Kněz
Ken Bruen
Jack Taylor série
< 5. díl >
Nové Irsko se utápí v penězích a vlastní chamtivosti. Lidé přestali dávno hledat útěchu u katolické církve. Ale vražda otce Joyce, jemuž ve zpovědnici galwayského kostela kdosi usekl hlavu, otřese i těmi nejotrlejšími Iry. Jack Taylor sám sebe vždy považoval za beznadějný případ. Navíc se ještě ani zdaleka neoklepal z nedávného těžkého traumatu. Ale nabídka nové práce mu dává šanci začít znovu. Zároveň mu zcela nečekaně svitne naděje na vyplnění jednoho dosud marného snu – získání rodiny. Tajuplná směsice exorcismu, neodbytného pronásledování a nečekaného okouzlení ho vláká do vražedné pavučiny temných spiknutí. A na každém kroku ho provází přízrak mrtvého dítěte. Výbušně, znepokojivě a skrnaskrz originálně zachycuje Ken Bruen tísnivou atmosféru v irské společnosti v čase velkých sociálních a ekonomických otřesů. Bruen nám podává další důkaz svého nezpochybnitelného literárního nadání.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , BB artOriginální název:
Priest , 2006
více info...
Přidat komentář
Moje první setkání s bývalým gardistou a poté soukromým očkem Jackem Taylorem. A musím popravdě říct, že je to pro mě docela zklamání. Jack propuštěný z blázince se vrací domů a ihned přijímá nabídku otce Malachyho na vypátrání pachatele vraždy otce Joyce. Ovšem samotný způsob odhalení vraha je velmi zvláštní. Jack se stále jenom setkává se svéráznými postavičkami irského městečka, tu a tam s někým prohodí pár vět, neustále mu někdo nabízí alkohol, který jako vyléčený alkoholik odmítá a najednou mu někdo na otázku, zda kněze zavraždil, odpoví že ano. Žádné dramatické pátrání, dedukce, hledání důkazů, kombinace, usvědčování atd. se nekonají. Celý příběh mi přišel takový jalový, nedotažený a už vůbec ne napínavý. Bruenovi dám ještě šanci, protože na konci je zaděláno na pokračování, ale nevím, nevím ....... .
na knížku mi stačili dvě odpoledne. Je čtivá, jen mi přišlo všechno vzaté "hopem". S vrahem je hotový raz dva, konec samozřejmě dává možnost pro další pokračování.... jako oddechová knížka do metra nebo autobusu. Přesto příště dám radši přednost třeba Taně French a jejímu vyobrazení Irska.
Autor nalezl další polohu pátrače. Nejvíce se podobá soukromým detektivům americké drsné školy. Dostává však méně ran z okolí, o to více je drásán vnitřními problémy vyléčeného? alkoholika. Nalezení řešení není až tak důležité, dosahuje se více méně se štěstím a mimochodem, O odplatu se stará detektiv sám, neboť oficiální struktury jsou vesměs prohnilé, jakož i většina společnosti. Něco se však vždy nakonec zvrtne a z vítězství je opět prohra, takže se může zase v klidu nenávidět. Nevím sice proč - jeho postoje jsou vesměs morální, praktické chování vůči okolí je ovšem dost originální a diskutabilní. Kniha vyvolává spoustu přemýšlení nad sebou samým a to je vždy dobře.
Bruen je ďábel a tahle knížka to opět potvrzuje a závěr je opět pořádná ťavka mezi oči. Má to jedinej problém a sice to, že je příliš krátká. Příště by to chtělo tak dvě stě stran přidat...
Štítky knihy
drogy vraždy Irsko irská literatura exorcismus pomsta alkoholismus katoličtí kněží soukromý detektiv krutost
Autorovy další knížky
| 2009 |  Vraždy na molu |
| 2010 | Padlé mučednice |
| 2012 | Kněz |
| 2011 |  Přehlídka |
| 2011 | Dramatik |
Další z řady knih kdy jsem se nechala nachytat na "vražednou pavučinu temných spiknutí". Bohužel nic z toho se v knížce neobjevuje, což se nedá vyčítat autorovi. Nicméně jako detektivka to skoro vůbec nefunguje, vyšetřování je v knížce na pozadí, o vyřešení případu se nedá moc mluvit. Popis postav a postaviček je fajn, ale to nestačí.