Hrdinové
Stephen Fry
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458787/bmid_hrdinove-T8s-458787.jpg
4
77
22
Mýty (Stephen Fry) série
< 2. díl >
Jen málo smrtelníků se pustilo do odvážných a srdceryvných dobrodružství tak stylově a triumfálně jako řečtí hrdinové. Stephen Fry vypráví jejich dramatické, zábavné i tragické a především nadčasové příběhy stejně brilantně a s nezaměnitelným šarmem a vtipem jako v předchozí knize Mýty. Vstupte s Iásónem na palubu lodi Argó a vydejte se za Zlatým rounem, sledujte, jak moudře Oidipus vyřeší hádanku Sfingy, žasněte nad tím, jak si Héráklés poradí s těžkými úkoly, obdivujte neporazitelnou Atalantu, vychovanou medvědy, staňte se svědkem nesmrtelných příběhů, které se staly inspirací všech následujících věků.... celý text
Literatura světová Mytologie Literatura naučná
Vydáno:
2020
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Heroes: Mortals and Monsters, Quests and Adventures , 2018
více info...
Přidat komentář
Mám rád řecké báje a hlavně jejich různé interpretace. Na každém hrdinovi je vždy něco bídáckého, a na každém bídákovi lze najít něco hrdinského. Proto Řekové vymysleli dramata, aby nenechali na žádném hrdinovi či bohovi niť suchou a to se mi líbí, protože hlavním soudcem hrdinství je nakonec čtenář, v tomto případě je to autor knihy.
Takovouto interpretaci v takové míře biblické příběhy neumožňují.
Héróové jsou hlavními postavami druhého mytologického dílu Stephena Frye, jsou to tedy hrdinové této knihy. A jsou to hrdinové vskutku příkladní. Jestliže v první knize nás Fry seznamoval s příběhy přímo božskými, v této druhé části dojde na příběhy polobožské. To je dáno zejména tím, že většina héróů zdědila po rodičích něco lidského a něco božského. A vykonali velmi velké hrdinské skutky a občas neměli na růžích ustláno a za odměnu vyfasovali povinnost každou noc svítit, co souhvězdí, někde na tmavém nebi. Pan Fry nám jejich příběhy sepsal stejně jako minule s humorem, který svým skvělým výkonem ozdobil v audioknize Otakar Brousek mladší.
Moc tomu podle recenzí tady nerozumím, ale něco se pro mě na téhle knize nepovedlo. Možná překlad netuším, ale nepřišlo mi to ani moc vtipné, ani záživné. Asi dám šanci ještě Tróji a uvidíme.
Tak tahle knížka je snad ještě lepší než Trója. A vůbec, neumím si představit zábavnější způsob čtení řeckých pověstí, než vzít do ruky tyhle převyprávění od Stephena Frye. Pokud chcete vědět jestli trpěl Oidipus oidipovým komplexem, proč přišel Théseus o zadek nebo jak to bylo s Héraklovým inteligenčním kvocientem, tohle je rozhodně kniha pro vás.
A já doufám, že se mi konečně povede sehnat v knihovně i Mýty.
O antických hrdinech tak, aby vás to bavilo.
Mýty a legendy antického Řecka jsou alespoň pro mě nekonečnou studnicí příběhů, přirovnání, fantastických výprav a úspěchů stejně jako prokletých osudů. Všechny příběhy jsou nějak propojené, navazují na sebe a jsou shora dohlížené božstvem. Možnost vyprávění takových mýtů s nadhledem a vtipem (jako je tomu v této audioknize) mi teď přijde tak přirozené a nasnadě ... vždyť každý z bohů nějak reflektuje lidskou umanutost, nadutost a ješitnost.
Dílko jsem poslouchal jako audioknihu a tak nevím, jak moc je moje recenze relevantní. Ale fakt jsem to hltal !
Od autora už jsem četla knihu Mýty a z ní jsem úplně nadšená nebyla, ač řeckou mytologii zbožňuji. Ovšem v tomto případě si mě autor získal.
Mýty o řeckých hrdinech jsem si opravdu užívala, byly napsány poutavě, vtipně a dokonce jsem se dozvěděla i věci, které jsem do teď nevěděla. Za mě parádní knížka a určitě si brzy přečtu i třetí díl - Tróju.
Parádní čtení: sice si je (hrdiny) a jejich příhody pořád nebudu povětšinou řádně pamatovat (jen zainteresovaných postav je v závěru připomenuto na 60 stran!), ale četlo se to "jedna báseň".
Jsou to řecké báje a přece nejsou. Autor je tam schopný zamíchat pro srovnání třeba Harryho Pottera nebo Mika Jaggera. Způsob psaní (nebo možná i překladu) vůbec neevokuje starověk.
Přesto, nebo snad právě proto, mě to bavilo.
Svým dílem zábavnosti přispěla i interpretace audioknihy. Ač jinak O. Brouska nijak nevyhledávám (ale ani mi nevadí), tak tady mě velmi bavil.
Opět skvělé čtení, které chcete mít v domácí knihovničce, abyste se k němu mohli vracet. Inspirace k novým pohledům na hrdiny antických mýtů. (Vypadá to divně, taková chvála, když nedočteno - ale někdo si to zarezervoval v knihovně; to neznamená, že se k Perseovi nevrátím.)
Tahle úžasná nadčasová kniha zaujme všechny milovníky Řecka, řeckých mýtů a bájných řeckých hrdinů. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách :)
Grécke mýty sa už celé stáročia tešia nesmiernej obľube a ako to už s obľúbenými príbehmi býva, je jedno, koľkokrát ich vidíme, čítame či počujeme, stále nás vábia, lákajú a (prekvapivo) stále majú čo ponúknuť. Zrejme aj to je dôvod, prečo retellingy britského komika Stephena Frya nadchli nejedného čitateľa – starodávne (a najmä svetoznáme) príbehy prerozprávané jazykom 21. storočia? Áno, prosím.
Nuž, Mýty si ma získali a s rovnakým nadšením, s akým som sa s nimi vlani lúčila, som sa tentokrát púšťala do ich nepriamo-priameho pokračovania. Kým Mýty čitateľov oboznámili s antickou verziou prapočiatku všetkého a priblížili nám radosti a strasti Titanov i Olympanov, Hrdinovia (ako už samotný názov napovedá) pozornosť upriamili na ich smrteľných potomkov. Herakles, Iason, Teseus, Oidipus... Silní či odvážni, múdri či prefíkaní – jednoducho vyvolení, no i tak neraz skúšaní osudom.
Fry čitateľov spolu s hrdinami povodí po všetkých kútoch starovekého Grécka, dopraje im poriadnu dávku príšer, nekonečných (neraz nebezpečných) úloh a pomstychtivých bohov, no i čo-to z dôvtipu, krutosti, priateľstva či zrady. Podobne ako v Mýtoch, aj tu životné údely jednotlivých hrdinov tvorili samostatné celky – občas sa prelínali, občas sa do istej miery opakovali - no zatiaľ čo Mýty priam prekypovali Fryovým jedinečným humorom, ktorý známym príbehom prepožičiaval punc originality, pri Hrdinoch to, žiaľ, nevyšlo.
Och nie, nechápte ma zle, snaha a pokusy o zrekapitulovanie tej vtipnej odľahčenosti boli, no kým v Mýtoch Fryov humor pôsobil prirodzene, v Hrdinoch sa nenútenosť akosi vytratila a tie kde-tu sa vyskytujúce vtipné hlášky v konečnom dôsledku vyznievali silene. To, čo Mýty vyzdvihlo, Hrdinov mierne potopilo – stále to bolo príjemné čítanie (hoci do istej miery repetetívne), stále som sa čo-to dozvedela (o existencii Bellerofonta som až donedávna absolútne netušila), no mám pocit, že kniha tak trochu zakopla o úspech staršieho súrodenca. Chcela sa mu vyrovnať, no ten ju zanechal kdesi v prachu ďaleko za sebou. Nebolo to zlé čítanie, malo však potenciál byť lepšie. Nevadí, niekto musí byť aj druhý
Tady není moc co vytknout, jen předchozí Mýty mi přišly napsané s trochu větší nadsázkou i humorem. Hrdinové jsou opět skvěle napsaní, přehledně uspořádaní a dozvěděla jsem se spoustu nového i o těch, u kterým jsem to nečekala. Doufám, že autor ještě něco ze starého Řecka přidá, klidně Trojskou válku nebo příběhy Oddysea.
Od tejto knihy som dostal presne to, čo som očakával. Prerozprávané klasické príbehy bájnych hrdinov z dávnych čias, modernejším, ľahšie stráviteľným jazykom. Obzvlášť musím vyzdvihnúť príbehy Oidipa a Atalanty, ktoré som doteraz poznal iba veľmi stručne. Autorov štýl je veľmi svižný. V tejto knihe síce menej vtipný, ako v Mýtoch, ale vzhľadom na to, že príbehy smrteľných hrdinov sa, na rozdiel od tých o bohoch, väčšinou končia tragicky, nevadilo mi to. Časté vtipkovanie by kazilo celkový dojem. Myslím, že táto kniha by nemala ujsť pozornosti žiadneho milovníka gréckej mytológie. Naozaj obohacujúce čítanie. Ako bonus musím pochváliť krásnu obálku knihy, ďalšia ozdoba do knižnice od vydavateľstva Tatran. Môžem iba odporučiť !
perfektné, rovnako ako predchádzajuce Mýty. Velmi hravou az zabavnou formou opisani najznameksi grecki hrdinovia a ich činy
--- Kniha zasazená do tématu čtenářské výzvy „Kniha s předmluvou“ (tato kniha obsahuje předmluvu stejně jako Mýty) … já mám ráda téma řeckých mýtů … a zde se pojednává o významných hrdinech jako Théseus, Hérakles, Oidipus atd.
Druhý díl zábavného, ale poměrně důsledného převyprávění řeckých mýtů od slavného britského komika a intelektuála Stephena Frye.
V Mýtech jsme se dočeti, jak to všechno začalo s mocnými Titány a s jejich následovníky, dodnes slavnými bohy jako Zeus, Afrodita či Hádes. Hrdinové se zaměřují na pokračovatele bohů, čím dál silnější lidi - avšak často silnější díky tomu, že jsou potomky bohů. Bohové se v této knize také vyskytují, i když pouze jako vedlejší postavy, které občas hrdinům pomůžou a občas je naopak potrápí. Hlavní částí knihy je ale popis různých dobrodružství, které jsou plné monster, určitého počtu úkolů, lstivých panovníků a šťastné i nešťastné lásky. A to by to nebyli starověcí Řeci, aby nedošlo i na nějaké to vraždění a sex v rodině (i když zvlášť na to druhé jsou přeci jen větší experti bozi než polobozi).
I v této knize je hodně poznámek pod čarou a často i hodně různých odboček, aby se něco dovysvětlilo, například co je zač tahle a tahle postava, protože Řeci byli experti v tom, že každé vedlejší postavě vymýšleli své vlastní "sólová dobrodružství". Přibližně v polovině knihy začne na tomhle dovysvětlování Fry příliš ujíždět a ze zábavných příběhů se stává překomplikovaná lekce (fiktivní) historie.
Celkově mě některé příběhy bavily víc (např. Héraklés či největší athénský hrdina Théseus), některé míň - například Iásonův příběh se dost táhne a má hromadu odboček, i když základ je zajímavý. Jeho slavná výprava totiž měla na palubě podle názvu lodě tzv. "Argonauty", což byla skupinka těch nejslavnějších hrdinů té doby. Byl mezi nimi třeba největší silák Héraklés (Herkules) či nejtalentovanější bard Orfeus. Byli to v podstatě takoví řečtí Avengers.
Stephen Fry vypráví velmi zábavným způsobem, i když ne vždy je kniha natolik působivá jako první kniha Mýty. Určitě ale stojí za to si ji přečíst, pokud vás řecké pověsti alespoň trochu zajímají.
Sedm předchůdců superhrdinů z deseti.
P.S. U českého vydání mi vadily dvě věci - občas není vyznačeno, že poznámka pod čarou není od autora knihy, ale od překladatele či redaktora, a chybí mapa, na kterou se jednou v textu přímo odkazuje.
Tahle kniha nemohla zklamat. Už jsem četla předchozí díl Mýty, takže jsem věděla, co čekat. A přece jenom: Perseus, Herákles - tady už jsem více doma než mezi Titány :-)
Za mě opět nejlepší zpracování řeckých mýtů.
Kdo má rád řecké báje pro ty je tahle kniha ideální. Také je to pro čtenáře, kteří je mají jako povinnou četbu. Rozdíl je v drobnostech. Příběhy jsou napsané čtivě a vtipně. Bavilo mě to.
Knížka, která mi přinesla mnoho radosti... Jako dětská vyznavačka Pilaře a Huláka, později Petišky a Gravese a ještě pozdější čtenářka antických dramatiků, pokoušející se zvládnout alespoň Homéra a Ovidia (nebudu lhát - maximálně částečně...), jsem si velmi užívala setkání se starými známými, bohy i héróy, a seznamovala se s těmi, kterým jsem zatím nevěnovala pozornost (Bellerofón či Atalanta nejsou jmény neznámými, ale na jejich kompletní příběh jsem zatím nenarazila). Spojení antického patosu a anglického humoru je neodolatelné, navíc Fry má jako herec smysl pro situaci a pro dialog. A rejstřík postav na konci, tedy krátké charakteristiky Olympanů, prvotních bytostí, netvorů a smrtelníků, svědčí o tom, že téma dokonale ovládl - a napomáhá ho zvládnout i nám čtenářům - protože pamatovat si všechna jména, vazby, atributy, rodová zatížení, hrdinské či podlé činy, to je práce na celý život... Škoda jen, že zůstal u vyprávění příběhů bez rozboru jejich přesahu - ale to by kniha měla čtyřnásobný rozsah a kdo ví, třeba by ztratila tu lehkost, která je na ní tak zábavná a přitažlivá. p.s. Napadá mě, že kdyby převyprávěl Ovidiovy Proměny, mohla by to být jízda...
Štítky knihy
mýty a legendy mytologie humor králové bohové dobrodružství řecká mytologie Argonauti
Kniha Hrdinové je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 96x |
| Čtenářské výzvě | 21x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 116x |
| Chystám se číst | 103x |
| Chci si koupit | 49x |
| dalších seznamech | 2x |
Velmi zajímavá kniha, která řadu mýtů uvádí do souvislostí a poskytuje detailní informace o jejich hrdinech, odkud se vzali a jak skončili. Z celé knihy na mě nejvíce zapůsobila smrt krále Aigea, Théseova otce, protože na ní nebylo nic nadpřirozeného, nejednalo se o žádný zásah bohů, a dalo se jí snadno zabránit, šlo prostě o smůlu, nepozornost, drobné opomenutí... Asi proto mi z ní bylo nejvíce smutno.