Jíst slušně

od:

Jíst slušně

Karen Duveová nám nelítostně a s nadhledem klade otázky na tělo: Kolik si toho člověk může dopřávat na úkor druhých lidí, dokonce i zvířat a rostlin? Čeho jsme ochotni se vzdát, a bez čeho se naopak v životě neobejdeme? Můžeme mít z vlastního omezení prospěch? Autorka nešetří ani sama sebe, rozhodla se totiž všechny dostupné alternativy ve výživě nejen prostudovat, ale i vyzkoušet na vlastní kůži. Stala se pokusným králíkem a celý pokus zdokumentovala. Otestovala biopotraviny, následně se začala řídit filozofií vegetariánů, veganů a frutariánů. A jaký je výsledek? Budete sami překvapeni!...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/160425/jist-slusne-160425.gif 4.236
Originální název:

Anständig essen. Ein Selbstversuch (2010)

Žánr:
Literatura naučná, Zdraví
Vydáno:, Dokořán
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (13)

Přidat komentář
alexvera
08. ledna

"Přece nemůžeme zabít někoho, kdo ještě ani pořádně nežil."
Druhé přečtení a opět utvrzení v tom, proč jím to co jím - aka vegan. Díky Karen

whack
27.09.2017

Autorka popisuje jej 10-mesačný experiment, ako skončí s bežnou konvenčnou stravou a vyskúša postupne bio potraviny, potom vegetariánske stravovanie, potom vegánstvo a nakoniec frutariánstvo. Nie je to verbovačka na tieto typy stravovania, respektíve, životné štýly, autorka proste len popisuje priebeh svojho experimentu, ktorý na začiatku podľa všetkého nerobila ani tak z etických dôvodov, ako skôr z tých, že očakávala, že tieto pre ňu nové potraviny budú chutiť lepšie. Zdalo sa mi totiž, že viac píše o tom, čo jej na neživočíšnych potravinách nechutilo, než o tom, čo jej chutilo. Je to taký ten alfa typ, ktorý namiesto pokojného argumentovania si silou-mocou potrebuje prekričať svoj názor, bez ohľadu na to, aký stupídny niekedy je: „Strakatým bentheimerským prasatům nehrozí vymření proto, že by se jich tolik snědlo, ale právě naopak, protože už je skoro nikdo nejí. (...) Je mi taky smutno při pomyšlení, že takové milé zvíře musí zemřít, ale jakou vidíš alternativu? Bude snad lepší, když se vůbec nenarodí?“ A možno že niekedy to myslela ironicky a ja som to len nepochopil.

Postupne celkom rýchlo triezvie, a čím viac sa jej príbeh chýli k vyvrcholeniu, tým je stráviteľnejší, no napriek tomu ma viac zaujali kapitoly, ktoré s jej experimentom nesúvisia – píše v nich o vzťahu ľudí k zvieratám, vrátane ich krutého chovu. Docela podrobne v nich približuje negatívne stránky rôznych odvetví živočíšnej výroby a pokusov na zvieratách, ale aj benefity neživočíšnych druhov stravovania, a v jednej krátkej časti dokonca popisuje akciu, do ktorej sa údajne zapojila – so skupinou aktivistov vyslobodili z veľkochovu 24 sliepok; „Stejně bych raději osvobozovala zvířata z pokusných laboratoří, například bígly, kterým při výzkumu paradontózy vrtají otvory do čelistí, a nějakou takovou laboratoř bych ráda a s chutí rozmlátila na kusy.“ – Nakoniec sa mi zapáčila a pointa knihy je vo výsledku pozitívna.

Catherine
18.09.2017

Rozhodně nedoporučuji lidem kteří mají v úmyslu se o toto téma zajímat nebo se stát vegetariánem a nebo veganem. Možná později až si každý udělá svůj názor. Měla jsem takový pocit při čtení jak kdyby autorka neustále dokola opakovala o co všechno lidi přichází když se rozhodnou jít lepší cestou a o jejím věčném fňukání radši ani mluvit nebudu. Asi jsem moc náročná.

kedlis
30.08.2017

Zajímavý nápad projít si biostravou, vegetariánstvím, veganstvím a frutariánstvím, ale bohužel, zpracování mě až tolik nenadchlo. Čekala jsem od knihy trochu více informací a abych řekla pravdu, místy byla autorka se svým kňouráním opravdu otravná a to samé její kamarádka Jiminy.
Každopádně je pravda, že by se měl každý zamyslet nad tím co jí.

Živa23
08.06.2017

Kniha, kterou by si měl každý přečíst.

Augustina
07.01.2017

Kniha, která nutí zamyslet se nad tím, odkud pochází naše jídlo. Po přečtení vám pravděpodobně nebude moc příjemné nakupovat maso a vejce v supermarketu. Neuvěřitelné, jak moc jsme schopni ubližovat zvířatům jen abychom získali co nejlevnější jídlo.
Nicméně souhlasím s jedním komentářem níže, že autorčiny projevy občas působí pubertálně. Trochu mi to kazilo dojem z jinak moc dobré knihy.

klaraote
23.06.2016

Knihu jsem četla hned v němčině, když vyšla a byla jsem z ní nadšená, moc se mi líbí, jak autorka popisuje vlastní zkušenost, že to není jen jakýsi suchý výčet informací jako v jiných knihách v této oblasti. Rozhodně doporučuji přečíst.

Wolfie
01.04.2016

Skvělý nápad, příšerné zpracování. Místy mi autorka byla docela sympatická, povětšinu času na mě i přes svou chvályhodnou snahu něco zjistit působila jako neskutečná slepice. Přišla mi jako přesně ten typ člověka, který kdyby byl vegan, tak to všem vmetá do tváře a neumí si to obhájit (kromě "je mi líto zvířátek") - kniha nestaví na žádných přesných, nevyvratitelných faktech a číslech postavených na důvěryhodných zdrojích, ale na emocích, a to je zrádné a v argumentaci to neobstojí. Vím, že to tak asi bylo myšleno, ale nedá se to brát moc vážně.
Je ale pravda, že možná moc srovnávám s knihou Jíst zvířata - tu totiž doporučuji každému se zájmem o problematiku produkce masa. Ten rozdíl v kvalitě knih je drastický.

Lenna75
31.01.2016

Vážně působivá kniha, strašně moc užitečné informace, pár málo věcí jsem ani sama nevěděla, nebo jsem se jimi příliš nezabývala - např. že firma Coca-Cola byla žalovaná etc. Jediné, co mi tak trochu u autorky vadilo byla její občasná ukňouranost, když se nechtěla zbavit nějakého svého zvyku - např. coca coly, kterou doposud pila zcela běžně nebo milovaných bonbonů značky Haribo. V těch okamžicích jsem si říkala "přestanu tu knihu číst" - ale zas na druhou stranu je fakt, že ona žila/ žije v úplně jiných podmínkách a pokud je na něco člověk zvyklý, tak své zvyky těžko mění, přesto by se to nemělo takto omlouvat. Knihu každopádně doporučuji, protože až na těch pár kňouravých okamžiků se mi kniha jevila jako zábavná i poučná a na zamyšlení. DOPORUČUJI!

Koobeek
09.10.2014

Mám kolem sebe mnoho takových lidí jako je autorka. Je pěkné vše zkusit, dozvědět se o daném problému. Ale všeho s mírou. Změnu jídelníčku jsem po přečtení nezměnil. Přesto zajímavá kniha.

Eseter
05.03.2014

Kniha je psána dost poutavě, čtivě, někdy s humorem, často vyvolává silné emoce, především soucit, beznaděj, rozhořčení. Je zajímavé sledovat myšlenkové pochody autorky a její vývoj v průběhu jednotlivých životních stylů. Konec byl pro mě překvapující a zdrcující. Po tom všem téměř žádný pokrok!

Zzanka
02.10.2013

Tato kniha vás donutí zamyslet se nad svými stravovacími návyky.

RomanaH
11.08.2013

Knížku jsem přečetla za odpoledne, četla se moc dobře. Jako milovnice zvířat (ale nejsem vegetarián, jen se snažím maso omezovat) jsem se dozvěděla i detaily veganstí a důvody, které k nim vedou. Líbilo se mi, jak autorka poctivě prošla
1) biostravou, 2) vegeteriánstvím, 3) veganstvím a nakonec 4) frutariánstvím. U každého zůstala nejméně dva měsíce, a tak jí věřím každé slovo.
Závěr knihy a její předsevzetí se mi líbí a vidím je jako reálné. Možná zkusím...
Knížku doporučuju.