Justiční vražda aneb smrt Milady Horákové

kniha od:


KoupitKoupit eknihuAudiokniha

Milada Horáková se narodila v Praze a vystudovala práva na Univerzitě Karlově. Promovala v roce 1926 a nastoupila k Pražskému městskému soudu. Ve stejném roce také vstoupila do Československé národně socialistické strany. Po nacistické okupaci byla vězněna v Terezíně a později i v různých vězeních po Německu. Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy a znovu vstoupila do své strany. Byla zvolena členkou parlamentu, ve kterém působila až do komunistického puče v únoru 1948, kdy rezignovala. Přestože jí přátelé radili, aby opustila Československo, Horáková ve své vlasti zůstala a byla stále politicky aktivní. 27. září 1949 byla zatčena a označena za vůdkyni hnutí, které se mělo snažit svrhnout komunistický režim. Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950 a byl zinscenován jako veřejný "politický proces". Proces měl svůj vnucený "scénář", podle kterého se měli obžalovaní chovat, ale v některých momentech jednali obžalovaní mimo něj. Obzvláště Horáková zůstala nepoddajná a bránila sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje. Proces trval osm dní. Během procesu nosili příslušníci do soudní síně koše s rezolucemi lidí žádajících tresty pro obviněné. Po závěrečné řeči státních zástupců Viesky, Urválka a Ludmily Brožové Polednové byl vynesen rozsudky: čtyři tresty smrti, čtyři tresty doživotního vězení a pět trestů od dvaceti do dvaceti osmi let. Milada Horáková se svými třemi kolegy 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti oběšením. Poprava byla vykonána 27. června 1950. Jak ukazují nedávné studie, Horáková byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji nechali několik minut dusit se s provazem okolo krku. Příčiny, průběh, pozadí a důsledky tohoto politicky narežírovaného procesu na základě archivních dokumentů vylíčil a přiblížil spisovatel literatury faktu dr. Miroslav Ivanov a je otřesným svědectvím o politických procesech a o atmosféře 50. let....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32327/justicni-vrazda-aneb-smrt-milady-ho-4aJ-32327.jpg 4.347
Žánr
Literatura faktu, Literatura česká, Historie
Vydáno, XYZ (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Justiční vražda aneb smrt Milady Horákové

Přidat komentář
ijacek.007
13.12.2019

Tak toto je přesně kniha která Vám aď chcete nebo ne rozšíří obzory. Autor velmi pečlivě sbírá střípky informací a skládá s nich příběh který Vás provede životem i smrtí této neobyčejné ženy. Všechny informace jsou opírány o informace z archivních dokumentů očitých svědku a také navzájem porovnávány a okamžitě odhaleny nesrovnalosti. Až mrazivým dojmem se tak také síla komunistů na kterou si mnozí již nepamatují nebo ji nepoznaly.

Damato
20.10.2019

Tak jsem se snažila napsat komentář, který by měl hlavu a patu, až se mi stalo, že jsem ho omylem smazala. A myšlenky se jakoby smazaly také....
Pan spisovatel odvedl naprosto úžasnou práci a za to hlubokou poklonu.
A teď trochu k sobě , jako k občanovi naší republiky ČESKÉ , pro mě mé vlasti, kterou nade vše miluju, a to nejen proto, že jsem k tomu byla vychována, ale i proto, že je tady krásně i přesto, že máme ve vládě snůšku blbců, kteří si hrabou pro sebe a pod sebe- ale k tomu jen tolik....Boží mlýny melou.... V tomto případě převelice děkuji za oběti, které nám osoby, jako byla JUDr. Horáková , přinášely.
A teď tomu, co mi už léta leží v hlavě. Jaká osoba paní Horáková byla??? Statečná- to bezesporu. Cílevědomá-jistě. Milovala naši republiku-určitě. V době, kdy jsme měli poručit větru dešti a kdy, kdo nešel s námi, šel proti nám a když nešel, tak si to odskákal -případně odseděl,v době kdy lidé, kteří měli základní vzdělání tady v talárech soudili ty, co měli vysokoškolské vzdělání (a že za Rakouska Uherska a za doby první republiky bylonaše vysokoškolské vzdělání z nejlepších v Evropě se celkem i ví ) a do toho všeho šli manželé Horákovi hlavou proti zdi. Nabízí se otázka... Jaká byla politička a žena co zažila nacistické vězení, matka? Copak netušila, že za velkou louží by prospěla nejen republice, ale hlavně rodině a hlavně své dceři, kterou tady nechala mnohem a mnohem víc???? Obětovala dceru, její život, který neměla určitě snadný- která matka by tohle udělala? Nevím, zdali to popíšu, tak jak to cítím... neodsuzuju, ale nechápu.

Janadvorackova
21.09.2019

Vkusně zpracovaná audio podoba knihy se poslouchala sama. Za den.
Příběh Horákové už tak lehký nebyl, což se dozvíte.
Přepisy různých záznamů o schůzkách, sledování a pak i výslechů jsou šílené.
Referent ťuká na stroji a kolikrát ani nezná gramatiku, (i tohle je zmíněno). A takoví hlupci měli hlavní slovo.
Nacistické praktiky v době „po“ na denním pořádku, jen podle upravených scénářů.

Poválečná doba byla, krom možnosti naděje, ve kterou zkoušený národ doufal, vhodná hlavně k zakořenění paranoidních tendencí. To se povedlo na výbornou. A i dneska se najdou lidé, kteří komunisty furt volí. Nechápu.

Pro přes šest set lidí souzených v procesech padesátých let bylo vyměřeno více jak osm tisíc let nesvobody. Chtěla bych vědět, kolik tak asi v nich figurovalo „soudců.“ To už se nedozvíme.
Žalobkyně v procesu s Horákovou prohlásila cosi ve smyslu, že lidé, kteří bojovali dřív proti nacismu, byli pro pozdější režim nebezpeční. Ironie. Ano, byli by, pokud by získali podporu veřejnosti, která by se včas probudila. Ale kdo to mohl vědět.
Kniha obsahuje zamyšlení psané v době jejího stáří. Říká „kdybych tehdy měla ten dnešní rozum a zkušenosti.“ Zhruba tak. Nežeru jí to. Na mě žalobkyně bohužel jak z knihy, tak z různých dalších zpráv z pozdější doby, působí jako zmanipulovaná blbka, kterou ani nebylo třeba moc manipulovat.

Myslím, že Horákovou by zlikvidoval jakýkoli režim, v němž by žila a prosazovala svoje názory, které ovšem spíš než jí, měly sloužit ostatním.
Pokud byla taková, jak se o ní píše (i film mnohé prozradí), pak si zaslouží obdiv. Věděla, že žije v mizerné době, přesto se snažila.
Přežila koncentrák, pak trpěla ve vězení. A když ji popravovali, chtěli to mít rychle za sebou. Jako člověk je nezajímala.

Jenom těžko v její zprostředkované charakteristice hledám něco "špatného." Rozumějte, osobnost Horákové na mě působí až přespříliš kladně, skoro až svatě. Opravdu taková byla? A jak to bylo v takové době možné? Nebo… jak a proč to bylo ojedinělé?

Je možné, že nikdy nepochybovala, nezalhala, nezměnila názor, protože už všeho měla dost? Bylo v atmosféře doby opravdu možné trvat na svém na sto procent a za každou cenu?
Nesoudím, jen dumám.

Jsou demonstrace dneška vůbec k něčemu dobré? Kdo se v tom zmatku má vyznat? A byly minulé režimy pro jejich současníky tak průhledné, jak se jeví z pohledu zpět?
Jak poznat, že je čas nedržet hubu?
Přijde mi, že i s vidinou strašáka – trestu smrti – si lidé víc vážili života. Teďka jenom rozmnožujeme stáda ovcí, co hlasy prodají za misku volebního guláše.


P.S. Mohl by někdo smazat dementní názor místní mistrině "lady?" Dávat literatuře faktu odpad může zase jen odpad.

dagmar5477
25.03.2019

Skvěle zpracováno, výborná kniha.

Mia77
04.10.2018

Už jen název knihy předpovídá, že se jedná o silný příběh. Drsná doba a neskutečné bezpráví, tohle se už nesmí nikdy stát. Komunismus prostě nefunguje a nikdy fungovat nebude. Autor přesně popsal všechna fakta a bylo mi z toho velmi smutno. Snad jen jednu hvězdičku uberu, že nebyl skoro ani okrajově popsán vztah k rodině, vyjádření dcery. Musela jsem si některá fakta z její rodiny vyhledat na internetu.

Hana H.
31.05.2018

Co dodat? Povinná četba pro ty, kdo si socialismus nechtějí nebo nemohou pamatovat.

led_darkshiner
24.05.2018

Plně souhlasím, povinná četba. Ale je tu jeden zadrhel. Člověk bojující proti komunistické diktatuře a popraven jakožto pokračovatel odkazu TGM a E. Beneše je ve 100. osobností České republiky na 36. místě těsně za Danielem Landou a 27. Jaromírem Jágrem. Asi by tento žebříček měla Česká televize okamžitě smazat, protože to považuji za ubohost českého národa. Když Jarda končil v NHL, tak za něj prosil celý svět??? ... to samé Landa, když vzal do ruky volant, tak se bouřil celý svět??? Chápu Jarda je borec a Landa taky, ale co tu ti dva po sobě nechali??? hokejku???, CD??? ... takže povinná "povinná četba". Jinak to nevidím...

hnatlubo
01.05.2018

Skvěle napsáno, to by měla být povinná četba.

1