Hvězdy nám nepřály
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204044/bmid_hvezdy-nam-nepraly-AX6-204044.jpg
4
7831
7831
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě. Nové vydání připravujeme v souvislosti s aktuálním filmovým zpracováním – stejnojmenný snímek vznikl podle tohoto knižního bestselleru a v hlavních rolích představí Shailene Woodley a Ansel Elgort.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Yoli (ČR)Originální název:
The Fault in Our Stars , 2012
více info...
Přidat komentář
Příběh umírající dívky pro mne byl nevšedním čtivem, děj odehrávající se na poli puberťáků v dobrém slova smylu, jejich postojů a zařazení do společnosti v čase co zbývá. Kniha cílí na úzké spektrum čtenářů a nelze jít tedy více do hloubky nicméně pár odboček k zamyšlení je. Kniha je psána čtivě. Dávám 75%.
Ano, po všech těch nadšených hodnoceních člověk očekává něco strhujícího. To se v mém případě ale nestalo, knížku jsem bez problémů dokázala odložit a jít s klidným srdcem spát. Nepopírám však, že je to pěkný příběh, který je podaný velmi prostým, reálným způsobem. Na city mi v pár okamžicích brknul, ale ani zdaleka ne tak, jak bych si představovala. Nejvíc se mi asi líbil jejich černý humor..a teda co mě dostalo byly nečekané návštěvy van Houtena. Škoda jen, že si nemůžeme přečíst Císařský neduh. :)
Knihu jsem brala do ruky s tím, že jsem věděla, jaký má konec. Je tak moc opěvovaná, že i slepý by si toho všiml. K tomu jsem četla "Hledání Aljašky" od toho samého autora a já si řekla, že mě nedokáže už nic překvapit.
Jak já jsem se zmýlila...
Není, emotivnějšího příběhu, který znám. Celou knihu jsem četla jedním dechem a přesto, že byla plná sarkastického humoru, který já miluji, víc jak pozvednout jeden koutek úst jsem nedokázala. Všechny, podotýkám, že všechny postavy mi přirostly k srdci a já se s nimi těžce loučila.
Celé čtení, jsem byla nesmírně dojatá a ačkoliv jsem hrozná citlivka, nikdy mě žádná jiná kniha, tak nerozplakala, jako tato. Ovšem, slzné kanálky dostaly zelenou až na konci knihy, dříve vám to J. Green nedovolil.
Ne, já jsem neplakala, já jsem přímo vzlykala. Mé škytavé vzlyky se nesly domem a já se ničila čím dál víc, tím, že jsem poslední odstavec četla stále dokola.
John Green - muž, který si touto knihou získal veškerou mou úctu a kdykoli se podívám na nebe plné hvězd, vzpomenu si na něj.
Omlouvám se za tak málo textu věnovaný této knize, když vím, že si zaslouží mnohem víc, ale já prostě nemám slov...
..a já jsem se zamilovala, jako když člověk usíná : pomalu a pak najednou docela.. Já taky - bez sentimentu a zbytečného patosu, protože to si tahle kniha nezaslouží, zamilovala jsem se do odvahy, s jakou nás autor citlivě provádí příběhem dvou lidí, kterým "hvězdy nepřály", zamilovala jsem se do postav, nehrdinsky obyčejných, lidských, ke kterým se asi nebudu často vracet, protože bych to neunesla. Zamilovala jsem se náhle, uprostřed věty...
Tušila jsem do čeho jdu....obavy/očekávání se naplnily...ze začátku jsem se usmívala, pak se mísil smích se slzami....no a poslední kapitoly jsem jen brečela.
Myslím si, že pro knihy totoho typu, by zde měla existovat naprosto jiná hvězdičková kategorie. Byl to příběh, který se vám dostane pod kůži. Dočetla jsem včera a stále musím myslet na Augustuse....na to jaký byl, na odvahu a jeho životní přístup. Jak píše Palele....zamilovala jsem se a ta láska bude trvat. K takovému příběhu se nejde nevrátit.
Takže až nadejde ten čas, kdy po této knize sáhnu, tak si připravím velkou zásobu kapesníků a pustím se do toho....prostě dokonalé.
Jakkoliv už téma knihy musí očividně hrát na city čtenáře, ať už plánovitě či ne, na ty moje hrálo velice dobře. Za začátku tedy ne, nebýt všudypřítomné rakoviny :-), byl by to normální příběh zamilovávání se mladých lidí. Pak to ovšem dostalo grády. Nemám dojáky ráda, ovšem tenhle mě prostě dostal. Uvědomuju si, že ne všichni mají šanci prožít dlouhý život, o to víc smekám před dětmi, které se vlivem nemoci dlouhého života nedočkají...
Jakkoliv už téma knihy musí očividně hrát na city čtenáře, ať už plánovitě či ne, na ty moje hrálo velice dobře. Za začátku tedy ne, nebýt všudypřítomné rakoviny :-), byl by to normální příběh zamilovávání se mladých lidí. Pak to ovšem dostalo grády. Nemám dojáky ráda, ovšem tenhle mě prostě dostal. Uvědomuju si, že ne všichni mají šanci prožít dlouhý život, o to víc smekám před dětmi, které se vlivem nemoci dlouhého života nedočkají...
Příběh byl moc pěkný-dva mladí lidé se do sebe zamilují i přes jejich nemoci a ten krátký čas,který jim zbývá.Rakovina je smutné a bohužel i aktuální téma.Konec knížky jsem očekávala trochu jiný,ale i tak to bylo pěkné čtení a nelituji toho,že jsem si knížku přečetla.
Dle recenzí a hodnocení zde na Databázi jsem zřejmě měla příliš vysoké očekávání. Ano, tato kniha i mě rozbrečela, ale to je asi to jediné, co si o tom budu pamatovat. Části knihy (hlavně pobyt v Holandsku a celá ta aféra ohledně knihy) mi přišly velmi nudné, že jsem měla nutkání knihu odložit. K pozitivům bych dala docela překvapivý zlom, sem tam vtipné poznámky, ale tuším, že toto bude případ, kdy film bude lepší než kniha.
Pomalu a pak najednou docela, stejně, jako když člověk usíná, jsem se společně s Hazel zamilovala do Guse a společně se spoustou dalších lidí jsem se zamilovala i do tohoto příběhu. Jeho dočtení jsem delší dobu odkládala, protože jsem se bála konce. A moc dobře jsem věděla, proč.
Ale i přesto... svým pokřiveným způsobem je to dokonalé:) Smekám před autorem. Doufám, že aspoň zlomek nádhery těch psaných slov a kouzla celé knihy se jim povede přenést na filmové plátno.
Už hrozně dlouho jsem knihu nepřečetla až tak rychle. Velice mě zaujal fakt, že navzdory vážnému tématu knihy, jsem se u příběhu upřímně bavila a mnohokrát se i zasmála. Samozřejmě jsem posledních asi 50 stránek probrečela, protože mi bylo opravdu líto, ani ne to, že hl. hrdina zemřel, jako to, že zemřel tak brzy po tom, co se potkali. Jsem ale ráda, že během svého života mohli poznat pravou lásku, moc jsem jim to přála. Také se mi líbil takový zvláštní obrat, že ačkoliv kniha byla psána z pohledu dívky, bylo to o nemoci dívky a jejím životě, jejich problémech s nemocí, atd., tak stačil jeden jediný moment, aby se najednou děj nenásilně stočil ke chlapci, který na rozdíl od ní doopravdy umíral rychle. Hl. hrdinka si uvědomila velice správnou věc, že v daný okamžik byla nejzdravější v místnosti, i když za sebou vláčela bombu s kyslíkem... Byl to opravdu úžasně dojemný příběh.
Už dlouho mě žádná kniha tak nedojala a zároveň tak nepobavila černým humorem. To téma mě hodně oslovuje, možná proto, že pracuju na onkologii, tak je mi to všechno nějak bližší než jiným čtenářům. Krásné čtení o tom, jak krutý a neúprosný bývá boj s nemocí a jak průzračná a krásná je láska i tam, kde jí v patách jde smrt.
Krásný příběh. Neznamená, že když je to nenáročná četba psaná jednoduše a stránky vám ubíhají jedna za druhou, že to není dobrá četba. Jde hlavně o ten příběh, o ta slova, o ten humor, krásné citáty a o to, že vás to prostě dostane. Nevěřila bych, že se tolikrát rozesměju u knížky, ve které hraje hlavní roli rakovina.
Tahle kniha ve mně zanechala hrozně moc pocitů, po dlouhé době jsem našla knihu, která bylo schopna přivést mě k slzám.
Několik věcí si musíme ujasnit hned na začátku.
Kniha se těší tak velké oblibě a titulu bestseller z několika prostých důvodů. Příběh, kde hlavní hrdinka trpí rakovinou (stejně tak většina ostatních postav), dojme každého a tudíž je nenáročná na čtenáře. Dále, kniha se velmi lehce čte a čtenář se od ní nemůže odtrhnout? Buďme upřímní. Lehce se čte proto, že je to velmi nenáročná četba a sloh je taktéž velmi prostý. A že se od ní čtenář nemůže odtrhnout? No jak by mohl, když skoro v každé druhé kapitole najdeme takové ty nutící, vyděračské prostředky, jako například náznaky předbíhání děje (např. věta typu "To jsme ale ještě netušila, co se brzy stane" uprostřed kapitoly ), či že kapitola skončí např. větou "A to byl poslední den, kdy měl můj život smysl"
Ale pozor dámy a pánové, odložte pomyslné kameny a čtěte dál.
I těch pár věcí (ač docela základních věcí u knihy), co jsem zkritizovala, nemění nic na tom, že ta kniha je opravdu skvělá. Přečetla jsem ji během dne, byla to hodně oddechová knížka a člověk si u ní opravdu dokáže odpočinout. U některých pasáží, nebo jen vět, jste se museli zarazit a dlouze nad nimi zapřemýšlet, protože v nich bylo hodně pravdy, nebo měli nějaký mnohem hlubší význam. Dalším nesporným kladem byl příjemný šibeniční humor, který procházel celou knihou. A o tom, jak byl celý příběh dojemný, snad nemusím ani mluvit (a ano, brečela jsem) Snad jen musím říct, že část s autorem Císařského neduhu mě dost zklamala, přišlo mi to napsáno strašně uměle a nakonec to celé nemělo žádný význam.
Od knihy jsem očekávala celkem dost, když jsem všude slyšela chválu a hlasitou propagaci. Příběh však splnil má očekávání pouze s části. Příběh, postavy, popisy… to vše se mi líbilo, ale autor ve mně nevyvolal naprosto žádné emoce. Čekala jsem, že se v průběhu knihy budu hlasitě smát a na konci knihy budu bulet jak želva, bohužel se nedostavilo ani jedno.
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Kniha se mi moc nelíbila..Určitě ale stojí za přečtení, najde si spoustu příznivců..