Johana
Pavla Horáková , Alena Scheinostová , Zuzana Dostálová
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378157/bmid_johana-YeA-378157.jpg
4
299
80
Jedenácté narozeniny chce Johana oslavit se svou nejlepší kamarádkou Simonou, protože je mají ve stejný měsíc. Johanina máma cvičí džezgymnastiku a je krásná. Na tátu si Johana moc nepamatuje, zato s babičkou tráví spoustu času. Ta jí vypráví o tom, co bylo, a dovede zahnat veškeré obavy. Johanu ale vlastně kromě pitomého spolužáka Radka Hadraby a tajného obsahu babiččiny krabičky nic netrápí… Bude to stejné i za třicet let? Svěží novela civilně a bez okázalosti mapuje třicet roků v životě dívky narozené v polovině 70. let. Mohlo by se zdát, že se v ní nic dramatického neděje, přesto však Johana vypovídá o historických událostech i osobních prožitcích leckdy výmluvněji, než dovedou zachytit vypjaté scény. Johana nese i svérázný literární rukopis. O jednotlivé dekády se postaraly tři výjimečné autorky.... celý text
Přidat komentář
Cele je to takove plytke,na me lehce pesimisticke,ale na dovolenou,jako odpocinkova cetba je to dobra volba.
Je pravda, že děj je vyprávěn trochu z rychlíku. Nicméně v něm najdeme tolik odkazů na nedávné události a mně blízká místa (ach, Vinohrady) či jiné momenty poplatné době, že ke vtažení do Johaniných trablů a ke vcítění se od atmosféry dané doby mi to stačilo. Zbytek pak už udělaly mé vlastní vzpomínky a dojmy.
Tak z tohodle jsem měla depresi ještě několik dnů po přečtení. Realistický příběh, tak to prostě někdy je...ale co aspoň trochu naděje na závěr, něco malého dobrého? Takhle to přeci nemůže být vždycky. Příběh přečtený za dva dny, čte se rychle, je napsán jednoduše. Bohužel tak nějak jen klouže po povrchu, nejde do hloubky emocí a nakonec ve vás zanechá jen velkou černou depresivní díru, což se mi do momentální nálady úplně dobře nestrefilo.
Právě jsem dočetla a jsem zklamaná. Vážně takhle žijí dnešní ženy? Nemyslím si. Jsem vrstevnice Johana, ale z jejího žití mám jen pocit marnosti. Čte se rychle, ale myslím,že příběh mohl být mnohem propracovanější, tohle je depresivní čtení bez naděje. Kniha u mě v knihovně nemá místo, posílám bez lítosti dál.
Nápad střídání tří autorek je zajímavý, šlo z něj však vytěžit mnohem víc. Kniha byla celkem čtivá, děj mi přišel trochu plytký.
Hezky napsaný, čtivý příběh o osudech Johany a její maminky,osmdesátá léta až současnost. Něco chybí, možná je kniha příliš předvídatelná.
Od knihy jsem čekala mnohem víc. Nápad, že knihu napíšou tři autorky , je zajímavý, ale na knize to není nijak znát. Jako pěkný nápad se jeví i námět, tj. shrnutí událostí posledních 40 let v ČR na životě jedné ženy. Jenže takový nápad nabízí obrovský potenciál! Avšak žádná z autorek jej nevyužila. Čtení je to rychlé a plytké. Škoda.
Četlo se mi dobře, ačkoliv jde o trochu depresivní čtení. Líbil se mi nápad, štafetového psaní, kdy každá ze tří autorek píše jednu etapu Johanina života.
Knížku jsem přečetla během tří hodin za večer. Mně se to líbilo, hlavně jsem si připomněla 90. léta, kdy jsem byla dítě a pak postupně dospívala s Johanou. Příběh je trochu pesimistický, ale tak už to bohužel v životě někdy chodí. Nepotřebuji k hodnocení pěti hvězdičkami číst načančanou lovestory - stačí mi reálně vylíčený příběh. :-) Za mě to bylo povedené.
Román sepsaný třemi autorkami je rozhodně zajímavý počin a celkový výsledek mohl být skvělý. Johanin příběh je slibný, od počátku vás vtáhne, ale po chvíli zjistíte, že klouže jen tak po povrchu, chyběla mi tam hloubka, více emocí a místy mi bohužel připomínal encyklopedii, resp. snaha vysvětlit dobové reálie byla chvílemi až moc urputná, suchá, prostě jako z učebnic. Škoda, kdyby se Johančin osud rozpracoval více do hloubky a byl celkově rozsáhlejší, mohl z toho být román roku. Takhle jde pouze o nenáročnou, oddychovou knížku, kterou si zpestříte víkend a v pondělí si na ni už ani nevzpomenete.
Taková ( dobře myšleno :) ) slátaninka! :-) Nenáročné čtení, ty retro vsuvky to oživily a plus dávám nepřeslazenému ,ale realistickému konci!
Třetí část mně přišla nejlepší. Na cesty ideál! :-)
Nemůžu říct, že to byla špatná kniha. Jistě, byla místy naivní až prvoplánová, ale proč čekat od každé knížky nějaká moudra a nějakou přidanou hodnotu? Četla se mi dobře, stejně jako Johana občas bilancuji nad svým životem a jako ona mívám pocity marnosti. Takže čtení této knihy nepovažuji za ztracený čas ☺️
Číst se to dá. Dokonce na jeden zátah, ale: druhá a třetí část jakoby navazují, ale přitom se v nich objeví odkazy na dětství, které v první části chybí. To se autorky nemohly domluvit trochu lépe? A nějak mi nesedí zásadní dějové zvraty, neznám moc lidí, kteří by se tak radikálně měnili tak často. Na druhou stranu už jsem četl zbytečnější knihy.
Opět jeden z příkladů, jak umí dobrá reklama zviditelnit průměrnou knihu. Čtenářský potenciál příběh o Johaně určitě měl, mohla to být zajímavá výpověď o tom, jak jsme ještě nedávno žili či dodnes žijeme. A vzhledem k tomu, že jsem i stejná věková kategorie, tak jsem se na knihu hodně těšila. Ale pak přišlo zklamání, příběh je napsán zběsilou rychlostí, vychrlen na čtenáře, nezdržuje se dialogy, je vykreslen černo-bíle a vyvolává otázku, fakt za všechno můžou chlapi?
Vím, že spousta čtenářek takto povrchní texty vítá, jinak by se neprodávaly všechny ty časopisy pro ženy, ale v knize by mělo být aspoň trošku literatury, více propracované dějové linie, ale to jsem tady opravdu nenašla... O to zábavnější mi přišla v textu zmínka o tom, jak Johana odložila Hájičkovo Selský baroko, nechtělo se jí ho číst:-). (3/5).
Ještěže fungují knihovny - koupit si Johanu, tak bych asi byla dost mrzutá:-).
Knihu jsem přečetla během tří večerů, ne snad proto, že by mě tak hrozně bavila, ale protože psaná byla velmi nenáročně, jednoduše a docela hezkým čtivým stylem. Příběh mě ale nenadchnul, přišel mi hodně povrchní, plytký, kniha mi celkově asi nic nepřinesla.
Knížku jsem četl asi před měsícem a upřímně, už teď nevím, o čem vlastně byla. Je na ní patrná jistá řemeslná zručnost autorek, ale příběh poměrně fádní, mělký. Nenadchne, neurazí.
Štítky knihy
láska partnerské vztahy česká literatura rodinné vztahy normalizace (1969-1989) 90. léta 20. století sametová revoluce 1989 společenské romány matky a dcery
Kniha Johana je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 401x |
| Čtenářské výzvě | 94x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 84x |
| Chystám se číst | 155x |
| Chci si koupit | 31x |
Johana mi v určitých situacích přípomínala mě samotnou. Nejen proto, že jsme jmenovkyně ale I svou tvrdohlavostí a zapáleností. Není to sice žádné užasné a skvělé dílo, ale je to příběh, který napíše sám život. A proto si myslím, že se v této knize spoustu lidí najde. Občas mi to přišlo trochu přitahlé za vlasy ale s tím se tak nějak počítá. Oceňuju především to, že ačkoli knihu psali tři autorky, je to ucelené a ničím to neruší.