Jidáš

Jidáš https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320588/bmid_jidas-9UN-320588.jpg 4 91 24

Nový román světoznámého izraelského prozaika, jeden z nejpůsobivějších textů autorovy kariéry, je příběhem o lásce, věrnosti a zradě a současně dramatickým obrazem neklidné podoby izraelského státu konce padesátých let. Poté co je neutěšenou rodinnou situací donucen přerušit studium, dělá izraelský student Šmuel za byt a stravu společnost chromému panu Waldovi, s nímž vede debaty o křesťanství a judaismu, ale také o problematických okolnostech vzniku Izraele. V domě bydlí rovněž starcova půvabná snacha Atalja, dcera někdejšího oponenta zakladatelů státu ocejchovaného nálepkou zrádce. Šmuela, který mezitím pokračuje na své doktorské práci o Ježíšovi, stále více přitahuje tragický příběh Ataljina otce i žena sama, přestože tuší, že citové vzplanutí k ní pro něj bude mít osudné následky…... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Paseka
Originální název:

Ha-bsora al pi Jehuda iš Kariot , 2014


více info...

huhuhu
huhuhu
09.07.2023 4 z 5

Jidáš, román o zradě a samotě, určitě není pro každého, ale já jsem si jeho čtení vychutnávala. Spíše než samotný příběh studenta Šmuela zde jsou v centru pozornosti nejrůznější filozofické, náboženské či politické úvahy. Děj plyne pomalu, nic moc se toho vlastně nestane, i když postupně odhalovaná minulost všech postav je plná neradostných, až tragických okamžiků. Ale autor dokáže psát zajímavě i o banálních věcech (příprava snídaně, vycházka po městě), umí skvěle vylíčit atmosféru a má perfektně vyvinutý smysl pro detail, jak už ostatně vím i z jeho dalších knih.

Re@ding_9-wine
Re@ding_9-wine
02.07.2023 3 z 5

Za mě taková intelektuální nuda...


Mišullka
Mišullka
21.03.2023 5 z 5

Kniha byla velice zajímavá. Výborně se mi četla, příběh mě bavil, hodně věcí jsem se dozvěděla a samozřejmě Šmuela jsem si zamilovala. Paráda.

Crimble
Crimble
24.06.2022 4 z 5

Krásně obyčejná kniha, kde všechno probíhá a dopadne tak, jak odhadujete, že by asi dopadnout mohlo. Trocha poučení jako bonus. Já jsem spokojen, jako pokaždé s Amosem.

Netopyr07
Netopyr07
19.07.2021 5 z 5

Knihu jsem zmerčila v rukách svého spolubratra, který ji četl, a když jsem našla anotaci, zaujala mě natolik, že jsem si ji (konečně) přečetla také. Rozhodně je to zajímavý příběh a zajímavá "spekulace", jaké mohly být střety a názory při zakládání státu Izrael. Asi spoiler: Skoro jsem uvěřila, že Šalteiel Abravanel existoval!!! (hledala jsem ho na Wikipedii). Z mého pohledu tam ani nemusela být ta milostná linka a kniha by byla skvělá! Doporučuji!

kaja77
kaja77
12.07.2021 4 z 5

Kdybych měla odpovědět na otázku"bavilo tě to" musela bych si vypůjčit odpověď od hlavního hrdiny Šmuela a říct "Ano. Ne. Možná...snad". Místy se mi příběh líbil velmi, hlavně linka o Šmuelovi a jeho životě, zaujala mě linka o Jidášovi -příběh Ježíše Krista z jiného pohledu než jak jsme zvyklí slyšet..no a drobet jsem se nudila a možná i trpěla při pasážích popisujících osud izraelského politika Abravanela a pozadí vzniku státu Izrael a vůbec politiky. Takže opravdu jak říká Šmuel ano.ne.mozna.snad.

Čičolina
Čičolina
31.12.2020 3 z 5

Zvláštní kniha, nedovolila bych si ji někomu doporučit, protože je velmi osobní. Taky mě trochu nebavila, ale přesto jsem žila v tom domě v Jeruzalémě. A to je pro mě vždy známka kvality, že žiji v ději a nerada hrdiny opouštím a musím si dát pauzu a nechat příběh doznít.

Taťka Hraboš
Taťka Hraboš
24.08.2020 4 z 5

Tři příběhy v jednom – příběh hlavního hrdiny, příběh Jidáše a příběh izraelského politika Šaltiela Abravanela a jeho blízkých. První příběh je takový hořkosladký, zavzpomínal jsem si u něj na svá vlastní „trapná“ mladá léta, léta hledání spřízněné duše a „smyslu života“. Je to také jediný příběh, který nekončí tragicky, mladý Šmuel má na rozdíl od ostatních postav ještě možnost a sílu se svým osudem zabojovat. Příběh o Jidášovi nám tuto postavu představuje v úplně jiném – mnohem lepším - světle, než je zvykem (a dlužno říci, že velmi přesvědčivě). A poslední příběh je jakousi paralelou k němu. Jinak jsem byl nadšen vypravěčskými schopnostmi autora, tak skvěle propracované postavy či nenásilně vložené zajímavé a hluboké úvahy se často ani v kvalitní literatuře nevidí.

vendy246
vendy246
15.06.2020 5 z 5

V něčem sice mohu dát kritice v předešlých komentářích zapravdu, ale i tak jsem knihu přečetla jedním dechem. Moc mne bavil styl i obsah. Prolínání různých příběhů a názorů na vznik Izraele, vztah Židů k Ježíšovi a pro mne zcela převratný pohled na Jidáše. Ještě bych chtěla vědět, čím prošli Šmuelovi rodiče...

000nugatovej
000nugatovej
14.10.2019 5 z 5

Líbila se mi ta kniha? Šmuelovsky odpovídám: "Ne. Nevím. Ano. Ano, moc."

Šmuel, jehož trup, věčně stíhal popředu jdoucí hlavu, fialkovým parfémem vonící Atalja, starý ošklivý přemýšlivý Wald... Jejich osudy, třebaže postupně odkrývané v poklidném toku románu, jsou tragické. Tragický je osud Ataljina otce, který snil o nekonfliktním soužitím Židů a Arabů. Tragický je osud jejího muže. Tragédií je i její život - v dětství nemilována, ve zralé dospělosti smířená/nesmířená se svým osudem, až cynická. Tragický je i osud Jidáše, v pojetí, v němž ho vidí Šmuel a Wald, vlastně ještě tragičtější než je tradičně vnímán.

Z tohoto podhoubí vyvěrají hluboké, a ač se obávám, že pravdivé, velmi pesimistické úvahy: Třeba ta o společenských změnách: "Tragédie lidstva netkví v tom, že pronásledovaní a zotročovaní touží získat svobodu a narovnat záda... Ne. Zlo se skrývá v tom, že otroci ve skutečnosti tajně sní o tom, jak budou sami zotročovat ty, pod jejichž bičem dosud trpěli. Pronásledovaní prahnou po tom stát se pronásledovateli. Sluhové se opájejí představou, že se stanou pány." (str. 189). Nebo: "Téměř všichni projdou životem od narození až do smrti se zavřenýma očima. Kdybychom je na jediný okamžik otevřeli, vydral by se nám z hrdla strašlivý řev a křičet bychom nepřestali. Jestliže ve dne v noci nekřičíme, znamená to, že máme oči zavřené." (str. 173)

Jenže svět a život nejsou černobílé. I tady Šmuel (a s ním i my, čtenáři) čte, co mu v dopise píše jeho sestra: "Možná je už načase, abys konečně přestal hledat nějakou neexistující pravdu a začal skutečně žít." (str.140) A sama vyhořelá Atalja mu (i nám) dodává sílu: "Celý svět je plný medu. A ten čeká jen na tebe." (str. 241)

Líbila se mi ta kniha? Ano, moc.

Gi-Gi
Gi-Gi
30.09.2019 4 z 5

Musím říct, že mě autor překvapil. Nevím, co jsem čekala, ale tohle ne. Spousta hlubokých myšlenek, které se schovali do dialogu. Pravd, které si uvědomíme, až když je někdo vysloví nahlas. Není to rozhodně oddechovka, musí se číst pomalu. Ale stojí to za to.

IvaKo
IvaKo
24.07.2019 4 z 5

Komorní příběh o hledání sama sebe, lásky a vyrovnání se s minulostí je vyprávěn klidným stylem s důrazem na detaily všedního dne a atmosféru Jeruzaléma. Zajímavé jsou pasáže o okolnostech vzniku izraelského státu a také nevšední úvahy o Jidášovi, které však v knize zaujímají jen malou část. Moje první setkání s tímto autorem mne nezklamalo.

simona5r
simona5r
26.04.2019 3 z 5

Jsem ráda, že jsem knihu četla nyní v období Velikonoc. Vyprávění o Jidášovi se mi četlo nejlíp. Jinak je příběh velmi pomalý, jde hlavně o myšlenky a velmi zdlouhavý popis, což mě bohužel místy dost nudilo

Elmo
Elmo
26.04.2019 2 z 5

Po románu "Exodus" jsem hledal něco na téma vznik Izraelského státu. Volba padla na Oze, protože jako věřícího mě i jiný pohled na Jidáše lákal.
Bohužel jsem se trochu zklamal a do dočtení knihy musel trošku nutit. Možná by i dvě a půl hvězdy snesla, ale po akcí nabitém Exodu byla strnulost Jidáše studenou sprchou.
Možná je to ale vysoká literatura, kterou jsem nepochopil. To je opravdu možné a pak bych byl rád, kdyby mi někdo skryté významy vysvětlil. Ale proč se tam pořád popisuje, co přesně si dali k večeři, a jestli se Šmuel pocintal marmeládou nebo máslem? Zbytečné mi přišly stále dokola stejné popisy postav ("hlava, která jakoby chtěla předběhnout tělo"). Někdo z komentátorů tady trefně poznamenal, že tři hlavní postavy a jejich vztahy jsou nepravděpodobné. Milostný vztah Šmuela (jeho pasivita) a Atalji mě osobně rozčiloval a odpuzoval.
A pokud všechen děj měl být pouze nosičem hlubokých myšlenek, našel jsem jich jen pár. Linka s Jidášem mě moc nezaujala, ačkoliv vložená pasáž, kdy je vyprávěn příběh Ježíšova ukřižování z Jidášova pohledu je osvěžující.
Ani jsem nepochopil, jestli se autor ztotožňuje s politickými názory Abravaela nebo někoho jiného z postav.

blowfish
blowfish
19.01.2019 4 z 5

Román nepředčí knihu "Příběh o lásce a tmě", ale (snad) potěší člověka zajímajícího se o historii Izraele.

sgjoli
sgjoli
03.11.2018 5 z 5

Tato kniha asi nebude úplně pro každého. Už jen název napovídá, že autor do svého příběhu zaplete náboženskou tématiku, a je tomu skutečně tak. Pokud vám tohle nic neříká, asi to nebude dílo pro vás. Nicméně já si čtení této knihy nesmírně užila. Dějově je to kniha trochu pomalejšího rázu – děj samotný zde ani není tolik důležitý. Důležitou roli zde hrají především myšlenky, nad kterými se člověk často pozastavuje a přemýšlí nad nimi. Zároveň se kniha může pochlubit velmi příjemným poetickým jazykem. Poetická je i ta atmosféra, byť je to trochu pochmurnější ne úplně veselé.

JanaŠ.051
JanaŠ.051
21.08.2018 4 z 5

Klasický román myšlienok ("novel of ideas"). Štýl takmer ako z devätnásteho storočia a autorova typická téma: príbeh kultúry, ktorá bojuje proti svojim najhorším stránkam, neúnavne si spytuje svedomie a s humorom nahliada na ľudskú nedostatočnosť a omylnosť.

memory
memory
03.10.2017 3 z 5

Měla jsem očekávání větších filosoficko-náboženských polemik, místo toho je tu servírovaný příběh beznadějného , roztržitého a pro mě trochu odpudivého mladíka a studené cynické ženštiny. Nejzajímavější byl určitě Jidášův příběh v příběhu, který mi poskytl další pohled na křesťanskou víru.

Verrrunka
Verrrunka
25.06.2017 3 z 5

Poslední dobou mě v knihách hodně zajímá prostředí těhle východních států. Prostě se mi líbí atmosféra, kterou příběhu dávají, nejvíc vlastně ty popisy obyčejného života. A těch tu bylo požehnaně, takže mé srdce plesalo. Příběh není až tak úžasný, nemůžu prostě říct, že bych nemohla dospat. A téma Jidáše a Ježíše... Pro mě jako ateistu spousta zajímavých poznatků, pro člověka vírou trochu více políbeného to asi nebude nic nového. Podle názvu knihy bych čekala, že se to bude náboženství dotýkat trochu více.

Matematicka
Matematicka
17.06.2017 4 z 5

Kniha mě zaujala, ale nevtáhla. Pořád mi v ní přišlo cosi nějak "umělého". Dlouho jsem přemýšlela, co to bylo. Asi to, jak všechny postavy žijí vedle sebe, ale ne spolu. To je trochu mimo mou životní zkušenost. Jestli to má být zároveň podobenství o životě v Jeruzalémě, či v Izraeli, tak je to tedy hodně smutné. Zaujaly mě úvahy o Jidášovi a Ježíšovi očima židů, ale i očima "nežidů". Jistě, o obou těžko může být řečeno něco originálního, bylo už o nich napsáno tolik. Ale zaujalo mě, jak Amos Oz vedle sebe postavil "historického židovského zrádce" Jidáše a "židovského zrádce nedávné minulosti" Šaltiela Abravanela. Jak ten, kdo je takto hromadně označen za zrádce, vlastně může dožít svůj život? Je to výzva k nesouzení (a především) neodsuzování druhých lidí, vždyť mnohé nám zůstává skryto...