Jaroslav Heyrovský
Jiří Koryta
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/175108/bmid_jaroslav-heyrovsky-SHS-175108.jpg
4
1
1
Stručný biografický nástin přibližuje život a vědeckou práci objevitele polarografie. Vypráví o Heyrovského rodině, o studiích v Anglii a vysvětluje podstatu jeho objevu, popisuje Heyrovského vědeckou práci, působení na vysoké škole i zasloužené ocenění, jehož se českému vědci dostalo udělením Nobelovy ceny.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1976 |  Jaroslav Heyrovský |
| 1972 | Michael Faraday |
| 1966 |  Elektrochemie |
| 1980 | Ionty, elektrody, membrány |
| 1984 | Iontově-selektivní elektrody |
Velká osobnost, o které so toho bohužel v této době již moc neví, i když jde o prvního Čecha, který obdržel Nobelovu cenu. Jmenoval se Jaroslav Viktor Leopold Heyrovský
Narodil se 20. prosince roku 1890, tedy ve stejném roce jako jeho pozdější spolužák z Akademického gymnázia, Karel Čapek. Vyrůstal spolu se třemi sestrami a jedním bratrem v rodině profesora a rektora Univerzity Karlovy, Leopolda Heyrovského.
Po gymnáziu a studiích na „otcově univerzitě“ odešel na londýnskou University College. „Karlovka“ mu snad nestačila? Opravdu ne. Heyrovský byl náročný a úroveň přednášek o chemii, fyzice a matematice v Rakousku-Uhersku podle něj tehdy nebyla ve srovnání s Anglií valná. V Londýně si ale přišel na své. Přednášel mu tu totiž třeba Sir William Ramsay, který v roce 1904 obdržel Nobelovu cenu za izolaci vzácných prvků ze zemské atmosféry. Heyrovský si ho zřejmě vzal za vzor a o 55 let následoval…
Po dokončení postgraduálních studií odešel do Innsbrucku, kde během první světové války působil jako zdravotník. V roce 1922 objevil polarografii, metodu, která se používá k měření elektrického proudu procházejícího rtuťovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť odkapává. Za tento objev a pozdější rozpracování analytické polarografické metody byl celkem 18krát nominován na Nobelovu cenu, kterou v roce 1959 konečně obdržel.