Hitlerův Můj boj očima historiků
František Bauer
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145012/bmid_hitleruv-muj-boj-ocima-historiku-JZD-145012.jpg
3
9
2
Význam této knihy spočívá především ve faktu, že dva současní historikové František Svátek a Michal Arnot nám představují knihu, kterou František Bauer začal psát již v roce 1935. V této době Bauer začal překládat a komentovat Hitlerův "Můj boj", který především uvádí na pravou míru z faktického hlediska. Snaží se o polemiku s fakty, které si Hitler ve své knize vykládá vždy zrovna tak, jak potřebuje. Nesnaží se o polemiku v morální rovině, ale o fundovanou analýzu reality, kterou Hitler ohýbal tak, aby zapadala do rámce jeho vize světa. V knize Mein kampf očima historiků je zachován stejný sled kapitol, jako v samém Mein kampf, což samo o sobě dává zajímavý náhled na obraz tehdejší doby. Nacházíme zde také z části odpověď na otázku, kterou si musí položit každý, kdo se zamyslí nad fenoménem třicátých let minulého století: " Jak je možné, že jeden čalouník postavil na hlavu téměř celý svět?"... celý text
Přidat komentář
No záživné čtení to není...ono taky můj boj ani ke čtení pro normálního člověka není.A může to být jak originál od Dolfika , nebo od historiků.Je spousta daleko lepších knih než tato...zbytečné zdržování čtením této knihy.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Mein Kampf očima historiků |
| 1936 |  Můj boj – Hitler o sobě a svých cílech |
| 1940 |  Machiavelli a machiavellismus |
| 1941 | Bismarck, diplomat a státník |
| 1933 | Hitlerova třetí říše a náš stát |
Kniha Hitlerův Můj boj očima historiků je v
| Přečtených | 15x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 22x |
| Chystám se číst | 9x |
| Chci si koupit | 4x |
„Světové dějiny jsou vytvářeny menšinami, jestliže je v menšině vtělena většina vůle a rozhodnosti.“ (Adolf Hitler, „Můj boj“)
„Můj boj“ jako takový jsem už obsáhle hodnotila, proto se teď zaměřím na tuto knihu. Je to komentovaná parafráze z roku 1936, doplněná o novodobou předmluvu a doslov (2005). Když jsme ji dostali jako povinnou četbu na semináři, ani jsem ji nevzala do ruky, jelikož mi stačilo, že znám dobře originál. Nakonec jsem po ní přece jen sáhla; především kvůli poznámkovému aparátu, ale také proto, abych viděla, jak jiní historikové interpretují původní text. Neuškodí přečíst si cizí parafrázi jako obohacení vlastní hermeneutiky, že?
Je dobře, že tahle zestručněná parafráze vyšla, a sama ji někdy doporučuji místo českých překladů „Mého boje“, protože zejména ten z roku 2000 je nepoužitelný. Tomu, kdo se zajímá o autorovo politické myšlení jen zběžně, poslouží. Samozřejmě ale stručnosti padly za oběť všechny opravdu specifické pasáže, které originálu dodávají půvab; tedy části humorné nebo poetické. Jestliže hodláte číst tuhle verzi, připravíte se tím třeba o překvapivě aktuální karikaturu parlamentního jednání, o východ slunce nad Rýnem cestou na frontu nebo krmení hladových myšek. :) Proto je výsledek dosti suchý.
Bauerovo čtení „Mého boje" může zaujmout jako pohled vzdělaného českého novináře, který byl Hitlerovým současníkem. Jeho hypotéza, že nacionální socialismus je vlastně jen loutkou Reichswehru, působí hodně přitaženě za vlasy. Na druhou stranu samotný pokus napsat objektivní parafrázi zasluhuje uznání; dnes už by to nešlo.
Co se týče Bauerových poznámek, z odborného hlediska jsou zpracované velmi dobře, ale laik se v nich stejně bude ztrácet. Co bylo všeobecně známo roku 1936, není už všeobecně známo teď. Proto nechápu přístup obou moderních editorů, kteří se neobtěžovali poznámky doplnit, ba dokonce v nich ani opravit pravopisné chyby. Ortografie je vlastně další podstatnou slabinou reedice (obsahuje i hrubky v i/y), takže z tohoto úhlu je to fušerská práce. Jediný „přínos" těchto dvou pánů spočívá v tom, že napsali předmluvu a doslov, v nichž tupým čtenářským hovádkům vytmavili, co si o tom celém mají myslet. Ještě že máme tu svobodu myšlení.
Ráda jsem se při téhle příležitosti znovu zamyslela nad některými idejemi „Mého boje" a zvážila je z jiných úhlů, zaměřila se na jiné akcenty, vnímala větší detaily. Napadá mě hodně věcí, které však do komentáře nepatří, proto jen jeden postřeh: řekla bych, že kniha se dá srovnat s „Původem druhů". Zatímco Darwin vnesl do biologie geologický čas, Hitler vnesl do politiky hledisko věčnosti.