Gladiátoři druhohor

10.11.2018

Musím si vypůjčit výraz od Israha, a tím je OSUDOVOST a přidala bych VELKOLEPOST jednotlivých příběhů, i jako holka - teenager jsem je hltala. Chápu, že pro ty, co hledají faktickou správnost, tato kniha pravděpodobně nebude dostačující, ale ona to prostě není encyklopedie. Tady ,,jen" ožívají dinosauři ;)

29.05.2018

Coby dinosaury milující dítko jsem tuhle knihu miloval...nyní, po dlouhých letech, už musím být kritičtější, ale to kouzlo tam je. Mareš má cit pro popisy pravěké krajiny a jejích obyvatel, dokáže i obyčejným událostem ze života vyhynulých zvířat vtisknout punc osudovosti, a celkem dost mě bavily i (místy hodně odvážné) fabulace, do kterých se na základě fosilních podkladů pouštěl. Tohle nadšení z pohledu do dávno ztracených světů kniha vyvolat dokáže. Odbornou stránku ovšem nutno brát s rezervou (tím spíš v kontextu toho, jak se poznání za těch 17 let posunulo), repetitivnost popisů, slovních obratů a stvárňovaných situací je značná, a některé "povídky" jsou dějově opravdu hodně strohé a nezajímavé (ve srovnání s např. takovým Josefem Augustou, který se tvorbou podobného stylu také zabýval). Zaujme třeba kreativně pojatý "Rváč" o nasraném ceratosaurovi, tajemné a místy až trochu horrorové "Pronásledování" se sci-fi elementem, dojemný "Matčin vynález" nebo i "Tichá smrt" s originální pointou. Ale častěji jde jen o takové "ty obyčejné dinosauří šarvátky" bez čehokoliv hlubšího. Spíš jednohubkové čtení, které výrazně nepotěší kohokoliv, kdo si v podobné fikci na pravdivém základě potrpí na striktní vědeckou správnost.

25.09.2017

Zajímavá a čtivá publikace, většina povídek je založena na skutečných fosilních nálezech, kolem kterých dokázal autor barvitě vystavět věrohodné příběhy, občas s naprosto nečekaným vyvrcholením (Tichá smrt, Závod o život).

Líbilo se mi, jak povídky postupují chronologicky od nejstarších prapředků až k posledním dinosaurům. Chyběla mi ale předmluva či doslov, kde by autor vysvětlil odkud a jak / proč čerpal informace, protože některé jím uváděné závěry mi přišly přinejmenším sporné (a ani usilovným googlením se mi je nepodařilo ověřit). Na druhou stranu do textu dokázal zaobalit i některé zajímavé teorie, popisy příbuznosti a vývoj jednotlivých druhů, aniž by to příliš narušovalo plynulost děje, i když neustálé vyjmenovávání i rodových jmen a jednotlivých čeledí mi občas přišlo těžkopádné.

Po literární stránce autor krásně vylíčil druhohorní krajinu, rostliny, klima a nejrůznější „poselství“, ale v popisech některých zvířat se často frázovitě opakoval i přes několik kapitol (vážně musí mít všichni sauropodi stožárovitý krk a sloupovité nohy?). Zdálo se mi, že s potupujícími kapitolami se autor „vypisuje“, je poetičtější, „akční“ scény jsou lépe zvládnuté a příběhy mají větší drive. Občas jsem narazila na typografické nedostatky, nelíbí se mi také nejednotné zacházení s čínskými názvy, měl se použít buď přepis český (Sečuan, Šan-tung) nebo tedy anglický (kdo ví proč, aka Sichuan, Shandong) a ne je kombinovat.

I přes všechny (drobné) výtky a trochu nešťastný název tuto knihu vřele doporučuji malým i velkým milovníkům „strašných ještěrů“, rozhodně stojí za přečtení.