Jen o rodinných záležitostech
Jaromíra Kolárová
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431336/bmid_jen-o-rodinnych-zalezitostech-RzJ-431336.jpg
4
19
6
Není to poprvé ani naposled, kdy se naše próza snaží postihnout složité období kultu osobnosti, kdy znovu hledá onen pravý obraz doby, která tragicky zasáhla do mnoha lidských osudů. Příběh několika komunistů, kteří jsou obviněni z protistátní činnosti a uvězněni, daleko přesahuje hranice individuální tragédie.
Přidat komentář
Novela o politických procesech v 50. letech napsaná koncem 60. let. Autorka překvapila, protože s televizními komediemi a dívčími románky to nemá pranic společného, oceňuji i krásnou češtinu.
Myslím,že nic než co tu už bylo napsáno dodat nejde.Jen poznamenám,že jsem kdysi viděla stejnojmenný film natočený podle této knihy,a ten byl také moc povedený.
Malá rozsahem, hluboká výpovědí.
Revoluce požírá své děti, tady spíše své zploditele, a to opravdu se vším všudy. Jaroslavovi dopřála autorka na začátku dvě dobré chvíle, s milenkou a poté s manželkou a dcerou. Pak ho zatčením posadila na skluzavku – a i vy, kteří o procesech v 50. letech něco víte, sledujete s otevřenými ústy jeho sjíždění, přinejmenším k létům vězení, jak tušíte. Každý výslech vedený omezenými "vyšetřovateli" jeho jízdu blížící se pádu zrychluje a on v závěru dožene i kamaráda Honzu, jehož životní příběh v tragičnosti, pocitu bezpráví a bezmoci Jaroslavův ještě předčí. A protože my, nyní už chytří a zkušení, "všechno víme" a nechápeme, jak může Jaroslav po měsících vězení uvažovat ve stranických kategoriích, souhlasíme s jeho ženou: "Ty jsi přece idiot, Slávino." Zároveň ale (díky retrospektivním pohledům) rozumíme těm, kteří onu lepší, spravedlivou společnost budovali od začátku s tím nejlepším úmyslem a nemohou tuhle víru – smysl života - lehce opustit.
Kolárovou jsem v mládí znala z její "odlehčené tvorby". Tahle knížka mě praštila do hlavy.
„Mrázek byl špión, bylo to dáno shora, bylo třeba najít jen zdůvodnění. Jak může být obžalovaný tak tupý a nepochopit to.“
Jsem ráda, že jsem tuhle dobu nezažila a budu ráda, když už se nikdy nevrátí.
Až cudně komorní příběh nejenom o krutosti systému, který si vytkl za cíl vybudovat ráj na zemi, ale i o pokřivenosti myšlení lidí, kteří tento systém budovali, aby jím pak sami byli semleti.
"Raději se desetkrát se stanou mýlit, než mít jednou pravdu proti straně" – k tomu už netřeba víc dodávat!
Štítky knihy
zfilmováno 50. léta 20. století politické soudní procesy političtí vězni
Autorovy další knížky
| 1979 |  Léto s kovbojem |
| 1983 | Veronika, prostě Nika |
| 1976 | Holky z porcelánu |
| 1986 | Chtěla bych ten strom |
| 1981 | Cizí děti |
Viděla jsem v televizi a hned jsem sáhla po knize. Přečetla jsem na jeden zátah. Tak jako se nesmí zapomenout na hrůzy války, nesmí se zapomenout na hrůzy komunistů, které páchali tito soudruzi v letech 50.