ten mě nebavil už skoro vůbec.
Další kniha, kterou si mohu zařadit do svého oblíbeného šochtlíku "absurdně černohumorně o vraždičkách". V tomto smyslu splnil název očekávání.
V tom šochtlíku ale patří k nejhorším. Předběhly ji ostatní knihy, které doporučím spíš:
série Vraždi všímavě od Karstena Dusse (hlavně druhý díl), Dušan Taragel a jeho Vražda jako společenská událost nebo Rupert Holmes a jeho Murder Your Employer, případně ještě Antte Tuomainen a Než natáhnu brka.
B. Stevenson je vhodně doplňuje, ale v pomyslném závodu bere poslední příčku. Humor mi připadá trochu nucený.
Dala bych tak 3,5 hvězdičky, ale protože se objevila i IKEA, zaokrouhluji dolů.
Knížku jsem si vybrala kvůli názvu, asi i obálce, prostě sympatie na první pohled.
A ty nezklamaly. Moc mě to bavilo. To autorovo ustavičné přesvědčování - nic vám nezamlčuji, vše říkám dopředu a srozumitelně - a o to víc to celé zamotává.
Tohle přesně mám ráda. Pavučinky...
Humor, neotřelé pojetí, stará dobrá logika.
Kluk šikovná je to.
Zápletka možná nebyla nejoriginálnější a nikdy neviděná. Ale ten humor, styl psaní a jazyk... To stálo za to. Milovník detektivek možná neocení to samé, co milovník humoru, ale já tomu nedokážu sebrat žádnou hvězdu.
Ačkoli australský, působí detektivní román Každý z mé rodiny někoho zabil typicky britsky. Ať už kvůli důslednému lpění na správných literárních postupech (včetně proslulého Desatera pátera Knoxe) nebo odlehčené interakční formě s jakou Benjamin Stevenson provází čtenáře příběhem. Na jednu stranu si tak autor z žánru utahuje, na druhou mu skládá nijak neutajovaný hold.
A právě pro ten civilní přístup ke kriminálce, která nepotřebuje šokovat morbidními vraždami, psychologickými rozbory a neproveditelnými zvraty, mi bylo celé vyprávění neskonale sympatické. V důsledku je přitom zápletka prostinká – máte skupinu podezřelých v lyžařském středisku a hrdina vás postupně provází celým vyšetřováním, aniž by vám zatajil sebemenší detail, popřípadě na vše skutečně důležité náležitě upozorní. Přesto v závěru překvapí vynalézavým řešením, bez toho, že by porušil kterékoliv z pravidel Knoxova desatera. Zkrátka příjemné, stručné, zábavné. Jednorázovka, která se v moderní době bohužel už moc nenosí.
Kdybych dala na zdejší komentáře, pravděpodobně bych si tuto originálně napsanou detektivku nepřečetla. Styl, jakým je napsána mě moc bavil, autor v ní mezi řádky promlouvá ke čtenáři i ke svému literárnímu agentovi, místy dokonce spojleruje, takže dopředu víte, na které straně můžete očekávat mrtvolu. Pravda, místy se mi vyprávění trochu táhlo a lehce jsem se ztrácela, ale kniha se čte snadno, neměla jsem problém se začíst. Navíc autor v pravou chvíli čtenáře upozorní, že by měl zbystřit, aby mu neuteklo něco důležitého.
Chytré, vtipné. Možná ne pro každého čtenáře, ale mě se to líbilo.
Forma mě bavila moc, zápletka naopak nijak zvlášť. Vypravěč je vtipný, místy sarkastický, zároveň to není nijak křečovité – stylem vyprávění a břitkými komentáři jsem se často opravdu pobavila. Postav ale bylo moc, vyšetřování se vůbec neposouvalo, až najednou v závěru grandiózní odhalení s tolika detaily, že nedávalo smysl, jak by na ně vypravěč přišel. Dávám 3/5 s tím, že případným dalším knihám autora rozhodně dám šanci.
Ja detektivky skoro vubec nectu, pravidelne jen Josefinu od Marie Rejfove a na tuto knihu me nalakal podcast knizniho klubu, jako na originalni vtipnou feel good detektivku. A byla to trefa, protoze me pribeh vazne moc bavil a docela jsem se zasmala. Opravdu byl styl vypraveni velice originalni a neprisla jsem vubec na nic a jenom s otevrenou pusou cumela na rozuzleni. Takze za me super!
Slabší kousek. Očekávání byla jiná. Chyběl vtip, příběh se tak divně proplétal, až se úplně zašmodrchal.
Kdybych měl hodnotit podle prvních dvaceti stránek, dal bych 5 * a ještě by mi to přišlo málo. Ale čím víc se příběh komplikoval, tím větší problém jsem měl knihu číst. Nicméně, navzdory velké komplikovanosti děje, hodně postav a navzdory tomu, že chvílemi jsem ztrácel přehled o motivacích postav se mi kniha líbila moc. Oceňuju svěží styl, hru se žánrem, která je na hraně parodie, ale přesto to úplná parodie není. Autor vymyslel způsob, jak udělat detektivku zábavnou, a přitom napínavou. A za tu odvahu a nápad jednu hvězdičku přidávám. Celkově to bylo slušných 70%.
Tak tohle je vážně detektivka, která mě nadchla. Autor je Australan a mám pocit, že je na knížce ten fakt znát. Je to prostě jiné, než známe od britských, amerických, severských autorů. Má to v sobě jistou lehkost. Jako bublinky v šampaňském. Tak často jsem se ještě určitě u detektivky neusmívala. Humor mezi vraždami. Zajímavé. Doporučuji!
Odloženo. Nedařilo se mi začíst, ikdyž to nebylo úplně zlé, ale... Ale radši teď půjdu číst něco jiného, třeba se k tomu někdy v budoucnu ještě vrátím.
Začátek slabší. Občas celkem kýčovité a předvídatelné. Ale humorné a celkem čtivé.
Rozpačité dojmy mě provázely celou knihou. Někdy to bylo vtipné, někdy dost zamotané. Někdy jsem se nudila a těšila se na konec. Chvilkama mě to vtáhlo do děje, ale dost brzy zase pustilo.....
Knizka se mě moc líbila. Hezký a osobitý styl psaní a autor má super humor. Knizka byla čtiva a pokaždé jsem se k ní ráda vracela. Doufám že to není poslední od tohoto autora.
Tak toto za mne byla moje nejdéle čtená kniha. Ani nevím proč jsem jí pořád dávala šanci a prokousávala se kapitolu po kapitole. Tolikrát jsem ji odložila, přečetla 5 jiných knih a zas se o kapitolu posunula dál. Styl je zajímavý. Autor Vám vlastně v průběhu knihy řekne kdo to nebyl nebo naopak co se stane na konci atd.. Při vyprávění děje, často dělá vsuvky popisu nebo jeho myšlenky. Popravdě do 220 stránky to bylo číst utrpení. Vůbec mne to nechytlo. Konečně od nějaké 220 stránky do konce se to rozjelo a konečně to začalo být čtivé a zajímavá, to jsem to pak dočetla najednou. Tato knížka mi teda dala zabrat.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány rodina australská literatura
Každý z mé rodiny někoho zabilKniha Každý z mé rodiny někoho zabil je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 133x |
| Čtenářské výzvě | 19x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 99x |
| Chystám se číst | 208x |
| Chci si koupit | 51x |
| dalších seznamech | 4x |
*audioknížka* Už když kniha vyšla, slíbila jsem si, že si ji přečtu. Ať už kvůli názvu nebo obálce, ale do příběhu jsem šla tak trochu na slepo a chytil mě od první věty. Ernie mi přišel jako děsnej sympoš (v audiu ho načetl Jan Maxián - Frodo Pytlík = nejlepší volba) a bavilo mě, že to bylo něco jinýho. Na začátku mluví Ernie přímo ke čtenáři, slíbí mu, že bude mluvit jenom pravdu a prozradí, na které straně dojde k vraždě. Miluju ten nápad.
Některá místa byla pro mě trochu vleklejší, nebudu lhát – proto nedám plný počet hvězdiček, ale jinak jsem si užila nevšední detektivku, která měla originálního vypravěče, super postavy i atmosféru a kterou bych si snad dala někdy znovu. A to řeknu tak o jedné z padesáti knih!