Janíček
Kamila Sojková
Pro Janíčka byl každý nový den tak plný tajemství, která ještě nedokázal prozkoumat, že ani dospat nemohl. Co všechno se dalo uvidět každé ráno jen doma na dvorku, ve vsi, nebo dokonce u lesa, kde měl chaloupku tajemný stařeček Gajda! Svět byl veselý, dobrý, lákavě voněl neznámem, když člověk našel ty pravé dveře, které vedly domů. Až přišli Němci. Svět přestal být dobrý, veselý, ani hrát se nedalo jako dřív.... celý text
Přidat komentář
Dětská knížka, kterou jsem předčítala osmiletému synovi. Kniha je nádherně napsaná a podává živý obraz života na slovácké dědině během okupace. Bylo tu gestapo, které odvádělo lidi k výslechu, povolání na nucené práce, útěky, skrývání lidí, kolaborace. Občas jsem trnula, jestli mám číst dál, nebo to bude na dítě moc, ale bylo to v pohodě. Hlavní hrdina je předškolák. A opravdu je možné to dětem číst a zároveň nás to učí, že i o válce je třeba nějak mluvit. Uvědomila jsem si, že já jsem rostla v době, kdy všichni starší 50 byli pamětníky a tak prostě válka byla živou a reálnou součástí jejich životů, ale pro dnešní děti je to jen opravdu vzdálená kapitola v učebnici dějepisu. Myslím ale, že knihu nepochopí a neocení dospívající, těm bych doporučila s knihou počkat. Dětem se bude líbit jako předčítaná, na samostatné čtení jsou tam pro děti dlouhé věty.
Jednou jsem nekde četla úryvek z této knihy. Rikala jsem si »Páni, to je bozi!« a rozhodla se pročíst celou knihu.
Nechci urazit ty, kterým se kniha líbila, ale já ji nedočetla. Nedalo se to. Mnoho lidí určite najde vnitrni kouzlo této knihy, ale já mám načteno spíše ty 'tezsi knihy' a tohle pro mne bylo proste slabé.
Tahle knížka je možná trochu zapomenutá, přijde mi to jako škoda. Není to sice klasická pohádka, ale ten příběh je dojemný a velmi silný. Pomůže rodičům s dětmi mluvit o válce.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1984 |  Koza paní Ježibaby a jiné pohádkové příběhy |
| 1971 |  Janíček |
| 1965 | Rezinka |
| 1979 | Lohovecké děti |
| 1985 | U bílé babičky |
Nemůžu si vzpomenout jestli jsem tu knihu četla jako dítě. Ale byla jsem překvapená jakým stylem je to napsané, chvíli trvalo než jsem si na to zvyklá. Nakonec se mě ta knížka líbila, a dokonce mě mrzelo že není pokračování.