G.

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V brilantním a mnohovrstevnatém románu G. vypráví John Berger příběh mladého muže, syna Američanky a Itala, jenž zasvětil život především metodickému dobývání žen. Děj se odehrává na pozadí bouřlivých událostí konce devatenáctého a začátku válečného a revolučního dvacátého století, tedy v době, kdy se rodilo moderní umění. Pikantní dobrodružství moderního Dona Juana prokládá autor krátkými politickými a historickými úvahami o tehdejším postavení žen, vnímání uměleckých děl a poezie či o bouřlivých událostech a významných osobnostech doby. V knize tak vystupují historické postavy jako například Italy obdivovaný vůdce Garibaldi, milánští dělníci, kteří se v roce 1898 neúspěšně pokusili rozpoutat revoluci, zdecimovaní vojáci první světové války, Gavrilo Princip a další účastníci atentátu na Františka Ferdinanda d’Este nebo peruánský aviatik Geo Chávez, který jako první přeletěl Alpy. Tyto historické osobnosti a události se v textu snoubí s úvahami o sexualitě, erotice, lásce a touze, které mohou muže a ženy svazovat i osvobozovat stejně jako společenské či politické děje a události....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/179938/big_g-Wws-179938.jpg 3.710
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Barrister & Principal
Originální název:

G., 1972


více info...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha G.

IvaKo
25.09.2020

Mám ráda, když má autor originální styl a to J. Berger splnil. Životní příběh hlavní postavy je rozmělněn mezi pasáže historické a filozofické, což čtenáři dozajista rozšiřuje obzory, ale podle mě to celé tak nějak nedrží pohromadě. Samozřejmě jsem byla zvědavá jak dost nesympatický G. dopadne, ale jinak mne kniha moc nezaujala.

avi8
14.11.2019

Přečteno , s přestávkou ale až do konce. Tohle opravdu není šálek mého čaje .


alef
02.09.2019

Pokud bych měla říct o čem tato knížka je v několika slovech (a věřte mi, že to je úkol téměř nadlidský :-), vysvětlení níže), asi bych řekla, že zpracovává velké téma, a tím je jedinečnost prožitků.

A díky takovému velkému tématu je pak do téhle knížky ve výsledku zapracovaných asi tak milión motivů :-). Johnu Bergerovi se podařilo napsat opravdu jedinečnou knížku, která si své ocenění 100% zaslouží, takže, za mě, je v ní snad všechno, co mám ráda, počínaje mnohovrstevným příběhem, přes propracované úvahy až k odborným pojednáním, jenže ( je tu to protivné „jenže“, které navíc signalizuje jednu * dolů) nemůžu si pomoct, ač touto knížkou naprosto okouzlená, přesto jednu * z hodnocení trochu zdráhavě odmazávám, totiž … přišlo mi to skoro jako by se pan Berger chtěl trochu předvést, co vše zvládne zapracovat do jedné knihy, abyste rozuměli, ono se mu to povedlo, vážně, zcela precizně a dokonale se s tím popral, jenže … když jste něčím přehlcení, ono se to pak tak úplně komfortně nečte, ne, že by vás to všechno nezajímalo, ne že by vás to všechno nebavilo, a ne že by vás to všechno neohromovalo, to jako ano, jen je toho okouzlení na jednu knížku prostě moc.
Takže, co můžete očekávat:
… občasný intelektuální přetlak, a když to pak „bouchne jak papiňák“, vzniká trochu chaos,
… velmi složité chápání jazyka – ohromující množství metafor a metonymií, navíc ztížené značným přesahem - transcendentní smysl slov rozhodně pochopení neulehčuje :-), spíš vás nutí změnit myšlení a přizpůsobit se autorově způsobu … vnímání světa (za mě v tomto směru dokonalé čtení),
… autor se představí i jako literární teoretik (kterým skutečně je) a představí svou teorii kulturní podmíněnosti těla (jinak překlad či objasnění anotace z přebalu: „fascinující spojení historických detailů a meditace o sexu“ :-)), do popředí pak vystupuje zejména zajímavá linie – studie ženy, jako subjekt vs. objekt,
… a je toho ještě víc, v příběhu budete svědky sexuální revoluce, ale taky aviatické revoluce, a dokonce i skutečné revoluce milánských dělníků,
… a v neposlední řadě pak knížka nabízí třeba krásný milostný příběh plný úvah o lásce a touze .-).
Důvodů, proč číst jsem vám uvedla jen 5, ve skutečnosti jich ale je opravdu asi milón … jen se mi sem prostě nevešly :-).

„Mlhy neustále mění mé dimenze
pouze teritoria na mapě lze změřit
zvuky jež vydávám vznikají jinde
jsem zabalená do úžasného mlčení svých ňader
zaplétám si vlasy do vět
nikdy je nerozpustím
chodím kam chci …
prolom to úžasné mlčení mých ňader.“
(Báseň pro Beatrici)

Jennkie
04.08.2019

Někomu by asi kniha připadala mnohovrstevnatá a úžasná, ale mně asi ten účinek minul. Ze začátku mi to připadalo dobré, popisování bylo umně květnaté, ale pak jsem ztratila trpělivost s roztěkanými útěky od hlavního děje. V něčem je to dobré, protože to kopíruje, jak funguje mysl, když si to člověk hned zapisuje. Ale když je tento zvláštní styl psaní přes celou knihu, tak mě to nudí. Občas jsem i ztrácela nit z hlavním dějem (jestli byl hlavní), který pak skončil poněkud divně. Dost rozporuplné čtení.

Emily82
13.02.2019

Knihu jsem přelouskala a pořád si říkala, zda je dobře, že ji čtu či ne. Několikrát jsem to chtěla vzdát, což mi ale nedalo.
Dočetla jsem ji až do konce. Složitá, ale nakonec hodnotím vysoko a doporučuji k přečtení. Není to ale lehké čtení, mozkové závity při čtení šrotují, nenechá vás to odpočinout a musíte být ve střehu u každé věty...

PalkoPalko
16.02.2018

Některé křičí, některé leží bez hnutí, některé buší pěstmi, některé leží svinuté do klubíčka, některé vystrkují jazyk mezi zuby, některé vraští obočí a formují ústa do odhodlaného výrazu, některé mávají rukama a jiné je rozvírají, takže vypadají jak hvězdice: ani dvě z nich se nechovají stejně, dokud se už prostě nechovají nijak, dokud s ním nedospějí k tomu okamžiku, kdy je všechno simultánní a všechny jsou tam spolu.

Ve snech není ani tak zvláštní to, co se v nich stane, jak to, co v nich člověk cítí. Ve snech existují nové kategorie citú. Ve všech snech, i v těch zlých, máme pocit okamžitého vyjasnění, takový jako skoro nikdy nezažíváme, když jsme vzhúru. Vyjasněním myslím odpověď na všechny otázky.

Pohlavní akty, podobně jako sny, nemají žádný povrchový vzhled - prožívají se naruby, i jejich obsah je nahoře, a to, co je normálně vidět, se stává neviditelným vnitřkem.

Taťka Hraboš
25.10.2017

Divím se, že tu má kniha zatím jen jedno hodnocení. Nechce se mi věřit, že by ji kromě mne přečetl jen jeden člověk z celé komunity čtenářů na tomto fóru. Vždyť jde o jedno z významných děl anglicky psané literatury 20. století (čehož výrazem se stalo i ocenění Man Bookerovou cenou). Stejně tak se mi nechtělo věřit, když jsem tuhle knížku objevil v nabídce řady internetových knihkupectví za cenu nedosahující ani 20 Kč ( a je tam stále). Ale ke knížce samotné – je to krásná kniha, málokdo to s jazykem umí jako tento autor, což klade vysoké nároky na překladatele (dlužno říci, že dle mého obstál se ctí), ale i na samotného čtenáře. Jedním z hlavních vyjadřovacích prvků autora je metafora. To román v podstatě přeměňuje až na jakousi báseň v próze a občas jej bohužel dovádí až na hranici srozumitelnosti. Uvedené platí především v první půli, pak se děj rozbíhá, tempo se zvyšuje a tomu odpovídá i určitá změna výrazových prostředků (anebo jsem si na autorův styl již tak zvykl, že mi to v druhé půli tak připadalo). Přečíst tento román znamená podstoupit poměrně namáhavou cestu, věnovat se každé větě s maximální soustředěností, přesto se ta námaha vyplatí.