Jak se dělá chalupa

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Abyste tomu rozuměli: tato knížka není návodem, nýbrž přiznáním jak se dělá chalupa, když na to člověk nemá ani průpravu, ani znalosti, ani ruce nadané vrozenou obratností, a pokouší se to všechno překlenout nadšením, vírou a láskou. Kdybyste toto upozornění přehlédli, mohli byste se svou chalupou špatně skončit, třebaže začínáte velice dobře — vyhledáváním odborné literatury a touhou po sebevzdělání. Tahle knížka není ani tak odborná, jako spíš upřímná. Vznikala v letech, kdy se začala zdvihat mocná vlna chalupářství. V letech, kdy lidé jako by se rozkročili přes několik století najednou: zrozeni ve století dvacátém stojí jednou nohou v kosmickém, dvacátém prvním století, zatímco tou druhou, chalupnickou nohou, se opírají o devatenáctý či ještě dřívější věk doškových a šindelových střech svých pradědů. Od pondělního rána do pátečního odpoledne stojí za pultem, u elektronkových počítačů, soustruhů, řídicích pák či registratur a v pátečním podvečeru — obtěžkáni nevídaným množstvím převelkých a nesourodých zavazadel — navracejí se do časů F. L. Veka, M. D. Rettigové či rychtáře Vaváka. Jenomže se nepřevlékají za F. L. Věka, nýbrž do zednického, zahradnického či jinak hastrošovitého oblečení a až do nedělního podvečera zakoušejí dobrodružství, hrdinství, útrapy i velkolepost fyzické práce. Chci jim — spolu s Vladimírem Renčínem — vzdát touto knížkou alespoň drobný dík. Za to, že po těch sobotách a nedělích zachránili více chalup, než kolik jich je ve všech evropských skansenech. Za to, že se upřímně a bez proklamací naučili ctít a obdivovat práci lidských rukou. A že se naučili v tichých stěnách svých staronových stavení ani ne tak odpočívat, jako spíš přemýšlet. Kdyby se naučili jenom tohle, byl by to dostatečný důvod, abychom my dva sedli ke svým stolům a připravili jim s nesmělým, ale vděčným srdcem tyto stránky. Už proto, že jsme jedněmi z nich....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19912/jak-se-dela-chalupa-19912.jpg 4.4138
Nahrávám...

Komentáře (36)

Kniha Jak se dělá chalupa

cukrovka
18. února

Příjemné a oddychové čtení. Autor nám s humorem sobě vlastním líčí radosti a strasti českého chalupáře. Milé, úsměvné.

ArtomMozkovič2
20.11.2020

Svůj žánr to skvěle splňuje, smál jsem se furt, každý vtip se dá dopředu odhadnout, ale jak to napíše Nepil tak to dostane každého, i mého učitele na Zeměpis (a to je co říct ) Dávám 5 hvězd.

Dále zde máme slovní zásobu: k tomu nemám co říct, každý kdo zná Františka Nepila tak ví, 5 hvězd.

Jednotlivý kapitoly: Každá nová kapitola má svůj příběh, svůj vtip a srovnaní venkova a města. Kromě jedné kapitoly, jsem zbytek hltal nadšením, 5 hvězd.

Způsob psaní: Nepil píše, mile a upřímně používá své zdrobněliny a někdy si tak vymyslí slovo. Někteří autoři píší hloupě, jiní anarchisticky, a někdy objevím takové texty, jenž se mi točí hlava co s tím chtěl vyjádřit, ale Nepil píše Lidově, jak bych to já řekl, není tam žádná přetvářka v poetiku, ale jeden problém je v jeho lidovém psaní to že používá Pražské V např. von dávám 4 hvězdy.

Slova na závěr, autor nabízí motivaci i demotivaci pro chalupářství.


ArwenAragorn
06.10.2020

Skvostná kniha. Smála jsem se skoro pořád.

Vidlička
31.07.2020

V kapitole o malování jsem se smála tak, až jsem si z toho prdla... Nepil má neskutečný hlody a ve spojení s jeho hlasem to je prostě dokonalost.

Hyaenodon
22.06.2020

Pohodová oddychovka s nadčasovými popisy toho, jak to vypadá, když člověk dělá něco, co neumí, nebo když se setká s úřady. Přestože knížka vyšla před skoro čtyřiceti lety, dokázal Nepil přesně vystihnout lidské (amatérské) konání. Jelikož jsem chatař, který si na baráčku co chvíli něco doprasí a pak si to pochvaluje, tak jsem si knížku velmi užil. Tři hvězdy dávám za závěr knížky, protože kniha neskončí, ale prostě přestane...

PWM
20.04.2020

František Nepil pro mě představuje obrovský problém, nedokážu jeho úžasné knížky číst, aniž bych je v duchu nečetl jeho nezapomenutelným hlasem, intonací a tempem - mám prostě stále pocit, jako by mi je předčítal do ouška… Mám proto i pocit, že bych měl číst vždycky jen jednu kapitolku každou neděli ráno a to je u tak báječně laskavé knihy jako je třeba Lipová Alej opravdu těžké.

Naštěstí Jak se děla chalupa je trošku odlišná – je „Nepilovsky“ laskavá a hravá, kouzlí se slovy, významy i skladbou a samozřejmě mistrovským vyprávěním ukazuje každodenní starosti v novém světle, hledá a nachází zajímavé a úchvatné věci i v tom nejobyčejnějším, ale je zároveň maličko méně lyrická než je obvyklé. O to více je v ní zábavy a humoru, jak slovního tak i faktického.

Je škoda, i když ve skutečnosti je to skvělé, že nejmladší generace spoustu věcí již nepochopí, protože svět, který se v knize zobrazuje, dnes již z velké části zanikl. Velká většina problémů z knihy je dnes již minulostí a kniha z velké části již není úplně aktuální. Mnoho mladších čtenářů ji proto nemusí hodnotit tak vysoko.

Pokud máte rádi Františka Nepila, krásu slova, Češtinu, laskavý humor, vidíte neobyčejné v každodenním, nebo jste před třiceti lety něco stavěli, pak tuto knihu budete pravděpodobně milovat a opravdu stojí za to jí přečíst a občas se k ní vrátit. Ani po opakovaném přečtení neztrácí nic ze své krásy.

(a pokud to chcete mít s veškerou parádou, pokuste se sehnat vydání s ilustracemi Miloslava Jágra)

iskovsky
29.03.2020

vlhne vám stěna ? zasaďte tam vrbu ! :)

Beruška29
19.08.2019

Velmi vtipné čtení.

1