Hektorova cesta aneb hledání štěstí
Francois Lelord
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19244/hektorova-cesta-aneb-hledani-stesti-19244.jpg
4
79
79
Román pro vaši duši ke čtení, přemýšlení i darování. Byl jednou jeden mladý psychiatr, který se jmenoval Hektor a který se sebou nebyl kdovíjak spokojený: dobře věděl, že se mu nedaří učinit lidi šťastnými. A tak Hektora napadlo vydat se na cestu kolem světa, aby poznal, co je to doopravdy štěstí. Ptal se mužů, které obvykle rozesmál, a žen, které spíše rozesmutnil: Jste šťastní? Proč tak často sníme o šťastnějším životě a nevážíme si toho, který máme? Hledáme štěstí v úspěchu nebo ve vztazích s ostatními lidmi? Závisí štěstí na osudu, okolnostech nebo na způsobu, jak na věci nahlížíme? Poté, co Hektor prožil dobrodružství a překvapivá setkání, dokáže lépe zodpovědět tyto otázky... celý text
Přidat komentář
Další z Hektorových cest které stojí k zamyšlení se nad sebou samým ... ale to platí pro všechny tři díly.
V jednoduchosti je krása, v jednoduchosti je síla, v jednoduchosti je štěstí. A chcete-li strávit příjemně dva podvečery, během nichž se vám nechce moc přemýšlet a příliš se vzrušovat, zvolte si za společníka Viktora - neboť ten neurazí, ale ani nenadchne.
Levná knížka, která neurazí. Čtete o někom, občas se vás snaží něco naučit, nebo se alespoň zamyslet. Film je krásně zpracován přesně dle knihy.
Pro mě to byla nuda. Žádné úžasné myšlenky se nekonaly, nic co by už člověk nevěděl. A forma prapodivně nečtivá, nemohla jsem se dočkat konce a do čtení jsem se musela nutit. V tomto žánru jsou rozhodně daleko lepší knihy.
Pokud už se vám kniha dostane do ruky, stojí za přečtení. Z tohoto žánru knih si každý čtenář (pokud chce a pokud nad knihou přemýšlí) vždy alespoň něco málo odnese. Ale...
PROČ autor tolik mlží o místech, kam hrdina knihy cestuje?
PROČ autor téměř v každé kapitole používá obrat: "ale to vám jistě došlo, že"?
PROČ autor tak nezvykle přeskakuje v časové linii děje?
Chcete-li poradit totéž, ale v lépe podané formě a s více myšlenkami, doporučuji raději knihu "Muž, který chtěl být šťastný".
S myšlenkami knihy sice souzním, ale slohově to je pro mne skoro nepříjemné čtení.
Tahle kniha je skvělá. Čte se lehce /no a co?/, čte se rychle a hlavně... pokud si chcete srovnat priority, nebo se prostě jen trochu zamyslet nad tím, co je štěstí a jak ho vlastně každý vnímá zcela jinak, tuhle knihu si přečtěte. A určitě se k ní i vracejte. Člověk poměrně rychle zapomíná co je v životě důležité a někdy (vlastně vždy) je to opravdu škoda...
Všichni říkají, že to vypadá jako kniha pro děti...ale proč? Protože ve společnosti převládá klišé, že vše co má hlubší myšlenku, musí být složité, pro děti nepochopitelné a doprovázeno patřičným slovníkem...kdepak, opak je pravdou:
V JEDNODUCHOSTI JE KRÁSA.
Doporučuji - 100%
Krásná pohádka k zamyšlení, četla jsem ji v době, kdy jsem měla spoustu otázek a pochybností a tahle kniha mi dokázal zvednout náladu.
Tak nějak se mi to četlo dobře... :) Neměla jsem ten špatný pocit, když jsem četla jiné duchovní knihy, kdy jsme si připadala provinile, že se nechovám tak, jak oni píšou. Tohle bylo jiné. Nevnucené. Velké plus bylo, že kniha není příliš dlouhá, neprotahuje se zbytečně a kapitoly jsou krátké, takže máte pocit, že čtete rychle. :) Nemůžu mít ani jednu výhradu... Doporučuji spíše lidem "začátečníků", kteří se začínají zajímat o duchovní vývoj. :)
Mám rád knihy na způsob Paula Coelha, jenže člověk má někdy pocit, že musí před jeho knihami utéct - divně se to vysvětluje. Hledal jsem knihu, která by v sobě měla nějaké to ponaučení ale i smysl pro humor a nadhled. Tohle všechno jsem našel v Hektorovi. První díl mě očaroval. Knížka je velmi tenká a tak jsem si kapitoly šetřil a zážitek ze čtení jsem protahoval, co to jen šlo. Trošku bych to přirovnal k takové dospělácké pohádce na dobrou noc :) Těším se i až uvidím filmové zpracování, které je ohlášeno na tento rok. Snad to nespadne rovnou do distribuce DVD - byla by to škoda. Ale zpátky ke knize. Jsou tam pro někoho naprosto trapná a všemi znalá moudra o životě a štěstí ... jenže lidé takové banální věci prostě zapomínají a tento příběh to hezky navrací do našeho života. Navíc vesele a s nadhledem. Tak to má být.
Krásně naivní příběh s trochou toho humoru a duchovního poučení. Myslím, že neublíží a lze doporučit na počátku každé cesty za sebezdokonalením či zda vůbec by obdobná literatura pro vás byla.
Vlastně ani nevím, co k tomu říct. Knížku jsem přečetla, ale v podstatě ve mně bohužel žádný velký dojem nezanechala. Bylo to sice milé, Hektor je sympaťák, ale styl psaní mi absolutně nesedl a že bych se cítila nějak poučena, to asi taky ne. Hlavní myšlenkou pro mě z celé knihy zůstalo akorát to, že "dobrý způsob, jak si pokazit štěstí, je porovnávat." Protože dnes a denně vidím, kolik lidí tuhle chybu dělá. Myslím, že mezi podobně laděnýma knihama lze najít i lepší kousky.
Musím se usmívat, když čtu věty v komentářích ve smyslu "naivní, polopatické, jednoduché..." Mám pocit, že to je podobný úsměv, který měl na tváři mnich v Číně :-) Možná tito hledači složitosti, komplikovanosti atd. jednou pochopí, že ty největší hodnoty v životě mohou být ve své podstatě úplně jednoduché, ale člověk to musí cítit v srdci, ne jen v hlavě.
Já se již nějakou dobu necítím zcela šťastna. Z Hektorova seznamu se mi nedaří z devatenácti variant šest (1,2,3,10,13,15).
Naopak grandiózní jsem v pětce.
Anotace říká "knížka pro vaši duši". Je to daleko víc, je to pohlazení, je to zbloudilý úsměv a sem tam přiznané "aha". Styl vyprávění připomíná hodného moudrého učitele, který se snaží, aby jeho žáci dobře pochopili princip násobilky. Autor místy vybočuje z příběhu Hektora, obrací se ke čtenáři a jako by mu bylo pět let vysvětluje některá fakta. Tato promluva nepůsobí ani otravně ani urážlivě, spíš je to podvědomý návrat do dob, kdy se rodiče trpělivě vypořádávali s věčným "a proč?" svých ratolestí.
Kdo chce, může tu najít recept na to, jak šťastně žít. Pro jiné to bude uklidňující balzám na rozbouřenou mysl. Ať tak či onak, je to rozhodně velmi příjemné čtení.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Hektorova cesta aneb hledání štěstí |
| 2006 | Hektor a tajemství lásky |
| 2007 | Nová Hektorova cesta aneb Honba za časem |
Nejsem cílová skupina, to říkám rovnou. Coelhové, Toltéci a tak podobně mě míjí. Přijde mi, že dnešní společnost zavrhla tzv. tradiční hodnoty, které naši předci ctili a dávaly jejich životu smysl. A tak současní lidé hledají nové pravdy, filozofie, mystiku, vnitřní souznění....a já nevím co ještě. A na tomhle "se vezou" různí spisovatelé, kteří předkládají snadno stravitelné návody na život v intelektuálním kabátku. Plně respektuji ty, kteří tento typ literatury rádi, ale já jsem poněkud mimo :)