Jizvy jako křídla
Erin Stewart
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461410/bmid_jizvy-jako-kridla-h5w-461410.jpeg
4
139
139
YA ROMÁN, KTERÝ VÁS PŘIMĚJE PŘEMÝŠLET O EMPATII, NADĚJI A PSYCHICKÉ ODOLNOSTI TVÁŘÍ V TVÁŘ ZÁRMUTKU | Šestnáctiletá Ava Leeová přišla o všechno: o rodiče, nejlepší kamarádku, domov a dokonce i o tvář. Nepotřebuje zrcadlo, aby viděla, jak vypadá svůj odraz vidí v očích všech, kteří se na ni dívají. Rok po požáru, který zničil její svět, stojí před návratem do „normálního“ života. Pro popálenou dívku jako ona už ale žádný normální život neexistuje. Teprve setkání se stejně postiženou spolužačkou Piper v ní probouzí naděje, že na svou noční můru již nebude sama. Piper vytlačí Avu z její komfortní zóny a přinutí ji dělat věci, které by nikdy nepovažovala za možné. Ava však netuší, že Piper bojuje i svou vlastní bitvu a již brzy se bude muset rozhodnout, jestli svým jizvám dovolí, aby ji stáhly zpět… nebo umožní těm, kteří ji mají rádi, aby jí pomohli létat.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno:
2020
,
King Cool
Originální název:
Scars Like Wings , 2019
více info...
Přidat komentář
Skvělé napsaná kniha. Úžasný, dechberouci, inspirující příběh o bolesti, lásce, touze a neskutecné odvaze. Pět hvězdiček a doporučuji přečíst !! ;)
Upřímně nechápu, proč se o této knize více nemluví, proč je tak opomíjená, proč se natolik ztratila v hlubinách YA heavy contemporary, když patří k nejlepším v tomto žánru!
Je tak nesmírně věrná, tak skutečná, až z toho mrazí. Autorka vypráví Avin příběh nesmírně upřímně a opravdově, že jí věříte naprosto vše, a přestože je kniha velmi něžná, tak si rozhodně nebere servítky a nešetří sarkasmem, takže Vás čeká i pár slušných výbuchů smíchu, pro které Vás však bude hryzat svědomí, protože se tomu vlastně smát nechcete.
Četla jsem už o nejrůznějších nemocech, ale nikdy jsem ještě nečetla o popáleninách, a můžu Vás ujistit, že tohle vyprávění rozhodně není ploché! Proniknete do hloubky, poznáte, jak se spálená kůže léčí, jak probíhají operace a rekonvalescence jak fyzická, tak i ta duševní. A v neposlední řadě poznáte, jaké to je se znovu začleňovat do společnosti, která na Vás nyní hledí skrz prsty, posmívá se Vám, ubližuje Vám, má z Vás strach nebo jen neví, jak s Vámi má jednat. Jako byste najednou už nebyli lidé, přitom tam uvnitř jste to stále Vy, stejní jako všichni ostatní.
Čekala jsem hlubokou romantickou zápletku a mrzelo mě, když nepřišla, nakonec jsem ale vlastně ráda, že kniha rozebírala především přátelství, protože to je pro teenagerský svět střední školy klíčové.
Doporučuju všemi dvaceti!!!
Tato kniha byla pro mě doslova emoční bombou. Nevadí, že je primárně uváděna jako četba pro kategorii YA, doporučuji ji k přečtení bez ohledu na věk. Ještě před dočtením mi bylo jasné, že autorka čerpala od "skutečných hrdinů, kteří přežili své popáleniny" (což objasňuje a konkrétně je i jmenuje v "Poděkování").
Spoiler: Postava Avy byla až neskutečná... tolik prožité bolesti ve všech ohledech, ale přesto neztrácela naději, resp. vůli, i když na nové škole to byla dle mě hrůza. Ani hodně obrněný jedinec nevydrží některé chování dlouhodobě... Freddy Krueger, to jako vážné? I když při špičkování s Piper jsem to brala. Dokonce jsem se i smála, protože v přátelském duchu je to hecování, nikoliv urážení. Bála jsem se, že se v závěru jedné či druhé přihodí, to co nastalo... a nijak mě to nepřekvapilo.
Je smutné, že někteří lidé reagují na odlišné nebo nějak poznamenané jedince tak, jak je zde vyobrazeno. Kdo z nás nemá žádnou jizvu?
Tento příběh zobrazuje realitu dnešního světa. Všichni se soustředíme na to, jak vypadáme a co si o nás myslím ostatní. Právě dvě hlavní postavy bojují s těmito kontroverzními zvyky. Příběh nese silnou myšlenku a pointu, ale zase je to psáno spíše pro mladší teens. Pravda, že patří do kategorie young adult, ale i tak do vás proniknou určité situace pro zamyšlení.
"Jít vpřed neznamená zapomenout. Znamená to jen pustit se bolesti a nechat ji za sebou."
Nádherná kniha, Avu si nejde nezamilovat. Rozhodně jde o příběh s přesahem a hlubokými myšlenkami.
Odvaha je mít ten nejděsivější strach, ale přesto vyskočit do sedla.
Zapomnění není žádné neštěstí, není to nehoda, která se vám stane. Je to čistě přežití.
Minulost je všude kolem nás.
Odvaha nás strachu nezbaví. Odvaha je, když se svému strachu postavíme.
Temnota je tak snadná. Tichá. Otupující. Když v ní zůstaneme příliš dlouho, už nikdy nenajdeme cestu ven.
Svět nám přisuzuje role na základě ukvapených, povrchních soudů. Díváme se na lidi, ale vlastně je ani nevidíme.
Láska je nešťastná pouze tehdy, když si milující není jistý, že bude opětována.
Jít vpřed neznamená zapomenout. Znamená to jen pustit se bolesti a nechat ji za sebou.
V popelu se vždy ukrývá i krása. Jen ji někdy nevidíme.
Každý má své jizvy. Jen některé nejsou tak dobře vidět.
Bála jsem se, co mě čeká za smutný příběh. Nedovedu si to představit.. Ava byla neskutečně silná holka. V 16 letech se dokázala postavit a žít dál.
Krásný a vážně smutný. Málem i pár slziček bylo. Svět je hnusnej a děcka na střední jsou strašný. A fakt nechápu, proč jsou na sebe lidi tak bezdůvodně zlý.
Líbilo se mi jak autorka do příběhu vetkala i normální puberťácké problémy.
Jediný co... Kéž by Ava byla obyčejná, kéž by z ní nebyla nejlepší zpěvačka. Samozřejmě jsem jí to přála, ale...
A když bych mohla mít nějakou poznámku k příběhu... Tak když někde uhoří tři lidi a jedna vyvázne jen o fous, tak se o tom většinou hodně píše a sociální sítě jsou tím zaplavený. A Ava se jen přestěhovala na druhý konec města. Přijde mi tedy trochu divné, že o její tragédie vlastně nikdo nevěděl.
Od knihy jsem moc nečekala a proto dávám plný počet hvězd,neboť předčila 100% mé očekávání.
Po dlouhé době jsem sáhla do jiného soudku a vyplatilo se! Kniha mě bavila a hodnekrat pobavila, něco si z ní odnáším a fandím lidem,kteří to mají stejně tak, jako hlavní postavy.
Bude to ta kniha, ke které se určitě někdy zase ráda vrátím.
Podobnou knihu jsem ještě nečetla, takže na začátek plus za jedinečnost. Kniha byla od začátku čtivá a poutavá a nevadila mi zde, vzhledem k tématice, ani monotónost. Přesto nevím, co si mám po přečtení o tom všem myslet. Cloumají mnou poněkud rozporuplné emoce.
Určitě však hodnotím velice kladně a doporučuji všem, co hledají něco oddechového, avšak ne úplně na vypnutí. Jizvy jako křídla je přesně ten typ YA, který vás chytne za srdce a na jehož příběh si ještě po čase vzpomenete. :-)
Kniha byla skvělá. Čtivá a příběh mě hodně dostal. Na podobné téma jsem ještě žádnou knihu nečetla a tohle byla pecka.
V první půlce knížky jsem si myslela, jaký skvělý a dojemný příběh to je. Bohužel ve druhé polovině mi nekonečné hádky tento dojem vzaly. Nicméně, knížku hodnotím kladně, kde o téma, o kterém se moc nemluví...