Fenomén psychedelie

Fenomén psychedelie
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/357925/bmid_fenomen-psychedelie-subjektivni-pop-npI-357925.jpg 5 35 35

Subjektivní popisy zážitků z experimentální intoxikace psilocybinem doplněné pohledy výzkumníků Kniha přináší přehled současného stavu poznání v oblasti psychedelické vědy od popisů mechanismu účinku přes vlastní psychologické projevy a jejich závislost na kontextu užití až po historicko-antropologické souvislosti. Jednotlivé oddíly jsou napsané předními domácími odborníky a výzkumníky v oboru, o čemž svědčí i vysoká míra objektivity a schopnost odstupu, která je v případě problematiky psychedelik spíše ojedinělá. Zvláštní pozornost zasluhuje kolekce reportů účastníků studie s psilocybinem. Jsou zajímavé nejen proto, že přinášejí mimořádné, až exotické prožitky. Nové výzkumy prokázaly, že psychedelika lze bezpečně podávat v kontrolovaném prostředí, a otevřely tak dveře jejich lékařskému využití, zejména na poli psychiatrie. Psilocybin by mohl pomoci lidem trpícím depresivním onemocněním, obsedantně kompulzivní poruchou, ale také závislostí. V neposlední řadě má průzkum psychedelických stavů obrovský význam v tom, co je nám jako lidem hluboce vlastní: porozumění sobě samým a našemu vědomí vůbec.... celý text

Přidat komentář

kristy.d
včera 3 z 5

Na to jak jsem se na knihu těšila, že se dozvím nové poznatky, tak nemůžu říct že by mě teoretický začátech nějak zaujal a naučil něco nového.
Druhá obrázková část s příběhama už se mi četla dobře a úplně mi připoměla mé kosmické zážitky, bylo to občas i úsměvné a bavilo mě číst jiný pohled lidí. U knihy jsem si uvědomila jak těžké může být pro někoho pochopit stav(nebo i životní fázi) který nezažil, doufám že tato kniha trošku víc přiblíží a ukáže i na rizika do kterých se člověk může dostat.
Knihu posílám dál nezaujala mě na tolik aby zůstala v knihovně 3,5*

hungryreader00
10.11.2023 5 z 5

Skvěle zpracované téma a hlavně je fajn, když se o tom mluví. Snad to někdy pochopí dostatečné množství lidí na to, aby došlo k legalizaci. Já osobně si z dětství pamatuju, že když jsem začala zjišťovat co jsou drogy, tak že o houbičkách kolovaly takové nejtemnější historky, že se z toho člověk zblázní apod. Díky osvětě jsem zjistila v podstatě pravý opak (samozřejmě pokud je to bezpečně) . :)


Chytuš
24.03.2023 5 z 5

Zajímavý pohled na současný výzkum českých vědců na poli psychedelik. První část je věnovaná obecným teoretickým otázkám - samotným lysohlávkám a psilocybinu, rituálům a teoretickým záležitostem, které mohou psychonauty na jejich cestě potkat. Každá z kapitol je doplněna množstvím doporučené literatury, takže pokud se chce někdo více ponořit do detailů, literaturu si určitě najde. Druhá část se zabývá přímo experimentální intoxikací - úvodem do studie, seznámení s podmínkami a následně samotnými trip-reporty čtrnácti účastníků experimentální studie. Mezi obě části je ještě vložená obrazová příloha - kresby jsou zajímavé a na první pohled psychedelické :-)

str. 201: Zmíněný efekt psychedelik na navození kreativity, fascinace jinakostí a úlevného humoru snad může být také podkladem pozitivní odpovědi na otázku Terence McKenny (1946-2000): "Jaká houba poroste na konci lidské historie? Bude to houba Tellera, Fermiho a Oppenheimera, anebo houba Gordona Watsona, Richarda Evanse Schultese, Alberta Hofmanna, Humpryho Osmonda a Timothy Learyho?"

Eldar80
24.08.2022 4 z 5

Podle názvu jsem myslel, že to bude víc obecně zaměřené. Ale je to spíš ukázka současné psychedelické studie. První půlka obsahuje potřebný teoretický úvod a druhá popisy zážitků účastníků studie.
Její název zní: „Humánní model psychózy indukovaný intoxikací psilocybinem“ a odborným jazykem: „Animální a humánní serotonergní model schizofrenie: validita hodnocená pomocí qEEG a fMRI“.
To uvádím jen pro lepší představu o čem to zhruba je a jak je to napsané. Není to příručka ani návod. Teoretický úvod je relativně odborný, aby si čtenář dokázal subjektivní zážitky zařadit do správného kontextu.
Většina účastníků byli psychiatři/psychologové či lidé s předchozí zkušeností s psychedeliky, takže tripreporty jsou popsané docela dobře. Dá se z nich získat hrubá představa a je zřejmé, že užívání psilocybinu není žádná zábava.
Ikdyž o humor není nouze. Tomu se krátce věnuje Horáček v závěru. Já tripreporty nemám moc rád. Kdybych sám neměl zkušenosti, tak nevím, co bych si z nich vzal. Zážitky z tripu beru jako čistě osobní sdělení.
Asi největší nevýhoda je stručnost. Teoretická část se skládá z několika krátkých článků od různých autorů. Díky tomu je to spíš pro ty, kdo se už orientují. Přidat by šla spousta důležitých témat.
Psychedelika nejsou „drogy“, ale spíš entheogenní látky jejichž účinek je značně individuální. To je ostatně vidět z tripreportů. Tomu se podle mě měla věnovat větší pozornost, když zabírají polovinu knihy.
Doporučuju. Zaryté skeptiky to asi nepřesvědčí, ale je dobré vědět, jak vypadá dnešní psychedelický výzkum. Pak ta stručnost může být výhodou. 85% 4,5*

thorir
03.02.2021 5 z 5

„Tento zážitek měl pozitivní vliv na moje prožívání a celkovou životní spokojenost. Znovu se mi zjevilo a potvrdilo, že moje myšlení bývá ve všední dny sevřeno v korytě zaběhlých schémat, kdy si často připadám jako list plující na hladině dravé řeky, jež se mnou smýká mezi balvany, a jsem vydán životu napospas. Při psychedelickém prožitku se myšlení osvobozuje od stereotypních vzorů, hledá interpretace, prozkoumává možnosti, jak s životem naložit, spontánně přicházejí originální vhledy a inspirace.“
TR04 Reflexe

Skvělý autorský a vydavatelský počin, který by se mohl stát základem obnovy veřejné diskuze na téma užití psychedelik, narovnat a opravit jejich poněkud nezaslouženě špatnou pověst, po desetiletích ostrakizace, tabuizace, ignorace. Ve světle nejnovějších psychiatrických výzkumů, nejen u nás, je totiž zřejmé, že Overtonovo okno při pohledu na tuto kategorii látek je nezbytně nutné posunout. Veřejná diskuze neprobíhá, to je třeba změnit.

Nejsem uživatel „trávy“ a podobných, do zblbnutí meloucí něco o „legalizaci“. Jsem normální chlap, vychovaný ve světě, kde cokoliv spojeného s jakoukoliv „drogou“ (klasicky kromě alkoholu a tabáku) bylo vnímáno jako naprosté tabu, po zásluze vykázáno na samotný okraj společnosti, odsuzováno, opovrhováno. Doteď si pamatuji ty odstrašující příběhy lidí vyskakujících z oken po požití lysohlávek.

Až v poslední době se ke mně začali dostávat informace, zcela odporující naučenému narativu, oči mi otevřel, kromě jiného, zejména podcast Joe Rogan Experience, kde o psychedelikách zcela otevřeně mluvili respektovaní neurologové, biologové, historikové, mykologové a mnozí další. Přesto, vážně míněná diskuze, i mezi přáteli, je stále možná spíš s osobami s otevřenější myslí.

Kniha je rozdělena do množství kapitol a zabývá se zejména psilocybinem. Autoři čtenáře provází množstvím témat, od chemie a působení psilocybinu na serotoninové receptory, přes krátkou historii psychedelik – znovuobjevení pro západní svět, přes povzdech nad nešťastným legislativním ukotvením, přes nesmírně zajímavý příspěvek na téma iniciačních a transformativních rituálů a historické užití psychedelik v hluboké minulosti lidstva, po vlastní psychedelický zážitek – co se děje v mozku, a další. Kapitoly jsou krátké a čtivé. Přibližně dvě třetiny knihy zabírá popis české studie intoxikace dobrovolníků, od nesmírně důležité kapitoly detailně popisující experiment, zdůrazňující „set“ a „setting“, tj. nastavení mysli dobrovolníka a prostředí kde pokus probíhá. Dále následuje obsáhlý záznam pokusu v podobě popisu „tripů“ jednotlivých dobrovolníků, vč. zmínky o vlivu na život a prožívání s delším časovým odstupem. Tato část rozhodně patří k tomu nejzajímavějšímu. Zvídavější čtenáře pak jistě potěší množství dalších zdrojů na konci každé kapitoly.

Duševní zdraví lidí stále upadá, přetechnizovaná civilizace spíš psychickou zátěž zvyšuje, než aby ji snižovala, denně se setkáváme s novými stresory, úzkostmi, depresemi. Mohou nás psychedelika někam posunout? Někteří tvrdí, že ano, že s nimi bude možné léčit deprese, úzkosti, obsedantně kompulzivní poruchy, různé další strachy, mnohem lépe, než se stávající skupinou léků. Jiní naopak zastávají názor, že cokoliv psychedelika umožní dosáhnout, lze dosáhnout bez nutnosti užití drog, jinými prostředky, například meditací, kognitivně behaviorální terapií. Kde je pravda nevím. Jsem však přesvědčen, že je nejvyšší čas širší veřejnou diskuzi zahájit, kniha je rozhodně krok správným směrem. Všem zájemcům rozhodně doporučuji.

pepe666
15.10.2020 5 z 5

Držím palce ;)
Držím pulce ;)
Držím pilce ;)
Držím pelce ;)
Držím polce ;)

LuckyVagabond
22.12.2018 5 z 5

Když se řeknou lysohlávky, nedej bože lsd, většině lidem začne blikat v hlavě kontrolka, že se začínáme bavit o něčem co je špatné, co musíme odsoudit, zaškatulkovat do kategorie škodlivých drog a rychle přehodit výhybku na jiné, kultivovanější téma.

Tato kniha ovšem totálně naruší váš společností formovaný názor na intoxikaci psilocybinem a má to dokonce věděcky podloženo a navíc ze známého prostředí Českých psychiatrů.

Zpětně mi nejvíce v paměti utkvěla část knihy, kde pod dozorem psychiatrů různí lidé (dost často sami psychiatři) podstupují intoxikaci. Popisují pod vedeným dohledem, jak se mění jejich vědomí. Nejzajímavější mi přišlo, že zpětně většina zařadila psychadelický zážitek mezi nejvýznamnější momenty života, mnoho testerů zážitek vnímalo jako duchovní zážitek, který jim pomohl si utříbit priority v životě, které vedly více k rodině a vztahům a lásce a také to, že většina by do toho šla znovu, ale s velikým respektem a časovým odstupem.

V knize se člověk dozví ovšem mnohem více. Rozhodně doporučuji.

Jelitovna
20.02.2018

První krok k legalizaci psychedelik.

Pablo Kral
29.12.2017 5 z 5

Knihu jsem vnímal jako trilogii: Teoretické předpoklady, reporty o tripech a obrazová příloha. Jde o vcelku originální syntézu umění, zpráv a teorie psychedelik, přičemž se zde pracuje výhradně s psilocybinem. Chvíli mně sice trvalo, než jsem uvykl absenci symbolického, zastřešujícího koncepčního rámce, který při své originalitě vyvinul např. Stanislav Grof, ale rozumím tomu, že tato byla z podstaty věci cílená, no a - celé záležitosti určitě neuškodila, ba prospěla. Jinými slovy - zdá se, že "řešitelé" z výzkumné skupiny Dr. Páleníčka přistoupili k věci s čistou hlavou, nezatíženi balastem všerůzných psychologických škol. Ale ani "humánní serotonergní model psychózy indukovaný psilocybinem" mě nepřesvědčil o tom, že jde v zásadě o "indukovanou psychózu", tedy patologický fenomén vyprovokovaný v tomto případě psychotomimetikem. Rozvoj kreativity, spirituality a flexibility u zkoumaných dobrovolníků, je toho dostatečným důkazem. Mně se to líbilo. A taky si myslím, že už bylo na čase. Na čase redefinovat problém a restartovat výzkum. A ještě poslední věc - odsun psychedelik do jednoho pytle s "drogama" s návykovým a destruktivním potenciálem je při dodržení základních bezpečnostních pravidel donebevolajícím nesmyslem a výplodem nekompetentních, politicky motivovaných rozhodnutí. Přeji expertům z NÚDZ mnoho dalších úspěchů. Tato kniha jím rozhodně je.

tomhlav
13.12.2017 5 z 5

Výborná kniha o experimentu. Četl jsem ji bezprostředně po knize Posilovna pro mozek, kterou taky doporučuji.
Zajímavá byla hlavně druhá polovina knihy - reporty účastníků experimentu.

Autorovy knížky

Filip Tylš
česká, 1985
2017  92%Fenomén psychedelie