Hvězdy nám nepřály
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204044/bmid_hvezdy-nam-nepraly-AX6-204044.jpg
4
7818
1633
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě. Nové vydání připravujeme v souvislosti s aktuálním filmovým zpracováním – stejnojmenný snímek vznikl podle tohoto knižního bestselleru a v hlavních rolích představí Shailene Woodley a Ansel Elgort.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Yoli (ČR)Originální název:
The Fault in Our Stars , 2012
více info...
Přidat komentář
opravdu těžko uvěřit, že knížku napsal muž... když už jsem se po pár prvních stránkách začetla, už jsem nemohla přestat a dost jsem to obrečela... takto jsem knížku snad ještě nikdy neobrečela... ale vřele doporučuji!
Moderní Romeo a Julie, jen místo jedu a dýky zde působí rakovina.. Až takový zvrat jsem nečekala, pořád věřím na šťastné konce. A jo, brečela jsem..
Kniha je úžasně napsaná, i přes smutné téma, často vtipná. Na to, že nejsem žádný velký čtenář jsem ji měla přečtenou raz dva. Ale ještě tak týden po dočtení jsem cítila, jak moc na mě to téma sedlo.
Je otázka, zda ve chvílích, kdy není každý den plný optimismu, nečíst raději něco "lehčího", ale přesto vřele doporučuji.
Tak knihu jsem dostala do rukou , náhodou. Anotaci jsem si přečetla asi po necelých 100 stranách knihy, kdy jsem šla jen "nakouknout"... Pak jsem kráva vlezla sem, tady to hned naspoilerovala paní s hodnocením 3 hvězdiček o 2 komenty níž... Nasraná? Jo to jsem byla :( Ale celou podstatu a sílu té knihy to neubralo... Smrt mi připadala , mno jako když přijde facka... Připravujete se , víte a najednou boom... Mno posledních 20 - 30 stran jsem četla rozmazaně... Kniha byla výborná!!!!!!!
Když jsem si přečetla anotaci knihy, tak jsem věděla jistojistě 2 věci: a) tuhle knihu si CHCI NA 100 % PŘEČÍST, b) vím, že se k ní po druhé už NEBUDU CHTÍT VRÁTIT.
Po dočtení jsem došla k závěru, že jsem opravdu moc ráda, že jsem si to přečetla, ale po druhé už si ji číst opravdu asi nebudu.
Jak už je na přebalu knihy, tak Greenův příběh je velmi chytrý, odvážný, neuctivý a drsný. S mnoha věcmi jsem souhlasila, s dalším zase vůbec ne.
Hodně mě zklamalo to, jak byl v knize podán sex. Autor ho podal tím stylem, jakoby to vůbec nebylo „nic víc“, nedal mu žádnou hloubku, nějaké silnější zakotvení, prostě nic... Naopak obyčejné večeři tam byla přisouzena až extra důležitost. To mě vážně zklamalo…
Co mě ale zase naopak velmi oslovilo, tak příběh jako celek. Humor na (na první pohled) nevhodných místech, kdy nevíte, jestli brečet nebo se smát anebo obojí. U mě to bylo střídavě, smích i slzy.
Na začátku jsem si myslela, že to dopadne úplně jinak, než jak to nakonec dopadlo. Trochu mi to připomnělo film „Now Is Good“ s Dakotou Fanning.
Příběh to byl celkově hodně silný, bez příkras, s dávkou naděje i tvrdé reality… Hodně jsem o něm přemýšlela a myslím, že ještě hodně budu…
Díky knize jsem si vzpomněla na to, jaké to je, nemoct pořádně dýchat… a znovu si potvrdila to, co si říkám hodně často – že každý nádech a úder srdce je vlastně zázrak. Ono všechno, co správně funguje, je zázrak. Jen si zkuste představit život třeba bez slin, nebo třeba slz. Na první pohled nic moc extra důležitého, že? Ale kdybychom sliny nebo slzy neměli… ajaj.
No, zkrátka si myslím, že kniha rozhodně stojí za přečtení, a názor na ni si musí udělat každý sám za sebe.
"To je dobrý, Gusi. Je to dobrý. Je. Je to dobrý, slyšíš mě?" Neměla jsem - a nemám - naprosto žádnou víru v to, že mě slyšel. Naklonila jsem se a políbila jsem ho na tvář. "Dobrý," řekla jsem. "Dobrý."
Díky Johne. Za všechny ty emoce, které jsi ve mně dokázal probudit, jako už dlouho nikdo.
K týhle knížce není co dodat, žádnej chlap mě ještě nerozbrečel jako John Green...
Knížka je psaná lehce humorným stylem, ale přesto ... nachystejte si kapesníky! Krásná knížka
Kniha je nádherná, vtipná a strašně smutná, u žádné knížky jsem takhle nebulela... nemůžu uvěřit, že ji napsal chlap... doporučuji všem....
Krásný, citlivý příběh dvou dospívajících, kterým vesmír nedopřeje prožít bezstarostné rebelství příslušící jejich věku. Tomu, kdo si chce procvičit angličtinu, doporučuji originál. Čte se dobře, kniha není psána složitým jazykem.
Dal sem si slib, že se pokusím číst jenom knihy, které mě dostanou dál a s touto se mi to opravdu povedlo.... Není to sice můj žánr, ale ta kniha mě dostala... Až po jejím dočtení sem začal litovat, že jsem svojích pět hvězd vyplácal na jiné knihy... Na tuto bych jich potřeboval šest i když v duchu vím, že by mi na ocenění nestačilo souhvězdí... Sice je to celé fikce, přesto ale doufám, že někde Hazel Grace žije a bude žít navěky spolu s Gusem....
Nikdy jsem nedokázala odpovědět, která kniha je moje nejoblíbenější...už to vím. Nikdy jsem nezažila, abych se v jednu chvíli smála a zároveň měla mokrý kapesník od smutných slz. Je to něco něco neuvěřitelného a nikdy ve mně nic nezanechalo tak hluboký dojem. Něco jako když se bije láska a nenávist.
Překvapila jsem samu sebe, když jsem se u knihy rozbrečela.. Je to krásná kniha, na jednu stranu takový románek, ale nádherný! Takže jedním dechem :) A po dočtení jen civíte a přemýšlíte a kajete se..
Nikdy jsem snad necetla neco tak dokonaleho. Vsechno to bylo tak cisty, uprimny. Dlouho to ve mne zustane...
Nedokážu říct, jestli je ta kniha nádherná nebo strašná. Strašně jsem při ní brečela, úplně neskutečně, asi tři hodiny v kuse (a jsem osoba, která je schopná klidně půl roku neuronit slzu). Je to tím, že jsem z rodiny, ve které jsme marný prohraný boj s rakovinou a se smrtí svedly a... takhle to fakt je. Někdy černější a nešťastnější, někdy děsivější a bezmocnější, ale jen když umíráte, tak opravdu víte, co je to chtít žít. A tahle kniha to popsat dokázala. Je to jediný věrohodý příběh o rakovině, který znám. A doporučuju si to přečíst. Není to žádnej přehnanej slaďák a je v tom hodně pravdy.
Už dlouho jsem nečetla knihu, která by ve mně zanechala tak hluboké pocity, jako právě Hvězdy nám nepřály. Tato kniha je jedním slovem fantastická. Ať už to jsou autorova přirovnání, chování hrdinů, dojemný děj protkaný načernalým humorem, zbožňuju ji a troufám si říct, že je má nejoblíbenější. Hlavní hrdiny jsem si zamilovala snad okamžitě a na Augusta Waterse budu nejspíš ještě dlouho vzpomínat, protože je to ten typ literárního hrdiny, který se vám zahryzne hluboko pod kůži. A Hazel Grace je dívka, kterou prostě obdivuji. Nad jejími slovy se prostě člověk musí zamyslet. Uvědomíte si tak mnoho věcí. Život umí být občas krutý a nespravedlivý. Sama nechápu, jak někdo může mít právo žít a zestárnout a někomu je toto právo odepřeno. Je to smutné. Ale je to prostě tak. Svět zkrátka není továrna na splněná přání…
Knihu jsem objevila úplně náhodou a doteď nemůžu dostatečně poděkovat. Ani na vteřinu nelituji toho, že jsem Hvězdy nám nepřály musela hned mít u sebe v knihovničce. Zhltla jsem ji za dva dny a to jen proto, že jsem to ještě schválně protahovala a nehodlala si připustit, že už bude konec. Příběh mě do sebe pohltil a uronila jsem při něm i ty slzičky, které k němu patří. Přesto neváhám a myslím, že do přečtení půjdu brzy nanovo. Všem doporučuji.
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Dojímavý příběh, ve kterém jsem ale nejvíce ocenil ten autorův citlivý, ale přece jen až šibeniční humor jednotlivých postav, které tím popírají svůj stav a hlavně blízkou budoucnost. A přestože jsem chlap, a rád hltám horory, thrillery, SF atd, přece jen si rád popláči nad knihou (Kam jedeme , tati - Oskar a růžová paní - Dívka s pomeranči), tento příběh u mne až tak "nefungoval".