Vlkodlak
Jan Horníček
Jezuita Vilém série
< 3. díl
Dobrodružství bývalého jezuity Viléma Javořiny pokračuje jeho návratem do Schwarzwaldu, kam ho v okovech zavleče hrstka zlotřilých francouzských hrdlořezů. Zpod gilotiny vyvázl jen proto, aby je zavedl do Ďáblovy štoly a pomohl jim najít neblahé tajemství, kvůli kterému se vraždí. Vilémova pouť, poznamenaná pokusy o útěk i postupným ztrácením hranice mezi přeludy a realitou, se neodvratně chylí k temnému konci... Skutečně skupinu pronásleduje přízrak popraveného doktora Šulce? Kolik je pravdy na šepotu místních o nebožtících vstávajících z hrobů a štěkotu pekelného psa? A hraje v tom všem roli černý vůz, který se přihnal od východu, a na něm truhla připomínající rakev? Ať tak, či onak, kněz Vilém si na stopě prastarému zlu nakonec uvědomí, co je v životě to podstatné, a že smrti se dá čelit - pokud člověk nalezne odvahu přestat bojovat sám se sebou. Třetí navazající příběh Jana Horníčka plný nečekaných zvratů a komiksově laděného násilí už svým titulem prozrazuje, že tentokrát půjde o exkurz do hájemství hororu. Nenechte se však mýlit: z vyprávění je brzy zřejmé, že nic není takové, jak se na první pohled zdá.... celý text
Přidat komentář
Kniha Vlkodlak je v
| Přečtených | 8x |
| Knihotéce | 27x |
| Chystám se číst | 13x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 1x |
(SPOILER) Kniha se mi nehodnotí snadno - pokusím se o to v kontextu celé série.
Po předchozích dvou dílech se zdá, že autor malinko změnil žánr - Vlkodlak se blíží fantasy hororu, a třebaže čtenář tuší, že většina záhad má přirozené vysvětlení, netýká se to všech podivných až nadpřirozených událostí, se kterými se zde setkáváme. Kniha se mi četla lépe než předchozí díl, připadala mi napínavější. Nicméně lépe než zbytek série hodnotit nemohu: věci zde často nedávají smysl, motivace obou hlavních postav je přinejmenším pochybná (proč se vlastně snaží záhadu vyřešit a proč se na ně např. převor kláštera obrací jako na nějaké autority?). Motivů a tajemství je nějak příliš, jako když pejsek a kočička vařili spolu dort, od špionů a čarodějnic, přes psa baskervillského (tedy vlkodlaka), otrávené svíčky a zavražděná nemluvňata až po hledání pokladu a Cortésovo zlato. Zaskočila mě i vyloženě erotická scéna, v předchozích dílech nic takového nebylo a vzhledem k věku a povolání postav jsem to ani neočekávala. Přesto, protože hodně ze zmíněněného sedí do hororového žánru, má kniha jednotnou, temnou a těžkou atmosféru. S čímž souvisí i podivně se chovající počasí. Mám dojem, že má být pozdní jaro a přinejmenším v jedné scéně je horko. Ve všech ostatních ale prší, je bouřka, tma, zima, až jde pára od úst, mlha táhnoucí se po zemi. Nevím, jestli se takhle počasí chová ve Schwarzwaldu normálně, ale moc tomu nevěřím, přece jenom je to Německo.
Redakce by mohla být pečlivější, v knize zůstalo poměrně dost překlepů a špatných vazeb zjevně způsobených přehlédnutím a změnami formulací.