Zajatkyní na planetě Gor I

Zajatkyní na planetě Gor I
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130688/zajatkyni-na-planete-gor-i-130688.jpg 4 3 3

Gor - Kroniky Protizemě série

< 7. díl

Elinor Brintonová, krásná a bohatá pozemšťanka, která si s rozkoší užívala veškerých privilegií, jež jí skýtala její příslušnost k ženskému pohlaví a sociální postavení, se jednoho dne stane zajatkyní v táboře Targa, obchodníka s otroky na planetě Gor. Tam, uvězněna spolu s dalšími krásnými zajatkyněmi - s Ute, věrnou a soucitnou přítelkyní, která však v Elinořiných očích byla jen obyčejným hlupákem a pošetilcem; s Lanou, Targovou oblíbenkyní, nejkrásnější a nejzhýčkanější ze všech - se musí naučit vzdát své domýšlivosti, podvolit se, poslouchat dražební nabídky cizích mužů a říkat jim "pane". V přepychovém městě jménem Ko-ro-ba se naučí smyslným dovednostem gorejských otrokyň rozkoše - provokativním tancům a jemným pohybům - zakusí ponížení ze svého prodeje i první trest za neposlušnost - gorejskými důtkami s pěti prameny, cejchovacím železem i v obávané bedně pro neposlušné otroky. Hrdá a panenská je pevně odhodlána nebýt ničí otrokyní - a utéci. Pak se setká s Raskem z Treve, divokým tarnmanem a psancem, který je znám a obáván po celém Goru pro své smrtelně nebezpečné dovednosti v bitvách a pro zběhlost v umění podvolovat ženy své vůli... Po takřka desetileté odmlce mají čeští čtenáři možnost začíst se do dalších dílů akční fantasy série Gor, která je v teoretických statích uváděna jako příklad čisté esence nejjednodušších stereotypů z dob počátků tohoto žánru, případně jako odstrašující příklad primitivního sexismu ve fantasy 60. a 70. let. Přitom jejích 27 svazků vznikalo v průběhu 25 let a poslední díl napsal J. Norman v roce 2002 ve věku více než šedesáti let!... celý text

Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: , Wales
Originální název:

Captive of Gor , 1972


více info...

Přidat komentář

ludek.n
28.05.2021 2 z 5

John Norman dal v sedmé Kronice Protizemě vale hlavním dějové linii Tarla Cabota a místo toho rozvíjí vedlejší, ve své podstatě nezávislý, příběh Elinor Brintonové. Na patriarchální společenské zřízení planety Gor se tak díváme pohledem zotročené ženské poloviny, zdůrazněné navíc Elinořiným výchozím postavením hrdé a nezávislé Newyorčanky, jež byla vytržena ze svého pseudo spokojeného pozemského života a přemístěna do drsného prostředí Goru. Docela chápu, proč Norman použil ženský přístup. Kniha by totiž asi těžko ustála všechno to šovinistické mužské holedbání a pregnantní ješitnost gorských superhrdinů. Jistě i na planetě Gor jsou sem tam zlí a odporní muži (alespoň od pasu nahoru), ale objevují se tu vlastně jen tak mimochodem a k doplnění celkového obrazu. Jestliže v předchozích knihách bylo ono otrocké podrobení se žen mužům, všechno to svazování, bičování a pronikání do lůna jen doplňkem dobrodružného děje, tady se tyto ingredience stávají alfou omegou celého vyprávění. Zdá se, že na nic jiného tu už nezbylo místo. Ke škodě čtenáře nutno konstatovat, že se nedozví nic nového, je to jen omílaní starých motivů po sté a stále dokola.