Já
Miloš Kopecký , Pavel Kovář , Barbora Vencourová , Jana Kopecká
První ze dvou knih nakladatelství Eminent věnovaná životu legendy českého herectví Miloše Kopeckého, kterou napsal zčásti sám ještě před svou smrtí v roce 1996, je strhující výpovědí o jeho ojedinělém osobním i profesionálním životě.
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1996 , EminentOriginální název:
já , 1996
více info...
Přidat komentář
Kniha vznikla podle vzpomínek, deníků, rozhovorů a korespondence Miloše Kopeckého, doplněno vyprávěním jeho ženy Jany a přátel. Prostřednictvím knihy jsem vstoupila do osobního prostoru nejen profesionálního, ale i velice oblíbeného a nezapomenutelného herce. Jeho životní příběh mě velice zaujal a zcela jistě doporučuji k přečtení nejen fandům Miloše Kopeckého.
Dosud mi zní v hlavě jeho citát :" Hrál jsem vysokou hru se životem. Řekl jsem si , že budu žít tak, jak se mi chce, bez ohledu na pověst. Pověst sem, pověst tam ... Nepřející darebáky jsem časem totálně unavil. Dokonce mě přestali pomlouvat a zajímat se o mě. Doslova jsem je utahal."
Mame tendenciu hodnotit hercov cez prizmu ich roli. A myslime si ze ich pozname. Komik zakonite potom musi mat uzasny vesely zivot, plny priatelov, skvelych zazitkov, niekolko-cifernych sum na sekoch. A takato kniha vam vlastne odhali v podstate zraneneho cloveka, ktory ma ovela dalekosiahlejsiu hlbku ako to co ste doteraz o nom sudili. Uz len ta fotografia na obale dava tusit, ake krasne a v podstate bolestne citanie vas caka. Doporucujem. Viac krat vas donuti zamysliet sa. Zistujem, ze vlastne ako som sa vyhybal zivotopisom, takyto kludne znesiem. Muz na konci zivota rekapituluje. To ma vahu aku vam fikcia nema sancu dat.
Tato zajímavá kniha před lety nastartovala můj celoživotní zájem o velkého herce a nešťastného člověka M. K. Jeho osudy mají - přes jistou komičnost - spíše rozměry antické tragédie. A to vše v kulisách malého českého dvorku. Tvrdě vykoupený a zaplacený úspěch. Jako herec a "šarmér" ale nezapomenutelný.
Já se tou knihou nějak nemohu prokousat. Mám za sebou asi tři čtvrtě, chci ji zvládnout celou, místy mě baví a místy je maximálně nudná. Kniha je komplikovaná, roztříštěná, jako sám autor.
Asi jakýchkoli komentářů netřeba. Neskutečný příběh, vzpomínky přátel, kolegů a manželky. Byl to veliký Herec, s velkým "H" ale i člověk.
Jan Werich si nevybíral po návratu z USA své nové přátele jen tak. I to mluví o velikosti Miloše Kopeckého. "Vyhrál se" na vynikajícího herce přes kvantum negativních rolí , ale jak byl v nich úžasný - třeba Limonádový Joe a jeho úchvatný zloduch Horác. Měl jsem to štěstí, že jsem ho viděl na "Vinohradech" v jedné z nejlepších rolí - nerudného spisovatele Sheridana Whitesida, kde mu přihrávaly Iva Janžurová a Jiřina Jirásková. Protože tuto hru přeložila do češtiny paní Zdenka Werichová, jsem přesvědčen, že kdesi v nebi všichni Werichovic s potěšením občas sledují záznam této hry " s Mildou", protože právě s tímto dílem vstoupil na české jeviště po příletu z USA první z dvojice W+V.
Bohužel nemoc si nevybíráme - hupsne na nás tak, jako se dlouho držela pana Kopeckého. Přes to vše vzpomínáme, čím krásným jste nás za svůj život potěšil. Hluboká úcta mistře.
Vynikajúci herec, jeden z najlepších a myslím to aj v celosvetovom merítku. Komplikovaná povaha a vážne zdravotné problémy mu nebránili žiť na plno a nenarobiť veľké problémy sebe ani druhým. Nazval by som ho filozofom ktorý bol síce extrémny sukničkár ale bol to gentleman sukničkár. Dával do toho noblesu a pani Jana Kopecká to zobrala veľmi statočne. Kniha nám ukáže všetky zákutia jeho duše, ukáže nám aj to čo by niekto iný neukázal. Profesne to bol ale herecký génius ktorý ostáva navždy zapísaný zlatým perom vo filmovej histórii.
Jako fanoušek Miloše Kopeckého ubírám jednu hvězdu z maximálního hodnocení - v knize je pár pasáží, které mě trochu nudily a to zejména v závěrečné části. Jinak vynikající sonda do života MK a to i díky detailním informacím o jeho nemoci a jejím vlivu na jeho osobu.
Na knihu jsem nedávno narazila v jednom pražském antikvariátu, když jsem čekala na spoj domů a začala ji nedočkavě číst už v metru . Dětství , no to muselo být ukrutné, mít před sebou celý život obraz odcházející maminky a po válce se vlastně dozvědět, kam šla a co ji čekalo, to muselo být k zešílení. To se dá asi mnohé, z dalšího jeho života , pochopit. Kniha rozhodně stojí za přečtení. Antikvariáty mají v sobě úžasnou vůni a kdybych mohla, chtěla bych v nějakém podobném pracovat, nezdá se vám, že z těch knih na policích vychází něco- jak to pojmenovat- něco tajemného, ale zároveň něco, co nás nutí tam zajít a kochat se :-)
Ačkoliv byla Miloš Kopecký velmi složitou osobností, měl v sobě zvláštní noblesu, grácii a obrovské charisma. Kniha rozhodně není lehké čtení, ale stojí za to. Už jen proto, že i když je to biografie, čiší z ní neskutečná moudrost, bystrost a inteligence autora. Škoda, že takových lidí už moc není. Jedna z mála knih, kterou řadím mezi skvosty v mé knihovně.
Na počátku velmi smutné čtení o poměrech v rodině, poté pomalé začátky a následně jsem došla ke zjištění, že jsem ho až na pár rolí vlastně neměla ani moc v oblibě.
Komplikovaná povaha pana Kopeckého si přímo říká o takovou knihu. Je to skvělé čtení, které nás nechává nahlédnout pod zdánlivě tvrdou slupku skvělého českého herce, který neustále sváděl boj sám se sebou.
Zajímavý, úsměvný i pochmurný, pikantní a především čtivý životopis. To nebývá totiž zrovna u tohoto žánru pravidelným skutkem. Obdivuhodný život Miloše Kopeckého. A rozhodně údivuhodný...
[9/10] Literatura faktu; Biografie
Dlouho jsem nečetla žádný životopis. Tento o Miloši Kopeckém byl pro mě poutavý a zajímavý. Některé pasáže a vzpomínky jsem jen přelétla, některé ale četla jedním dechem, byl to složitý, leč obdivuhodný člověk s nelehkým osudem, jenž poznamenala jeho nevyléčitelná nemoc.Doporučuji.
Tak tahle kniha mě úplně neoslovila. Asi jsem čekal hercův vlastní životopis, jeho začátky, první role na divadle, filmu, veselé historky a podobně. Bohužel životopis je pouze úvodní část kniha a nutno dodat, že ta nejzajímavější. Zbytek jsou vzpomínky kolegů, dobové články, dopisy, rozhovory z časopisů, krátké prózy.. prostě taková všehochuť, kde se dalo co najít. A to už byla celkem nuda.