Horská věc

23.02.2024

Snad nikdy jsem neměla z knihy tak rozporuplný pocit. Velmi se mi líbily první kapitoly, plné horských příběhů, krásných metafor a životních mouder. O víře, o lásce, o krutosti osudu, lidské malosti, o naději. Následovaly životní příběhy dětí z dětského domova, čekala bych jeden, dva k dokreslení atmosféry, ale ony zabraly půl knihy, prokládané autorčinými dětskými zážitky a „zábavnými" historkami o místních. Ty už mi šly vyloženě na nervy, zároveň se v textu výrazně zvýšil výskyt frází typu „ale zpět", „o tom jindy" a vrcholem bylo „dramatická pauza". To mi úplně zkazilo dojem z knihy, pořád jsem čekala, kdy se vrátíme k velkým horským příběhům a plynulému, metaforickému stylu vyprávění, což se stalo až na několika málo stranách ke konci. Autorka toho má hodně na srdci a nepochybuju o tom, že má co říct, ale když se pokouší sdělit to vše v jedné knize a od každého kousek, výsledkem je podivný mix. Přesto je v knize několik velmi silných pasáží, které mě dokázaly ovlivnit čtenářsky i lidsky. Celkově dobrý pokus a další knize bych dala šanci.

03.02.2024

V podstatě nelze než souhlasit s recenzenty, kteří hodnotili knihu přede mnou. Podle mne ale pouze v kráse jazyka, v poetice vyprávění. Bohužel jsem se nechal nalákat na autorčinu anonci na zadní straně přebalu. Pak jsem se pln očekávání pustil do čtení, ale s každou další kapitolou sílil můj pocit, že anonce patří k úplně jiné knize. Očekával jsem příběhy k historii mých milovaných Krušných hor, ale měl jsem za sebou pár absolutně vágních a geograficky nezařaditelných příběhů, které mohly být zasazeny stejně tak na Šumavu, do Jeseníků či třeba Beskyd. V podstatě kamkoliv do hor. V převážné většině knihy jsem pak byl poetickou formou seznamován s příběhy dětí dětského domova, které jsem tady opravdu nečekal. Snad jen ve dvou kapitolách těsně před koncem knihy zabrousila autorka konkrétněji do krušnohorské krajiny svého dětství. Mohu říct, že právě tyto dvě kapitoly alespoň trochu zachránily mé hodnocení knihy. K dalším autorčiným knihám se však určitě neodhodlám.

26.03.2023

Horská věc - už ten název! Krásný jazyk, bezprostřednost, vtip. Díky.

26.02.2023

Ten doktorát z estetiky je na stylu vyprávění znát. Příběhy tradované v horách či osobní z dětství vypravěčky jsou tak trochu ukryté v množství poetických popisů, myšlenek a odboček. Což je za mě dobře, protože tohle vnímání mám v literatuře ráda a v tomto případě tvoří specifický styl autorky. Chvíli mi trvalo, než jsem se přenesla ze staršího vyprávění do dětských příhod, ale celkově se mi kniha líbila. Není dlouhá, v příbězích nezachází do detailu, ale doporučuji číst pomalu a vychutnávat si nabídnuté obrazy a popisy.