Instant karma
Marissa Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468840/bmid_instant-karma-ROn-468840.jpeg
4
239
239
Prudence je klasická šprtka, co má o lidech okolo sebe jasno: jsou líní, arogantní a nejradši by jim to všem dala pořádně sežrat. Po jedné karaoke noci se jí přání splní – zničehonic může na kohokoli přivolat okamžitou karmickou odplatu. Tahle superschopnost nefunguje jen na otravného spolužáka Quinta, který s ní pracuje v záchranném centru pro mořské živočichy. Co když je však úplně jiný? Prudence se o něm pokusí zjistit víc… a brzo v tom lítá až po uši.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2021
,
Egmont (ČR)
Originální název:
Instant Karma , 2020
více info...
Přidat komentář
Nebylo to špatné čtení, ale úplně ne to, v co jsem doufala. Protože jsem v určitých směrech jako Prudence, rozuměla jsem jí. Avšak byly momenty, kdy mi neskutečně lezla na nervy. Už jen z toho důvodu jsem byla za její konečný osobní posun ráda.
Koncept karmy byl sice zajímavý, ale nebyl tam tak důležitý jak jsem původně předpokládala. Přesto mi dal pár podnětů k zamyšlení a být trošku více rozvinut, byla bych nadšená.
Hlavním důvodem, proč knize dávám 3,8* je ten, že mě úplně nevtáhla tolik jak jsem doufala a ve srovnání s autorčinými dalšími knihami je to prostě o level níž. Přesto jsem ale ráda, že se autorka pustila do jiného žánru a třeba se mi příště lépe trefí do vkusu :)
Moje první knížka od autorky a rozhodně ne poslední! Ze začátku jsem se trošku bála toho, že to bude moc dlouhé, protože ten rozjezd byl docela pomalý. Pak mě to ale chytlo a bavilo až do konce. Prudence byla ze začátku knížky hrozně protivná a fakt jsem jí nedávala, postupem času se to ale zlepšilo. To, jak je celá knížka proložená hudbou je geniální a to prostředí záchranného střediska? Bomba, to jsem si neskutečně užívala a hrozně moc mě to bavilo! Celkově atmosféra knížky se mi moc líbila, prázdniny, pláže, sluníčko, zvířátka, boží! Druhé velké plus je romantická linka, která se mi moc líbila a bavilo mě sledovat její vývoj. S koncem jsem nejvíc spokojená a navíc se to krásně čte. Na léto úplně boží!
Čekala jsem nenáročnou oddechovku, u které si odpočinu a stránky budou mizet pod rukama jedna za druhou. Bohužel se tak nestalo a Instant karma mě vehnala do čtecí krize.
Děj nezáživný a že by se odehrávala ta v názvu zmíněná instant karma, no bohužel ne... Kniha by možná mohla bavit tak desetileté až třináctileté děti, to jo...
(SPOILER)
Už asi minutu koukám na ty tři hvězdičky, které jsem knize přidělila... a je mi z toho smutno. Protože tahle kniha měla na mnohem víc.
V příběhu sledujeme Prudence, která je vzorná, ambiciózní a nejradši si všechno dělá sama, aby to udělala nejlíp, což... ehm ehm... mi vůbec není podobné. Hodně lidí si v recenzích stěžuje na to, že hlavní hrdinka je nesnesitelná, ale osobně mi to nepřišlo tak hrozné (asi protože bych musela nesnášet i sebe, haha), navíc o to více vynikne vývoj její postavy. No a Prudence získá schopnost instantně se někomu pomstít za špatný čin. (Což byla dost sranda. )
Jenom škoda, že tahle schopnost neplatí na jejího spolužáka Quinta, kvůli kterému dostane špatnou známku ze skupinového projektu. Ten ale souhlasí, že jí pomůže si známku vylepšit, když bude nějakou dobu vypomáhat v místním záchranném středisku pro zraněná mořská zvířata.
Moc se mi líbilo, že ekologie, péče o zraněná zvířata a další tahle "bioekotémata" byla zahrnuta do příběhu, přestože chvilkami to bylo i na mě až moc okaté. ("Jsou to jenom krávy, tak co." - Ehm, vážně? Možná ale žiju v kouzelné sociální bublině, kde by tohle nikdo nikdy neřekl.) Každopádně, tahle tématika za mě byla velké plus.
Quint mi od počátku nebyl příliš sympatický, s čímž jsem souhlasila s Prudence. Jenže pak se samozřejmě ukázalo, že má Quint velké srdce... a vše bylo odpuštěno. Nah. I když máte důvod, proč jste na schůzku přišli o 90 minut pozdě, začnete omluvou a vysvětlením. A ne otázkou "Ty se zlobíš? Proč?", jako by všechno bylo v největším klídku. Úcta k času někoho jiného, drahý Quinte.
Další postavy v příběhu byly k sežrání, zejména pak Jude (bratr) a Ari (kamarádka).
I přes moji nelibost vůči Quintovi mi ale romantická linka přišla dobrá a celkem se mi líbila. Obecně se mi vlastně příběh líbil, ačkoliv byl velmi předvídatelný. Ale od strany 333 šlo všechno do kopru.
Protože v ten okamžik byla předvídatelnost ten nejmenší problém.
Asi v polovině knihy vám totiž dojde, že v knize se bude řešit jeden trestný čin... a taky vám hned dojde, kdo je pachatel, protože autorka nám nechává docela dost drobečků. A vy prostě jen čekáte, kdy pravda vyplave na povrch a zlo bude po právu potrestáno. Jo... jenže to se nedočkáte, protože tahle kniha se očividně odehrává v realitě, kde trestný čin, za který si můžete jít posedět na hodně dlouho, je... drobnost. Kterou neřeší státní zástupci nebo policie, ale je na vůli poškozeného, jestli to bude řešit žalobou u soudu... (Velké právnické WTF.) Což hádám, že je pro Prudence dobře, protože když si všichni myslí, že to udělala ona, může... jen sedět na zadku a nedělat nic. Protože jasně, když vás někdo nařkne z něčeho špatného a trestného, co jste ale neudělali, vy to prostě nebudete řešit. #normálka
Nakonec ale vyjde najevo, kdo je skutečný pachatel... no a bóže, to to trvalo! Představte si zloděje, co jde do obchodu s transparentem "jdu krást", vezme pár věcí, u pokladny řekne, že nebude platit, a ještě tam nechá svoji vizitku... a před obchodem ty věci hned prodá, což všichni vidí. A tohle všechno někdo natočil a dal na net. Přesto záhada je, kdo je zloděj? Jop. Takhle očividné to v téhle knize bylo a i tak trvalo celou knihu, než na to někdo přišel... Nevadí. Alespoň konečně přijde ten spravedlivý trest, ne?
Ne. V knize se nedozvíme, co se s pachatelem stalo. Byl potrestán? Omluvil se? Napravil své chyby? A co všechno vůbec provedl? NEVÍME. Konec je totiž věnovaný klišoidní romantice, protože není nic víc sexy než instantní usmíření po velkém gestu. Nikoho už nezajímá spravedlnost nebo zvířátka. O pachateli nepadne ani slovo, stejně tak příběhy ostatních postav zůstanou žalostně otevřené. Ale hlavně, že máme ten happy end, že jo? .... Ne.
Takže abych to shrnula: příběh začal dobře, pokračoval dobře, ale ten konec? Klišé, nelogičnosti, nedovysvětlené zápletky... Skoro jako by to ani nepsala stejná autorka. Příběh měl tolik potenciálu, ale poslední strany ho jednoduše spáchly do záchodu. Protože nevím jak vy, ale když vyjde najevo, že teď řešíme trestný čin a spravedlnost, tak je mi nějaká romantika dost někde.
Nakonec hodnotím knihu 3 hvězdami, tedy průměrným hodnocením. Knížka není špatná, většina se mi fakt líbila, ale ten konec to hodně pokazil. Pokud vás kniha láká, tak ji zkuste, pokud se jí ale vyhnete, taky to přežijete.
Upřímně, když mělo vycházet Instant karma, nemohla jsem se dočkat, protože autorku mám moc ráda (nebo spis její knihy mám moc ráda). Já tyto jednoduché knížečky moc nemusím (teda jako mám to ráda, ale fantasy, nebo sci-fi obecně je podle mě lepší). Tato kniha byla ale úžasná (celkem). Bylo to tak mile a krásně napsané, že jsem měla pocit, že jsem někde u moře na pláži. Postavy byly taky doko. Hlavní hrdinka Prudence je strašná šprtka, ale já jsem ji od začátku měla moc ráda. Líbilo se mi, že to není taková ta hezká holčička, která si o sobě myslí to nejhorší (což mě v podobných knihách vážně vypruzuje), ale je to naprosto normální holka, která není úplně hubená a hezká, ale i tak je super. Pak je tu Quint, který se na první pohled zdá jako neschopný pako, který kašle na školu, ale postupně ho Prudence lépe pozná a zjistí proč je takový jaký je (překvapivě). Taky se mi moc líbil nápad, že hlavní hrdinka ovládá osud - když někdo děla něco špatného tak ho dokáže potrestat a když někdo děla zase něco dobrého tak ho muže odměnit. Není to ale tak jednoduché, protože ona nedokáže ovládat co se konkrétně stane, ale jen to, ze se něco stane (chápete, ne?). I přes to jak tohle všechno bylo super, to nebylo nic nejlepšího, ale to je asi proto, že to není úplně můj žánr .
Rozhodně bych na tuhle knihu neměla tak výrazná očekávání, je to jednohubka přečtená za jeden den. Ze začátku jsem taky Pru moc nemusela, ale nakonec jsem ji celkem pochopila (upřímně jsem měla dost podobnou fázi, i když ne až takovou a navíc já vždy milovala zvířata). Jinak autorka píše skvěle. Ale věc, která mě jakožto eko člověka nejvíc potěšila byla záchrana zvířat. Za tu hvězdičku navíc. Knihu jsem četla z knihovny, ale o koupi vážně přemýšlím. Někdo psal, že ho Quint nezaujal, ale já si ho hrozně oblíbila (až na to když sám udělal unáhlený závěr). Ale jsem ráda, že jsem ji přečetla, doporučuji! ️⭐️⭐️⭐️⭐️/⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️
Tuto knihu bych popsala asi takto..
Klasická oddechovka na léto, když hledáte nějakou tu romantiku.
Kniha se mi líbila, rychle se četla a moc mě bavilo prostředí ze záchranné stanice pro mořské živočichy.
Sice mě moc nebavila ta její schopnost (vracet lidem karmu) přišla mi taková zbytečná, ale ne že by mě rozčilovala, to určitě ne.
Takže já hodnotím hezkou romantickou linku, prostředí a že se to rychle četlo.
Tuto knížku jsem si zamilovala právě kvůli prostředí, ve kterém se odehrává. Moře, pláž a hlavně záchranné středisko pro mořská zvířata. Líbilo se mi, že se autorka zabývala otázkou záchrany zvířat a ekoturismu, toto téma jsem v young adult literatuře zaregistrovala poprvé. Bylo zajímavé se do tohoto tématu aspoň lehce ponořit a taky jsem si opravdu užívala tu letní atmosférou.
Ale musím knížce i pár nedostatků vytknout. Zhruba první třetina knížky se mi občas zdála zbytečně vleklá a hlavní hrdinka mi trošku lezla na nervy. Ale pak se to zlomilo, hltala jsem jednu stránku za druhou a zamilovala si celý tento příběh i hlavní hrdiny. Škoda, že si to skvělé tempo z druhé části příběhu kniha nedržela celou dobu.
Dále musím zmínit to, jak má hlavní hrdinka moc na lidi přivolat karmickou odplatu. To mi v přišlo v příběhu docela zbytečné. Myslím, že by se bez toho příběh obešel, ale svým způsobem to bylo zajímavé zpestření.
Co mě naopak nadchlo hodně je, jakou roli má v příběhu hudba, především Beatles. Líbí se mi , že autorka docela často narážela na nějakou písničku, kterou jsem si samozřejmě hned pustila a objevila jsem tak skvělé skladby.
Na knihu jsem se velmi těšila a možná proto mě zklamala. Kniha je popisována primárně jako romantická kniha pro mladé čtenáře, já tam ovšem té romantiky moc nenašla. Vše nějak zastiňují sáhodlouhé popisy ekologie, záchraně životního prostředí, fungování záchranných stanic, různých záchranných akcí atd.. Jakože já jsem velký příznivce těchto témat a i tak to na mě bylo moc.... nebo možná jen velmi nudně popsáno. Autorka v mladých čtenářích nejspíše chtěla vzbudit zájem o ekologii a životní prostředí, ale na mě to zapůsobilo spíše obráceně.
A když už jsem se dočkala romantické linky a hlavním hrdinům náhle docvaklo, že bez sebe nemohou být, tak mi to prošlo strašně nevěrohodné. Nemluvě o zvratu na konci knihy, kterým podle mého autorka všechno "zabila". Nebo jsem prostě na tyto knihy už moc stará a cynická... :D
Nečekejte kvalitu, která se nám dostala u série Měsíční kroniky...
Bohužel jsem do knížky šla s moc vysokým očekáváním. Knížka byla moc hezká, čtivá a měla skvělou pointu v záchraně zvířat. Ale první polovinu knihy jsem byla opravdu alergická na hlavní hrdinku Prudence. Chápu, že to bylo úmyslné, aby byla vidět následně změna osobnosti, ale na mě to bylo moc. Občas jsem se s ní ztotožnila, hlavně ohledně toho, jak měla vysoké ambice. Od druhé poloviny jsem knihu měla přečtenou téměř hned. Konec knihy byl miloučký a splnil má očekávání, ale kvůli začátku je celkový dojem trochu zkažený. Knihu ale i tak moc doporučuji, protože ve mně něco zanechala. Ať už ještě větší lásku ke zvířatům nebo Beatles.
Marissa Meyer je jedna z mých nejoblíbenějších autorek a jsem ráda, že si vyzkoušela vyjít z komfortní zóny a napsat tuto fajn oddechovku. Moc se mi líbilo téma ekoturistiky a záchrana mořských zvířat. Hlavní hrdinka byla taková všelijaká a v některých situacích mi připomínala mě samotnou... (takže bych měla na sobě zapracovat, protože její chování mě dost vytáčelo) Ale ostatní postavy měly fajn charakter a vesměs to byli pohodáři. Myslím, že několik dnů nebudu dělat nic jiného, než poslouchat všechny písničky od Beatles.
/Ve spolupráci s Albatros Media./
No. Takhle. Já jsem si dlouhou dobu myslela, že Marissa Meyer patří mezi mé oblíbené autory, protože její Měsíční kroniky mě fakt bavily a ani Bez srdce mi nepřišlo špatný. Jenže pak mě dost zklamali Renegáti. Tak přišlo dilema, jestli její tvorbu vůbec dál číst. No když jsem zjistila, že její další román bude contemporary, chtěla jsem to vynechat. Ale Marky to moc nadchlo, proto jsem se rozhodla tomu nakonec dát šanci.
A ufff... To jsem zas narazila na knihu, ze které jsem děsně rozpačitá a mám z ní rozporuplné pocity. Ona Instant Karma není špatná kniha, naopak si myslím, že vás bude spíš bavit, ale ty jo, v rámci žánru jsem četla lepší věci.
Abych to nějak rozvedla - bez debat je to výborně napsané, lehce, svižně, s dávkou humoru, který mi sedl. To se to čte dobře i v místech, kde se jinak děj táhne.
Palec nahoru i za to prostředí záchranného střediska, z filmů to sice znám, ale v knize jsem to viděla prvně, takže chválím originalitu.
On ani ten příběh není ve své podstatě špatný, i když ta zápletka vám dojde hned, co se tam náznakem objeví. Jen je to spíš... nuda, no.
Stejně tak ten nápad s okamžitou karmou není vlastně špatný, ale! Absolutně zbytečný. V tom příběhu to sehraje minimální roli, vůbec by to tam nemuselo být, protože to v reálu umocňovalo jen to, jak nepříjemná postava Prudence je.
A tím se dostávám k mému hlavnímu problému - Prudence. Šmarjá, jak ta mi nesedla. Tady se nechávám zahltit osobními sympatiemi, uznávám, ale já kvůli ní často chtěla knihu zahodit někam do kouta, jak moc mě její chování frustrovalo.
Naneštěstí tam ale není žádná jiná postava, která by to zachraňovala, on hlavně nikdo nedostane dostatek prostoru, aby čtenáře zaujal, protože středobodem je Prudence.
Zkrátka - neurazí, ale ani nenadchne. Ovšem je velká šance, že vám kniha sedne víc.
Instant Karma je jako dělaná na odpočinkové letní čtení. Tahle knížka mě opravdu mile překvapila! Styl psaní autorky mi sedl hned od prvních stránek a nalákal mě, abych si konečně přečetla i Renegáty nebo Měsíční kroniky.
Příběh je vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky Prudence, která mi na samém začátku knihy vůbec nesedla. Byla povrchní, sobecká a odsuzovačná. Postupem času však dochází k vývoji jejího charakteru, s čímž jsou úzce spojené karmické schopnosti, které se u ní projevily.
Od spousty čtenářů jsem slyšela, že jim zmíněné karmické schopnosti vadily a přišly jim zbytečné. Musím říct, že mně se naopak líbily. Byly hezkým ozvláštněním a provedly nás celým příběhem.
Další věc, která se mi na knížce líbila je ta neskutečně roztomilá romantická linka, u které jsem se culila jako měsíček na hnoji, protože Quint byl naprosto skvělý! Obdivuji ho za to, že to s Pru vůbec vydržel a dal jí šanci. Líbilo se mi, že knížka není jen tak obyčejná, jak se může zdát, ale je plná ekologie, popkulturních narážek, roztomilých zvířátek, protože prostě prostředí záchranné stanice - to bylo top strop!
Ale přesto jsem zde našla věci, které se mi na knížce nelíbily. V první řadě detektivní zápletka, která nebyla vůbec detektivní, protože ji odhalíte ještě dřív než začne! A hlavně spousta chyb v textu, které vás prostě budou rušit od čtení a kazí celkový dojem z knížky, která je jinak vážně skvělá a rozhodně si zaslouží vaši pozornost!
4,5/5⭐️
Tak tohle bylo zklamání, čekala jsem něco úplně jinýho.
Prudence mě vyloženě prudila, Quint mě taky vůbec nenadchnul, a když vás nezajímá ani jeden hlavní hrdina, tak to je u knihy docela problém...nápad s karmou se mi do toho vůbec nehodil...a celkově mě to vůbec nebavilo.
Jediný plus - záchrana zvířat.
Knizku jsem si vybrala do ctenarske vyzvy jako knihu, ktera ma na obalce srdce. Byla totiz jedina, co me necim zaujala a to fantasy prvkem a zachranou zvirat, coz je zase trochu jine, nez klasicka romance. Dej i postavy byly fajn, ale radila bych to do prumeru ya.
Jako… začátek se tak nudně táhl, že jsem to málem vzdala. Když se hrdinka praštila do hlavy a začala ovládat karmu, tak knížka málem letěla z okna (jo, věděla jsem, že to přijde, ale takhle neskutečně blbě???). Jen co začala dobrovolničit v centru, tak se to konečně trochu rozjelo, ale Instant karma je tam fakt úplně zbytečná a je vidět, že se autorka prostě jenom nedokázala vzdát svýho meh nápadu s písničkou. Palec dolů a zároveň nahoru za trapku Prudence, která byla sice strašně otravná, ale aspoň si prošla nějakým uvěřitelným vývojem a dobře nahrávala Quintovi.
Tohle bylo ňuňu. Na delší recenzi si ale musím utřídit myšlenky, tak nějak si nejsem úplně jistá, jestli to jakože miluju, nebo ne. Na 4 hvězdy to ale bude… Jo, jen jedna poznámka: to, že hlavní hrdinka má schopnost používat karmu, je v tom příběhu úplně zbytečná věc a vůbec nic by se nestalo, kdyby to tam nebylo.
Ambicióznější studentku, než je Prudence, byste na střední škole ve Fortuna Beach nejspíš hledali jen těžko. Není proto divu, že když dostane ze skupinového projektu z mořské biologie za C, rozhodne se, že udělá všechno proto, aby známku zlepšila – i když to znamená, že bude muset strávit část léta dobrovolnictvím v místním středisku na záchranu mořských živočichů krájením ryb a čištěním bazénů po boku otravného a nezodpovědného lajdáka Quinta.
Její léto navíc nabere nečekaný rozměr ve chvíli, kdy objeví, že ji vesmír obdařil schopností sesílat karmickou odplatu na lidi ve svém okolí. Láska, ekologie i spravedlnost – to jsou věci, o kterých se nakonec v létě naučí víc, než by čekala.
Marissa Meyer, autorka proslulých sérií Měsíční kroniky a Renegáti přichází se svým prvním contemporary. Fantasy prvky si ale neodpustila úplně a hlavní hrdinku obdařila nadpřirozenou schopností trestat lidi za špatné chování. Ačkoliv to zní zajímavě, v kontextu celého příběhu to působilo tak nějak navíc. Snaha odlišit se je dobrá, ale v tomto případě kniha sama o sobě přináší jedinečné a zajímavé téma záchrany zvířat, a tak se karmická superschopnost zdála zbytečná a moc k němu neseděla. Naopak si myslím, že by to býval byl skvělý nápad na samostatnou knihu.
Oproti tomu prostředí záchranného střediska a otázka ochrany (nejen) mořských živočichů byly naprosto perfektní. V Young Adult literatuře jde o něco zcela nového a neokoukaného, autorka navíc středisko i samotnou problematiku moc dobře popsala a já si jsem jistá, že mnoho čtenářů se díky ní dozvědělo něco nového. Pokud máte strach, že kvůli tomu bude kniha plná smutných příběhů nebohých zvířat, pak se bát nemusíte – kniha popisuje problémy, která zvířata sužují tak, aby čtenáře zaujaly, ale neodradily.
Hlavní hrdinka, z jejíhož pohledu příběh sledujeme, byla zejména ze začátku opravdu neskutečně otravná, to bylo nicméně zcela zjevně autorčiným záměrem. Prudence totiž začíná jako člověk, který není úplně špatný, ale zároveň vidí svět velmi černobíle, rychle ostatní soudí a zajímá se především o sebe, své plány, své štěstí. Jednoduše řečeno – je tak trochu ignorant. Jak ale začne postupně poznávat problematiku i samotná zvířata víc do hloubky, začne se její pohled měnit. Její vývoj byl hodně prvoplánový, na druhou stranu nelze říct, že by ho autorka vykreslila špatně.
Na druhou stranu Quint byl prakticky od začátku sympaťák se srdcem na správném místě. Svým způsobem byl naprostým protipólem Prudence. Obecně se mi moc líbilo, kolik prostoru bylo věnováno jak Quintovi, tak dalším vedlejším postavám. Každá byla trochu jiná a osobitá a obohacovala tak celkový příběh.
Tempo příběhu bylo poměrně pomalé, ačkoliv se toho nakonec vlastně stihlo udát docela dost. Nejznatelnější to bylo na první třetině knihy, která se velmi táhla a nebyla tolik záživná. Změna přišla až ve chvíli, kdy Prudence konečně začala dobrovolničit ve středisku.
Marissa Meyer je zkušená vypravěčka a je to znát. Ve chvíli, kdy se věci daly konečně do pohybu, bylo těžké knihu odložit, tak čtivá byla. Romantická linka je velmi pomalá, ale opravdu skvěle vykreslená. Je vidět, že autorka má s romantikou velké zkušenosti a ví, jak ji napsat tak, aby člověka zahřála u srdce, přiměla ho se pousmát a fandit hlavním hrdinům. Opravdu moc dobře líčí pocity i atmosféru.
Jediné, co mě z hlediska romantické linky mrzí, je fakt, že tam na můj vkus bylo až moc málo času, kdy byli hlavní hrdinové skutečně spolu. Autorka totiž umí tyto chvíle skvěle popsat a mě mrzí, že jsem si je nemohla užívat o trochu déle.
Začátek Instant Karmy může působit velmi průměrně, ale opravdu stojí za to ho vydržet. Kniha opravdu krásně pracuje s tématem ekologie a životního prostředí, které je neokoukané, a navíc má přesah i do reálného života. Po přečtení Instant Karmy sice nejspíš nikdo ze dne na den nepřehodnotí veškeré své životní postoje, ale naťukává témata, o kterých je důležité mluvit a přemýšlet. Velmi si cením toho, že se Marissa Meyer do něčeho takového pustila. Kniha má své mínusy, nadpřirozený prvek tu byl zbytečný, ale přesto si troufám říct, že je to ve svém žánru v současnosti jeden z nejpovedenějších titulů a zaslouží si vaši pozornost.
----
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi společností Albatros Media.
Raz za čas si přečtu nějakou slaďárnu, abych se zas a znova ujistila, že tenhle žánr mě moc nebaví. Co se ale nestalo, tahle kniha se mi taaaak líbila! A tady máte 5 důvodů proč:
1. Mořská ekologie- Ekologie je dnes často omílané téma, jenže mořská ekologie je pro mě něco neokoukaného, přece jen nemáme v ČR moře, že?
2. Beatles- Vždycky jsem je brala jen jako další klučičí kapelu a aby bylo jasno, nejsem do nich teď úplný blázen, každopádně písničku Dear Prudence jsem při čteni dokola poslouchala a myslím, že mě jen tak neomrzí.
3.Prudence- Achmůjbože, jako kdybych viděla samu sebe. I když doufám, že nejsem až tak šíleně posedlá organizováním, jako ona. Každopádně za mě skvěle napsaná postava!
4. Romantická linka- Byla přirozená a milá. Žádný milostný trojúhel, díky bohu!
5. Špetka fantasy- okamžitá karmická odplata? Výborný způsob, jak z obyčejné romanťárny udělat neobyčejnou.
Štítky knihy
americká literatura hudba pro dívky ochrana zvířat romantika karma pro dospívající mládež (young adult)
Takové milé oddechové čtení na letní dny. Pru se ze začátku chovala hrozně,ale asi to byl záměr,že se myšlením posunula a stala se z ní nakonec fajn holka. Quint je prostě miláček, na toho nejde napsat jediné špatné slovo. Celkově jsem si knížku užila. Čte se pěkně,ani ekologické téma mi vůbec nevadilo, spíš si myslím,že takto psaných knih by mělo být víc. 4,5 *