Hektorova cesta aneb hledání štěstí

24. července

Tahle kniha je skvělá. Čte se lehce /no a co?/, čte se rychle a hlavně... pokud si chcete srovnat priority, nebo se prostě jen trochu zamyslet nad tím, co je štěstí a jak ho vlastně každý vnímá zcela jinak, tuhle knihu si přečtěte. A určitě se k ní i vracejte. Člověk poměrně rychle zapomíná co je v životě důležité a někdy (vlastně vždy) je to opravdu škoda...

3 15. března

Všichni říkají, že to vypadá jako kniha pro děti...ale proč? Protože ve společnosti převládá klišé, že vše co má hlubší myšlenku, musí být složité, pro děti nepochopitelné a doprovázeno patřičným slovníkem...kdepak, opak je pravdou:

V JEDNODUCHOSTI JE KRÁSA.

Doporučuji - 100%

09. ledna

Krásná pohádka k zamyšlení, četla jsem ji v době, kdy jsem měla spoustu otázek a pochybností a tahle kniha mi dokázal zvednout náladu.

1 03.12.2015

Dvě hvězdy za poslání té knihy. Nicméně mě dostal už prvné okamžik cesty - v Číně se vyspí s holkou, kterou vidí pár hodin a diví se, že mu to nepřineslo štěstí... copak takhle se chová člověk, toužící po štěstí?? Propánajána, to je ale jeliman blbácká.

31.03.2015

Tak nějak se mi to četlo dobře... :) Neměla jsem ten špatný pocit, když jsem četla jiné duchovní knihy, kdy jsme si připadala provinile, že se nechovám tak, jak oni píšou. Tohle bylo jiné. Nevnucené. Velké plus bylo, že kniha není příliš dlouhá, neprotahuje se zbytečně a kapitoly jsou krátké, takže máte pocit, že čtete rychle. :) Nemůžu mít ani jednu výhradu... Doporučuji spíše lidem "začátečníků", kteří se začínají zajímat o duchovní vývoj. :)

11.02.2015

Pěkné "pohádkové" vyprávění se zamyšlením. Doporučuji jako odpočinkovou četbu.

16.11.2014

Mám rád knihy na způsob Paula Coelha, jenže člověk má někdy pocit, že musí před jeho knihami utéct - divně se to vysvětluje. Hledal jsem knihu, která by v sobě měla nějaké to ponaučení ale i smysl pro humor a nadhled. Tohle všechno jsem našel v Hektorovi. První díl mě očaroval. Knížka je velmi tenká a tak jsem si kapitoly šetřil a zážitek ze čtení jsem protahoval, co to jen šlo. Trošku bych to přirovnal k takové dospělácké pohádce na dobrou noc :) Těším se i až uvidím filmové zpracování, které je ohlášeno na tento rok. Snad to nespadne rovnou do distribuce DVD - byla by to škoda. Ale zpátky ke knize. Jsou tam pro někoho naprosto trapná a všemi znalá moudra o životě a štěstí ... jenže lidé takové banální věci prostě zapomínají a tento příběh to hezky navrací do našeho života. Navíc vesele a s nadhledem. Tak to má být.

12.09.2014

Krásně naivní příběh s trochou toho humoru a duchovního poučení. Myslím, že neublíží a lze doporučit na počátku každé cesty za sebezdokonalením či zda vůbec by obdobná literatura pro vás byla.

28.07.2014

Vlastně ani nevím, co k tomu říct. Knížku jsem přečetla, ale v podstatě ve mně bohužel žádný velký dojem nezanechala. Bylo to sice milé, Hektor je sympaťák, ale styl psaní mi absolutně nesedl a že bych se cítila nějak poučena, to asi taky ne. Hlavní myšlenkou pro mě z celé knihy zůstalo akorát to, že "dobrý způsob, jak si pokazit štěstí, je porovnávat." Protože dnes a denně vidím, kolik lidí tuhle chybu dělá. Myslím, že mezi podobně laděnýma knihama lze najít i lepší kousky.

8 06.05.2014

Musím se usmívat, když čtu věty v komentářích ve smyslu "naivní, polopatické, jednoduché..." Mám pocit, že to je podobný úsměv, který měl na tváři mnich v Číně :-) Možná tito hledači složitosti, komplikovanosti atd. jednou pochopí, že ty největší hodnoty v životě mohou být ve své podstatě úplně jednoduché, ale člověk to musí cítit v srdci, ne jen v hlavě.

1 26.09.2013

Já se již nějakou dobu necítím zcela šťastna. Z Hektorova seznamu se mi nedaří z devatenácti variant šest (1,2,3,10,13,15).
Naopak grandiózní jsem v pětce.

1 25.05.2013

Anotace říká "knížka pro vaši duši". Je to daleko víc, je to pohlazení, je to zbloudilý úsměv a sem tam přiznané "aha". Styl vyprávění připomíná hodného moudrého učitele, který se snaží, aby jeho žáci dobře pochopili princip násobilky. Autor místy vybočuje z příběhu Hektora, obrací se ke čtenáři a jako by mu bylo pět let vysvětluje některá fakta. Tato promluva nepůsobí ani otravně ani urážlivě, spíš je to podvědomý návrat do dob, kdy se rodiče trpělivě vypořádávali s věčným "a proč?" svých ratolestí.
Kdo chce, může tu najít recept na to, jak šťastně žít. Pro jiné to bude uklidňující balzám na rozbouřenou mysl. Ať tak či onak, je to rozhodně velmi příjemné čtení.

1 27.03.2013

Asi ne kniha pro mne, ale trochu bádám, pro koho vlastně. Styl psaní je jako pro pětileté dítě: alespoň začátek na mne dělal takový dojem. To když jsem si četla o těch lidech, o které se jejich maminky a tatínkové špatně starali nebo polopatické vysvětlení, že 1. třída je část letadla.
Příhody v Číně mne poněkud znejistily. Ono to asi tak úplně pro děti nebude. Leda lehce zcenzurované.
Tak tedy´opravdu nevím. Samozřejmě, pravdy, které Hektor objevuje pravdami jsou, ale na většinu si člověk přijde sám. Ano, je pravda, že i chudí lidé v Evropě jsou mnohem bohatší, než většina lidí někde jinde. Přesto nejsou šťastní, protože se nesrovnávají s hladovějícími černochy v Africe, ale s bohatými ve svém okolí. No, ale co s tím. Opravdu pouhé toto uvědomění mi pomůže ke štěstí? Ale třeba je dobré si srovnat v hlavě na čem vlastně v životě záleží. A tato kniha by mohla poskytnout k takovému zamyšlení podnět. Jen by ty pravdy nemusely být zabaleny do tak naivní omáčky.

17.02.2013

Velmi jednoduše napsaná kniha na zamyšlení se životními moudry. Je to taková oddychovka, ale na tento způsob jsou i daleko lepší knihy.

1 18.12.2012

Asi vůbec nejlepší kniha z oboru "návodů na život", napsaná s lehkostí, čtivá a přitom s hodně náměty k zamyšlení. Doporučuji hloubavcům i nehloubavcům!

1 15.08.2012

Podobně až naivně hravá knížka, kde namísto květinek o lásce sbírá Hektor tentokrát ponaučení o štěstí. Posbírá jich 23. Například:
Ponaučení č.1: Dobrý způsob, jak si pokazit štěstí, je porovnávat.
Ponaučení č.2: Štěstí jde často ruku v ruce s překvapením.
Ponaučení č.3: Hodně lidí vidí své štěstí jen v budoucnosti.
Ponaučení č.19: Slunce a moře je štěstí pro všechny lidi.
Ponaučení č.20: Štěstí je způsob, jak na věci nahlížíme.
Ponaučení č.21: Velký jed na štěstí je soupeření.

V knize mne upoutaly některé věty:
~ Je velký omyl myslet si, že štěstí je cíl.
~ Tohle potřebují vědět všechny děti, jež chtějí přežít: my dospělí jsme hodnější na dítě, které se usmívá.
~ Když na něco často myslíte, o to méně se toho bojíte.
~ Kdekdo se zajímá o znečištění ovzduší, ale vůbec ne o duševní znečištění dětí.
~ Existuje vazba mezi upřímností a intenzitou úsměvu ve 20 letech a štěstím ve 40 !