Inspektor Previt
František Niedl
Inspektor Prevít série
1. díl >
Timothy Prévit není někým, kdo by oslňoval své okolí. Není oblíben doma ani v zaměstnání. Jeho nadřízení ze 17. newyorského policejního okrsku by se ho rádi zbavili, ale to není dost dobře možné, protože má nejvyšší procento objasněných případů. Nemá rád zbraně, ale když je třeba, dokáže svého protivníka zabít tím, co je zrovna po ruce. Svérázným způsobem přispěje k bleskovému dopadení bankovních lůpičů a sebevrahovi nabídne, že s ním vyskočí z okna. Tajemná Elen Summersetová ho přesvědčí, že selhání při sexuálních středách s jeho ženou mají příčinu někde jinde. To však ještě Timothy neví, když se Elen zmocní jeho kormidla, do jakých vod se ho chystá zavést.... celý text
Přidat komentář
Prevít Prévit - svěží závan v zástupu současných detektivů. Detektivka zahraná na lehkou notu. Opravdu jsem se čtením pobavila. Neskutečně nemožný, úžasný vyšetřovatel si mě získal svými nestandardními postupy a pan autor humorem. Doporučuji jako ideální letní čtení.
Wau, hrozně se mi líbí jak inspektor řeší všechny situace, jeho klid, odpovědi a postoj jak dokáže řešit situace je obdivuhodný. Hlavní zbraň mečoun je taky perlička. Je to krásná oddechovka těším se na další díly :-)
(Audiokniha)
Skvělé!!! Já jsem nadšená! Moc jsem se u knihy - poslechu bavila a výkon Jakuba Saice je teda bravurní. Prévitovi vdechl ten správný šmrc a náboj. Jako policajt je osina v zadku snad pro všechny na oddělení, má své metody, ale není to žádný blbec, jen se na něj lepí jeden průser za druhým :-))) A jeho soukromý život, to je také výživné, budete se smát, ale i trošku soucitu v sobě najdete. Nemá to "chlapec" jednoduché a já se pouštím do dalšího dílu, jelikož mám dalšího svého oblíbence :-)
Opravdová oddechovka. Občas podle mě až nemožné, jak se na něj lepí smůla. Vším projde až neuvěřitelně, s neuvěřitelným štěstím až hloupostí. Nicméně kniha absolutně bez přemýšlení a za chvilku přečtená.
Taková milá oddechovka...Inspektor je takový malý smolař a připlete se ke všemu,že ani vlastně neví jak a vyklouzne vždy s takovým zvláštním štěstím.Rodinný život je taky všelijaký,kdo by chtěl žít pod dozorem tchýně,ale bohatý strýc mi přišel docela fajn.Celkově se mi líbilo,že u toho vlastně nemusím nijak přemýšlet a můžu jen nenáročně proplouvat stránkama a občas se i pousmát.
Přišlo mi, že vlastně ani nečtu žádný ucelený příběh. Nebylo tam pro mně žádné vyšetřování, které by bylo od začátku jasně dané a popsané. Pořád nějaké přeskakování z různých situací, z každého kousek a byla jsem z toho akorát zmatená. Mě to moc nebavilo, na druhý díl jsem se chystala, ale asi to přehodnotím.
Mám rád detektivky a především humor. To jsem v této knize dostal. Jen doufám, že velký pták v další knize, nebude souviset s tím, co má Prévit v kalhotách. Pasáže s erekcí mne nějak nepobavily. Doporučuji jako dobrou oddechovku.
Velmi uspokojivé.
Detektivky moc nečtu, ale tuhle mi doporučovalo už tolik lidí, že jsem nakonec podlehla.
A nelituju, Prevít je boží a už mám rozečtený další díl.
A detektivka to moc není, spíš příběh podivína, co je shodou okolností policajtem :-)
Mám od něj raději historické věci. Ale vzhledem k tomu, že kriminálky moc nečtu tak tohle se dalo. Takové nahlédnutí do jiného žánru. V podstatě mi asi nic nevadilo. Pokračování je v podobném duchu, jen akčnější větší ..... :-).
Po nedočtení série Rytířů z Vřesova, která mě v kombinaci s Tasem už skoro unudila svou opakovaností, jsem sáhla po jiném žánru, že zkusím tuto polohu. A musím říct, že mě to bavilo. Není to sice nic moc detektivka, ale připadalo mi to vtipné, tento druh humoru mě baví. Takže zkusím i další díl. Detektivní linka mi připadala slabá, ale bavilo mě například řešení incidentů v Alanově škole.
Napětí pomálu,ale docela jsem se nasmál.Nejdřív jsem si myslel že má v knize prsty pan Boček.Styl psaní i humoru.
Inspektor Timy Prévit to nemá vůbec jednoduché ani doma, ani v zaměstnání. Je to opravdu svérázný detektiv, který umí překvapit svými zvláštními způsoby při vyšetřování svých přidělených případů, ale čtenáře určitě zaujme. Je to tak hezky napsaná kniha, že se nelze od čtení odtrhnout, zvlášť když se tak dobře bavíte.
Tohoto pohodového čtení jsem si opravdu užil. Snad proto, že přetéká humorem. Inspektor Prevít a jeho myšlenkové pochody a nečekané zvraty mě bavily. Zajímavá detektivka, která detektivkou vlastně není.
Opravdu by mně zajímalo, zda náš autor zasadil svůj příběh do New Yorku aby mohl svobodně kritizovat úředníky, politiky a občas i policii :o)
Seznámit se s novým detektivem bylo čtenářskou ctí, protože je natolik zvláštní, až je obdivuhodný. Propletené případy, otevřené jednání, smysl pro drsnou čest, to vše jsem v knize našla. Číst toto dílo před lety, tak bych k tomu výčtu přidala, že jsem se úžasně bavila. S přibývajícími léty se ale mnohé z popisovaných humorných situací stávají drsnou realitou. Takže moje čtení doprovázel hořkosladký úsměv. Také chci věřit, že v dalších dílech bude autor milosrdnější k ženám a ubere sprostých slov. Ale i kdyby ne, tak si je určitě přečtu.
Jako bonus jsem až po dočtení zjistila, že jde o pruhovanou obálku a tak se kniha hodí do letošní Čtenářské výzvy.
Já se musím přiznat, že jsem byla nadšená. Když to člověk nebere jako detektivku, ale spíše jako humoristický román, tak si myslím, že bude spokojený. Měla jsem podobné pocity jako u Aristokratky, kniha měla takový podobný humor. Kniha měla spád a zápletka byla už jen jako bonus. Detektiv Prévit byl sympaticky - takovej trošku nesmrtelnej pošuk :D kdo zrovna nepotřebuje vážnou knihu a chce se trochu zasmát, tak vřele doporučuji :)
(SPOILER)
Co sama nemáš ráda, nedělej druhým. Nikdy se proto neobracím na spolučtenáře, s nimiž zrovna nesdílím nadšení, slovy „prosím vás, četli jsme vůbec stejnou knížku?“ Je to arogantní – a hloupé. Já se spíš vždycky cítím trochu trapně, nejradši bych jen tajně přidělila 1 hvězdu a schovala se před tou přesilou jásajících (natož když je mezi nimi tolik mých oblíbených). No jen ukaž charakter, kap!
Autora znám jen podle jména a červených čísel, v nichž je jako doma. Humorná detektivka? Kdo mě znáte, víte, že: a) detektivky miluju, b) humor miluju ještě víc, c) odpustím autorovi pokulhávání v logice případu, pokud si můžu užít jazyk vyprávění.
Tady jsem dosedla tak tvrdě, že mě ještě bolí kostrč. Kdybyste mi dali hádat, koho čtu, řekla bych, že nějakého nevypsaného amerického autora, který navíc doplatil na opravdu hodně špatný překlad a děsivě odbyté korektury. Nebo českého autora, jenž do té doby psal jinou, nejspíš vážnou literaturu, a to výhradně spisovným jazykem (maje při tom za zády tým vychytávačů chyb) a chtěl si zkusit naprosto odlišnou cestu.
K prostředí, postavám a ději bych měla připomínky, ale stylistická stránka je převálcovala; budu psát jen o ní. Snad jen: vše týkající se sexu je tu z mého hlediska ubohé a vůbec ne vtipné.
Výběr slov: na mou duši, za celou četbu jsem nepřišla na princip střídání spisovné až knižní češtiny a nespisovných slov včetně vulgarismů. Postavy plynule přecházejí z jednoho do druhého, aniž by se změnila situace či adresát. Vybírám promluvy kapitána S. z jediného dialogu s poručíkem F.: „věci jím nevyvolané, jako hovno na košili, kdybychom to dělali, zelo by to tady na okrsku prázdnotou, byly to samý hlouposti, nedá se s ním pokecat o šukání, pravdou také je, že má největší procento objasněných případů, je docela dobrej v tom programu, kterej si na nás vymyslelo ředitelství kvůli zacpání huby veřejnosti,…“ Dokonce i v jedné větě: „Nesnažte se být chytrej.“
Nejen kvůli tomu mě dialogy dráždily. Často znějí strojeně, knižně, nebo postavy používají vyjádření neadekvátní situaci či profesi. Dispečerka o svém příteli uvádí: „Stal se obětí násilného činu.“ Prévit: „Měl neprůstřelnou vestu a já jsem si nebyl jistý, zdali skrz ni některá mnou vypálená střela prošla.“ Nebo sám autor: „Bylo mnohem pravděpodobnější, že útok na svou osobu nepřežije.“
Kromě zastaralého „zdali“ s hrozivou četností výskytu se opakují i jiná slova a slovní spojení: „A pak je tu ještě to nelichotivý hodnocení. V rámci NYPD jsme mezi posledními. V pětistupňovém hodnocení jsme se dostali na nelichotivých dva a půl.“ „A její citové vzplanutí bylo jen krutou hrou. Plánovala a uskutečnila vraždu svého muže a s ním od samého začátku počítala jako s obětním beránkem. Z její strany to byla opravdu krutá hra.“
Dalších stylistických a pravopisných chyb je na renomovaného autora až dost: zeptat se na tuto zásadní otázku, předpověď o počasí; nashledanou, předešlé průšvihy dohromady nepřipadaly Prévitovy tak hrozné, na svojí stranu postele, nevnímal jí, vyvážet naší demokracii,…
Jdu si připomenout, jak má vypadat dobrá česká humorná detektivka (Jaroslav Velinský, cokoliv).
Štítky knihy
New York vraždy české detektivky policejní vyšetřování
Autorovy další knížky
2006 | Čtvrtý králův pes |
2012 | Platnéř |
2012 | Útěk do pekel |
2013 | Čas vlků |
2016 | Rytíři z Vřesova |
(SPOILER) "On má prostě takový dar tyhle věci přitahovat..."
Po dlouhé době super detektivka, takový Exner z Ameriky. Kolegové ho nechápou a přitom úspěšně řeší své i cizí případy. Jeho zvláštní obranné metody (mečoun, upír...) zpočátku způsobí ztráta jeho pistole, ale nakonec pomůže FBI, odhalí zrádce mezi kolegy nebo přelstí surovce, s nímž" chce" skočit z okna. To souvisí s jeho soukromým životem - zejména s manželkou (středy ) a dětmi. Jeho suchý humor odlehčuje celkem dost krvavé případy.
"Kolik jsi jich zabil? " "Nevím, ještě to počítají."